Preslia, Praha , 62 : 205 - 214, 199()

Bylinná synuzie jako mdikátor změn abiotického prostředí smrkové monokultury

Die Kraut-Synusie als lndikator der linderungen abiotischer Umwelt einer Fichtenmonokultur

Zdeněk Ambros

ÚVOD

AMBROS Z. (J 990): B y linnú 8yn uzie ja ko indii átor zrněn ab iotickúho p rmit-fodí smrko,·é rnonokultnry . i_Hcrbaeeo us synusia as an indica tor of c li a11gPs· in th(• abin ti<' e1wiron ­rn: 'nt of spruce mononnlt-ure. l - Pres lia , Pea ha , ()2 : 205 - 2 14 .

Koy word s: Rpruce rnonoculture , herb laycr, indiea t.ion nf a biotie conditions

ln the course of 11 .vea rs, 1977 - 87, t!ie relation between the changes in cel't.ain seleuted parameters of abiotic environment and the ecological feat uees of he rbaceou:,; s~·nusia under spru<'e nwnoculture was observecl in the researc h s ite. The n'g ,:. tation aualy;,;i8 included c limatic, hydric a nd trophic conditions as we ll a s the light eo rnlitions umle r the canupy.

Kutedm lesnické botoniky u .fytocenologie VŠZ, 6 1.J 00 Brno, ČSFR

Pi'íspěvek je orientován na sledování změn ve složení bylinné synuzie pod­rostu uměle založené smrkové monokultury na místě původní bučiny ve fyto­geografickém okrese Drahanská vrchovina. Cílem provedených pozorování bylo ověření metodických postupů pro hodnocení měnlivosti floristického složení bylinné synuzie lesních porostů a posouzení reakce floristického slo­žení této synuzie na hospodářské zásahy (probírku).

Pro pochopení a studium vzájemných vztahů organismů lesní biocenózy a jejich vztahú k prostředí nutno rozlišovat (ZLATNÍK et KRržo 1962):

1. Závislost druhů na klimatických podmínkách v rámci klimaticko-vege­taěních oblastí a vegetačních stupňů.

2. Závislost druhů na edafických podmínkách, především na těch, které jsou jen do jisté míry ovlivněny dřevinnou skladbou.

3. Závislost druhu na vlastnostech odumřelého organického podílu půdy, podmíněných rozdíly druhové skladby dřevin a příslušné synuzie edafonu.

4. Závislost druhu na světelných poměrech vyplývajících z rozdílů prosto­rové a druhové struktury porostu.

MATERIÁL A ZPŮS OB ZPRACOVÁNÍ

Strnlovaná plocha se nacházi na výzkumném objektu Úst.avu ekologie lesa VŠZ v Brně, a to v odd. 810 bi a b2 na lesním závodě Rajec-Jestřebí. Nadmořská výška objektu činí 620 m, dlouho ­dobý roční s rážkový úhrn dosahuje 683 mm, průměrná roční teplota vzduchu vystupuje n1 6,6 °C. Půda typu s ilně kyse lé kambizemě je hlinitá se štěrkem (aktivní půdní eeakce v 4 - 6 cm 3, 7 pH) s vrsh·ou surové ho rnocleru (6 cm) . Atmosféra je ~oměrně čistá ( 17 lg.m- 3 802 ). Porost

205

jP smrkoni !11011okultarn . , . době založPnÍ pok1tsu (lD77) 70 letá, se zápojem 95-100 o/o. V rocP l 981 byla v porostu v~· konána podúrovúová probírka (vyLliž rw :300 k111~nů, tj. 22 % z púvodnílto poč· tu) .

V obflohí lPt l B77 až I H8 7 b_vly na obj r·ktu (výměra I ha) vn veg,"' tační době každoročně slo­do\·án:'-· poi·t.\· ":'-·,.:kytujíeíeh :::;c ro ;.; tliunýcl1 taxonú, ato na lU plochách o 10 m2 (VAŠÍČEK 1983). Y)· jimkon b:d n .ik Hl86. kdy :-dcdoY .iní n e bylo v~·konáno.

\) daje o fio ·is ti<'kérn složení 11 početnosti jeclnotli\·ých Ui xonú v !Ptcch slcdo,·ání na , ·ýzl um:u; plo~e (YAŠÍ L'EK l 985) b~· ly v~· užity pro výpočet. s t.řwlních 0lrnlogických číse l vPgetace po< llc rn.\rokú jed110tli,·ýc·h t-D xonú n n základní ekologieké fakt or~ · (tPplo, vod.u, minerální živiny a svl>tlo). ,, použitím i11d ilrnčníeh hodnot taxonů ]Ps11íd1 rost lin , ·yprncovaných autorem (A l'<rnrws 19. 6).

(Tdaje o tcplo tf. vzduelrn a globálním záfoní n a volné plu~e vr> vAgetační době (duben až VijP11) za rok.'· l B7!l - 87 byly pfevzaty z v ýsledkú měření Ing. J. Pi,·ce , ro(·ní fl měsíční úhrny srúžek na volné pluše a hodnot.v i11te rc0pce porostem za rok.\• 1979 - 87 z výsledků rněfoní Ing. R . .Mrk,·.v. CSc: . . p!'Uí'O\·níkú LT;;t,avu <.'kologie lesa VŠZ v Brně. ~lTda.je o v lhkosti púdy podle měř·ení kapncitní .;;ondou ZH roky 1977 - 84 nám poskytl Ing. A. Prax, CSc. z Katedry půdoznalst ,· í a mikrobiologie AF \'8Z v Brně. Edafické a mikrobiologi cké úch•jo (pH, C/N, respiraci púdou. rozklarl. celulózy a zastoupeni mnonizační m ikroflór.v) jsme přev zali ze závěrečných zpráv výzku ­mu Ing. B . Grundy, CSc. n. lloc. Ing. J. Šarmana, CSc. z Katedry pedologie a geologie LF VŠZ v Brně, a to z,e Řlltfoní prováděných v letech 1977 - 79 a J 982 - 84.

Korelafoí koPfifoienty mezi středními ekologickými čísl y, resp. zastoupením taxonú podle j<'­jich ní1roků nn vybrané v laRtnoRt.i prostředí a odpovídajícími parametry abiotického prosti"Pdí b~·l:v· p o(· ítán:'-' mPtodou pořado\·ých čí Re) pod le Spearmana (AMBROS 1973).

l's - l 6 (id2

n3 - n

kde: rs - korelační koeficient podl0 pořadí

Ud 2- :-;urna čtverců rozdílů pořadí

n - pofot poro,·náva:iých párů

V phpadť· , -S·'4k_v tu \"Í( ' C stejných pofridových (~íse l byl aplikován v zorec µoclle \Veberové (WEBEH

197'.?).

V\°'H LEDKY A DrnKUSE

Prakticky každá sledovaná složka prostředí muze mít větší nebo mens1 vliY n a složení či vitalitu rostlinného krytu. Sledovat všechny složky prostfo ­dí je prakticky nemožné. Je proto potřebné vybrat pokud možno z celého sou­boru ty, které jsou ekologicky nejvýznamnější.

1. Změny teplotního režimu a složení vegetace

Hlavní rysy teplotních podmínek v kterémkoliv území jsou yyjádřitelné klimatickými parametry. Z hlediska dostupnosti podkladových materiálů ji~nne Yybra]i následující parametry:

A. pro teplotní poměry v roce sledovú,ní vegetace: a) průměrná roční teplota vzduchu (t 0 U), r f' = 0,29, n 8; b) průměrná teplota vzduchu vegetační Joby (tVD°C),

rs' ='0,52 , n = 8; c) suma prúměrných denních teplot nduchu nacl s °C (ST °C),

r 8 = 0,66, n = 8.

B , pro stupeú kontinentality území v roce slecloníní vegetace:

206

a) procentický podíl ročního srážkovÁho úhrnn ze Rr~1žkového normálu odpovídajícímu nadmořské výšce lokality (8N %) podle Gregora (GREGOR 1960), r 8 = 0, 15, n = 8;

-ST°C A --- Ts

2800 ~2 --~ ,1.. ' \ I \ \ I \

2400 3,1 1 \ I \ \ I \

2000 3,0 1

\ I \ \ I \ \ I

--'

1977 79 81 83 85 87 roky

a0/o o/k

j 8 20 14

-- 0°/o - -- o/k

12 10 \ \ \ \ \ \ \ 4 6

'-" I I /

" /

-4 2 'L.----/

1977 79 81 83 85 87 roky

Oh1'. I T „:>lotni r. ' :/.i:n

A }Jl'L1ht< 1 ;;1 i·ť d. nír: !1 l' k.o logi( ·kýc lt ('+ ,cJ j)Ou le nároků n n, t-,f' plo (T,.; ) \' le Lcr- 11 l H77 - SS u : 11 m pru m?>rn)'l' lt clcnn ír-h t epl ot yztluc!Jll 1lild 8 °C (ST 0 C) v le t e c.:11 1979 - 87 H p r ulJč h porn.ěru zn;;toup C' ní t a xo11 u ;; oceánickou a k o n t i11011túlní tendon eí roz:šíhmí Lo /k j v k tcc h 11> 77 88 a a u omá li l' t c rmudrom ick é li o kvocien t u (u % ) ' lotech 1979 - 8 7

207

b) t rmická kontinentalita redukovaná n a hladin u moř'e (k o/o ) potl lc Gorczyňského ( x NOSEK 197 2), r8 = 0,45 , n =

~ BS0°/oV s

100 3,0

90 29 I

80 2,8

70 2,7

==- MKK 0/o Z0/o

60 6

40 4

20 2

A

1977

B

' '

1977

O br. ~ VlhkoHtní rdím

.............

79

79

I I

I I

I I

I ... ..!

81

81

I

83

83

--=-BSD 0/o­

Vs

85 87 roky

--==-MKK 0/ o Z O/o

85 'ér! roky

- pťů l č it H třeclních ' k o logických č í ::;c l p oclk n á ro l ú tuxo11 ú n a \·odu (Vs) v le tech 1977 - 88 u p oclí lu dní z \'Cgetač·ní d oby zásobou vod , v pi'.u lč d o 40 cm na d bodem nižen.é d o. t u::mos ti (> BS ]) %) v letech Hl77 - 84 R - j rliběh za t oupcní ta xon li !'máš ' jí ·ích za moki'ení rhizosfé ry (z o/o ) \" lt>tech 1977 - 7 a podíl u dní z v<'gc tační <lo b.v se záso bo u vod y v půd t'" do 40 m na d m a xind .lní kapi lá rní kapaciton (> .MI< K o/o ) v k tech 1 D77 - '4

208

c) anomálie termodromického kvocientu vzhledem k normálu odpo­vídajícímu nadmořské výšce lokality (a %) podle Hrudičky (ex NOSEK 1972) , r8 = 0,74, n = 8.

Kritické hodnoty korelačního koeficientu př-i pravděpodobnosti 90 % rb =

0,58, př-i 95 % rs = O, 64 (Viz též obr. 1). Některé dřeviny např". buk a smrk při průměrné denní teplotě vzduchu nad

8 °C začínají svůj vegetační cyklus (rašení a činnost kambia). V tomto pH­paclě dostáváme více méně zákonitě poměrně těsný korelační vztah se sumou efektivních teplot nad 8 °C. Sti"ední ekologická čísla vegetace podle nároků na teplo však nvijí relativně nízkou průkaznost , neboť značný poč:et taxonů b~·lo nutno z tohóto hlediska hodnotit jako indiferentní.

Vysokou hodnotu korelačního koeficientu pro vztah mezi poměrem taxo­nú s oceanickou a kontin entální tendenci rozšíření a hodnotami anomálie t ermodromického kvocientu \·zhledem k ostatním sledovaným parametrům kontinentality ]ze vysvětlit znaěnou závislostí výskytu taxonú pfodevším na rychlosti nástupu a průběhu vegetační doby v jednotli\·ých letech pozoro­vání. Toto je zi·ejmě ovlivňováno zejména trváním a intenzitou proudění vzdušných mas od Atlantického oceán u \' tomto období, odrážející se v teplo­tách vzduchu dubru1 a ř'ijn ~t.

2. Změny vlhko s tního režimu a s ložení vegetace

Závislost tra1rnpirace a produkce rostlin na potenciálu půdní vody je vše­obecně uznává na, (např'. KUTÍLEK 1978). Většinou se však musíme spokojit pouze s hodnotami srážek, \' ýparnosti a dostupné vody ,, púdě (ODUM Hl77).

Z hlecfodrn dostupnost.i podkladových materiálů jsme Yybrali následující parametry:

A. pro vlhkost půuy \~ roce pfodcházejícím sledování vegetace: a) průměrný podíl využitelné zásoby vody \' púdě rn ,~egetační době

(\V %), r 8 = - 0 ,14, n = 8; b) suma evapotranspirace za vegetač·ní dobu (ET rn m) , r8 = 0,43 ,

n = 8; c) procentu dní z vegetační doby se zásobou půdní vod>· nad hodnotu

bodu snížené dostupnosti (> BSD %, cca 3,2 pF) , r.3 = 0,62, n = 8.

B. pro stupei1 provzdušnění, resp. zamokření púdy v roce sledování \'e­getn,ce: a) prúměmé množství vzduchu do 40 cm v pl'1dě ve vegetační době

(MV mm), r s = - 0 ,32 , n = 8; b) procento dní z vegetační doby s momentální vzdušností pod 10 %

pórovitosti půdy ( < 10 % lVIV) , r s = 0,64, n = 8; g) procento dní z vegetační doby se zásobou vody v půdě nad maxi­

mální kapilární kapacitu (> lVIKK %, cca 2,0 pF), rs = 0 ,67, n = 8.

Kritické hodnoty korelačního koeficientu při pranlěpodobnosti 90 % rs =

0,58, př-i 95 % rs = 0,64 (Viz též obr. 2). Vlhkostní stav půdy v průběhu vegetační doby (nad 8 °C) nejlépe vystihuje

procento dní z vegetační doby se zásobou vody v půdě nad bodem snížené dostupnosti. Toto lze vysvětlit známým zjištěním , že při poklesu vody v půdě

209

40 26 I I

AM m0/o

80 70

60 50

40 30

20 10

"' .

1977 79

8

I _/ ::Y',~/"

1977 79

Obr. 3 Trofický režim

I

81

I I

I

81

-pH --R s

83 85 87 roky

-AM - -m 0/o

r-- ' ' \ I \

'--l-1 . .........

.......

83 85 87 roky

A - průběh středních ekologi ·ký ch čí. el podle nárokú tnxoni1 na reakci půdy (Rs) v lot cli 1977 - 87 a hodnot akt.ivní půdní reakc v 5 - 8 cm (pH)\" le t ec h 1977 - 79 a 1982 - 84 B - průběh zastoupení taxonů náročnýc h na zásobení du~íke ir. (m o/o ) v le tech 1977 - 87 a zaA to L­

p ení amonizační mikroflóry v púdě v 4 - 8 cir . ( lVI 105. g-1) v lotech 1977 - 79 a 1982 - 84

210

pod tuto hodnotu dochází k omezování transpirace většiny taxonů, zejména mezofytního charakteru. Např. smrk při poklesu pod tuto hodnotu zřetelně omezuje tvorbu xylému.

Vysoké hodnoty korelačního koeficientu pro zastoupení taxonů indikujících zamokření půdy s hodnotami relativního podílu dní s momentální vzduš­ností půdy pod 10 % pórovitosti a zásob vody v půdě nad hodnotu maximál­ní kapilární kapacity z vegetační doby jsou logicky zdůvodnitelné, neboť více méně shodně vystihují provzdušnění půdy a navíc jejich absolutní hod­noty si bývají blízké. Překvapují záporné hodnoty korelace pro parametry průměrných zásob využitelné vody v půdě a průměrných hodnot momentální vzdušnosti půdy v průběhu vegetační doby.

3. Změny trofického režimu a složení vegetace

Edafické vlivy jsou vzájemně i ve svém působení na rostliny provazany tak, že vždy nelze spolehlivě konstatovat, zda v konkretním případě působí na rostliny pouze fyzikální nebo chemické složení půdy. Pro rostliny je dů­ležitá především přítomnost a přijatelnost potřebných prvků v půdě, jejichž soli přijímají z půdního roztoku (SLAVÍKOVÁ 1986).

Z hlediska dostupnosti podkladových materiálů jsme se museli omezit na následující parametry:

A. pro trofické poměry půdy v roce sledování vegetace: a) aktivní půdní reakce v 5-8 cm (pH), r8 = -0,03, n = 6; b) nasycení sorpčního komplexu půdy v 5-10 cm (V %), r8 = ?

pouze jedno měření; c) poměr uhlíku k dusíku v 2-6 cm (C/N), rs = ?, pouze dvě měření;

B. pro biologickou aktivitu půdy v roce sledování vegetace: a) respirace půdou ve vegetačním období (C0 2 v t.ha- 1 ), rs = 0,35,

n = 6; b) intenzita rozkladu celulózy v půdě ve vegetační době, r8 = ? , pouze

čtyři měření; c) zastoupení amonizační mikroflóry v půdě (N 105 . g - 1 ), r8 = 0,37,

n = 6.

Kritické hodnoty korelačního koeficientu při 90 % pravděpodobnosti r8 = 0,67, při 95 % r8 = O, 75 (Viz též obr. 3).

Hodnocení edafických vlastností bylo značně ztíženo malým počtem po­zorování, resp. měření edafických parametrů, zejména nasycení sorpčního komplexu půdy, poměru C/N a intenzity rozkladu celulózy. Relativně nej­užší vztah byl zjištěn pro zastoupení amonizační mikroflóry a podíl taxonů náročných na zásobení dusíkem, Překvapující je záporná korelace pro vztah mezi středním ekologickým číslem vegetace a aktivní půdní reakcí. Tato ve většině případů bývá hodnocena jako vysoko pozitivní. Naměřené hod­noty půdní reakce se nám zdají příliš nízké.

4. Změny světelného režimu a složení vegetace

Intenzita oslunění je velice různá a mění se během roku i dne podle posta­vení slunce, dále podle oblačnosti a zejména podle zastínění jinými rostlinami (SLAVÍKOVÁ 1986).

211

GR S s A

180 1,7

140 1,5

100 1,3

' /

' ./ ' 60

"-"....-1,1

1977 79

RSO/ o gO/o B

7 60

5 40

3 20 I

I _ ______ !

1977 79

Obr. 4 Hvětdný režim

I' I

I I

I I

_J

81

I I

I I

I

81

,...:. I

I I

" / '

83

83

' " '

_GR --- Ss

"-- ......... „, ' ' ' ',

85 . 87 roky

__ Rs 0/o --- Q O/o

\ \

\

\

85 87 roky

- prť1 bě li st Í'-"dní í' h kologickýeh (·ís0 I pot ll u nároků Luxonů nu :-J \«"> t lo (i-l::;) , . lf' te" li I 977 - 88 a Aurn globálního záÍ'<'nÍ (V - I X) !>Od I or umimi i:;trn1nú (GR MJ . m - 2) v I t ť'C' h I !J7!l - 87 B - prúb~h zastoup ní taxonů :~ výraznou gm< l1tí'Í po p ro~wět. l en í (g %) ,. letPC' li 1977 - 88 n rn ­lati v ní R \·č t c lnos t i p d k01· 1 ~ mmi st romli (lt. ' %) ,. l ~·t ·cli I !J7i - 87

212

Z hlediska dostupnosti podkladových materiálů jsme byli nuceni opět omezit se na následující parametry:

A. pro radiační poměry v roce předcházejícím sledování vegetace: a) globální záření za vegetační dobu (V - IX) pod porostem d:i'.'evin

(GR MJ.m- 2), r 8 = 0,92, n = 8; b) relativní světelnost pod korunami stromů (RS % ), rs = ť , pouze

jedno měření ;

B. pro stupeň zastínění podrostu v roce předcházejícím sledování ,~e ­getace: a) korunový kryt dřevinné vrstvy (K%), r8 = - 0,77, n = 9; b) přepočítané hodnoty relativní světelnosti pod porostem (RS %p),

r8 = 0,80, n = 9.

Kritické hodnoty korelačního koeficientu při 95 % pravděpodobno sti r8 = 0,64, pH 99 % rs = 0,83 (Viz též obr. 4).

Hodnocení i v tomto případě bylo do jisté míry ztíženo nedostatečným počtem měření (relativní světelnost). Vysoké hodnoty korelačního koefi­cientu jak v případě přepočítaných hodnot relativní světelnosti (RS % P) pod porostem, tak zčásti i sumárních hodnot globálního záření pod po­rostem jsou méně přesné neboť byly získány přepočtem na základě odhadu korunového krytu dřevin.

Na základě desetiletých pozorování změn ve složení bylinné synuzie smrkové monokultury a vybraných parametrů abiotického prostředí lze konstatoYat, že:

1. vegetace velice citlivě indikuje změny v teplotách vzduchu a vlhkosti půdy jako důsledek rozdílu počasí v jednotlivých letech,

2. vegetace rovněž dostatečně citlivě indikuje změny ve světelnosti a obsahu živin (důsledek dočasného snížení zápoje korunové vrstvy stromů po provedené probírce), které však postupem času (cca 5 let) vyznívají.

ZU S Al\11\1 ENF ASSUNG

Von clen ~~ P aram 0t.e rn d er ahio t isr.IH'll Umw lt , ll i ~ in <l "a .Jahrnn 1977 -87 b 3ob ac ht.e t. wurden, wei sf>n diC' engs t,cn Korre lat ionsk oeffiz ientcn zu dm ok ·il 'Jg isc hen Mi ttslza hle n tle r krautigen Vegctut ion , r esp. Prozent.anteilen d er T axonen n fLc h ihro n :;;_:;n z.ifi'3c hen An';prúchen fl,'1

d ie Umweltbeding ungen die fo lgenden P arn.m -Jter vor:

fL )) for cliA Lufttempera t urverha lt n isRe: ~u1rnne d er ~Ii t te l ta.gtemp2rnturen liber 8 °C im .Jnhť .~

cl er V eg:.i tat\on sboobachtung; fur die K ontine nta lit,at d es Gebiet-:Js : Anomali o d es th ermod ro­rnischen Quuz ien tcn im .J ahre d er Veg :J tfLt ionsb ob achlung;

h) fúr cliC' Fen chteverh a ltniR8e d es Bocle mi: Prnzentankil clor T a.ga tle r V eg tat.ionszeit mit 0i n em Vorrat cle8 Borlenwasse rs bi s 40 cm Tiefo úber d e m „Trockenpunkt" (pF cca 3 ,2) im Vorjahr der Vege tationsb' obachtung; fúr die Durchliiftungsvcrh a ltnisse d eB Bodens: Pro· zentanteil d er Tag0 d 3r Vege tationsze it mit e inom V orrat d 3s BodenwasBers bis 40 cm Tiefo uber d er „ m ax: ima le Kapillarwass3rkapazitfi.t" (pF cca 2,0) im .Jahre d~r Vegeta.t.ionsbeo ­b aehtung;

c ) fiir cli <> Trnpltievarha ltni ssc d es Bodem;: es k ann zu k einem Schlussergebnis kommen wegen wenig J\fossangftb Jn; for di c biologisch e Aktivit,at <les Bodons: Menge der Ammonifi lrntions ­m ikroflora in d er Vegetationszeit im B od en;

d) fiir clie Strnhlungsverha ltnisse : Summe de r Glob alradiation in d er Vegetationszeit (V - IX) unter dem Kronenschluss im Vorjahr d er V egetationsb eobachtung. Fiir die B eleu chtungs­Htti. rke de;~ U nterwuc hs 3s : Prozenta n te il d er re lativen B e leu ch t ungsst a rke, der o.us dem l(ronen :-;r·hluss umgerechnet wurde, nnrl zwar im Vorj a hr d er V egetationsbeobac htung.

213

LITERATURA

A:1uBRos Z . ( 1973): Ztíldndy ŠU1tiHtiekých rn.etéd. - VŠLD , Z vokr. (1977): Niektoré ::i plikácie š t at is tických m '3 t é d v lt>sníck f' j t,vpológii. - BiológiP . . Brati ,~ J a -,·:1 . '.~:!: 805 - 8B. ( 1986): F.do indikace prostředí pfírodních a ~1řirozoných lo[;t'.1 (;~Sl~. - Fok~ Uni·: . . \~ric. Ji'ac . 1'Sy h-icult. ser . i \ , Brno , 1\)86 : l - 47.

GrmGoR A. ( 1960): Podnebí Č0skos lovenr-;ka . - In: Přírodní p0~11.ě~',\ ' Č' e skoslo , ·:':1 <: k e. . .'.1· 4:? -fí fl, Prnlia.

GRt. :'\DA B . (J !JSO): At rnktur·:i, a (,innost púr.ní rnikroflor:v ,. c k r1s.n :té1r .•J !: i:•yknYc;l to IPRfl . -­

"'.\ ],.;, íZáv. zpráva VI-2 -2/lG; dcpon. in: Knih. VŠZ , Brno]. GnL::'\nA B. f't ŠARMAN J. (1985): Dekompoz i ční p:·nceRy a, r: tl'uk t ~ t: ·a :1lid!!í rnikro A.ory pod t:mrl ".ri -

, -ou mon0Jn1lturon. - Ms . iZ{t,-. zpráva VI -2-3 /08 h; d cpcn iv : Kn il1. V~Z. Hrr.o]. K1 -TÍLEK M, (1978): Vodohospodáh;l~á perlologie. - Prcdrn . N'oSEK M . (l H7:!): M~tody v k li matologi i. - Praha. OnuM O. P. (l 977): Základ,\· eko logie. - Praha . I'n ,\X ,-\. (1 985): Koloběh \"Od ,,- a tok cr.Prg ie ve smrkovém ekos,,·stf.nitt 11i ž.~ íc!1 · rgí'tačnícJ1 f4t up-

1lt"i. - M s. [Záv. zpráva Vf-2-.1/0 ~); d cpon . in: Kni l1. VŠZ, Br: ·n] . • ~LAVÍJ\OVÁ J. (1986): Ekologi rost,lin. - Praha. VA .'iíčEK F. ( 1985): .~trukt, urn R biomaRa }JyJinné vrstvy v uměl<' založené rn srnrko\·ém eko:-:yr-;té -

111.11. - Ms. [Záv. zpráva Vf -2-3/ 0:l, dPpon. in: Knih. VŠZ, Brnol . WEBERE. (1972): Grm1dl' iss drr biolog isc lw n Statistik. - J ena. Zr~A '.r:\"ÍK . ct Kružo M . (Hlu~): L esnická botanika . Čás t 4. Rostli11_, . naš iuh ]c c: u . - Učeb. texty

Fil'))", Pralia. Doš lo l :L února 19 89

Walt e r H. e t Breckle S.-W.:

Ókologie der Erde Band 3: Spezielle Ókologic der Gemassigten und Arktischen Zonen Euro-Nordasiens

Gnsta,· Fisc he r Verlag, f)tuttgart ]!)86, 587 s t,r„ 401 obr„ 125 tab., cena DM 48 , - . (Kniha je , . knihovně Č~BS. )

(:t ~· řclilné pojcclnání o geobiosféi"e je zmodernizované podání známýelt clř'í,·ějš ích \\'altrov·ých Rturlií o f'ko logii Země. Zcela nové je zač lenění v široké míře zoo logic ké s ložky, zpracO\·ané na vy­soké úrovn i stejně jnko text botanický.

Díl třetí zahrnuje poznání mírné a arktické zóny euroasij ské. J e rozdě len n a 10 částí: tcmpe ­rát oí zóna TC n0py, ~ ;cmiariclní st('pi Euroasi(' . aridní polopoušt.č KnspickÁ proláklin:-'· a ridní polo­pouště n. pouš tě Kazach s tánu, <:>xtrénmě aridní pouště střední Asif', r)() uštč c0 ntrálr1í Asio, Pxtrém­nč cldnd.11Á a, ar idní yysokohorské pouště cent rální Asie, boreální j A l1l ič11até losy :Euro;:;i bifo (taj­ga) , arktická tunclm Euroasit? a interzonáln í a mult>izonální orobiom..\· Euros ibifr'.

Kniha je výběrem toho n c jleqfíí ho, eo prof. Walter za lé ta s , ·ó p lodné botanické č i nnosti na­p s:t l. Y~-brané kapitol.\ ' mají obvykle s t0jný scén ář i gradaci od obocnýclt :.; tatí (klima, pil.cly) ke kvNcně a vege taci (producenti ) až k e s ložce zoologické (konzum0nti a 1leRt ruenti). Závěrem bývá uve <l no podrobnější č lenění přís l ušného zonobiomu.

Ve srovnáním s dřívějším dílem pojednávaj ícím o této obrovs kó část i p evnin:-· (WALTErt:

Dir Yegt:' tation Ost europas, Nord- und Zentralas ien s . - G. F ischer Verlag, Btnttgart 1974, 452 str.) pi'ekvapí někol ik skutečností: (a) velmi nízká cena (48, - D:i\f proti 108, - D:i\1 u stránkově méně objemné dř'ívěj ší práce); (b) mnohem ,·ětší využití li teratury, ze jména 9 a.k ruské a sově t ­ské, často n eznámé a zasuté clo nejrůznějších nedos tupných s borníků (transkripce do němčiny); (c) konfrontace se složkou zoologickou , takže pozorný čtenář· je obohacen o kauzální vztahy mezi ž ivými organismy navzájem a mezi nimi a n eživou složkou 9rostředí.

Kniha je bohatě doplněna obrázky, klimadiagramy, fotografiom i. tabulkami, bohatým sez na­mem literatury a věcným r e jstHkem. Bohužel , řada obrázků a fotografií je př'evzat n z dř'ívěj f> í

Waltrovy práce; t ed y žádné novum. K e škodě věci jsou užity i fotografie , jcji ehž k valita i objC' kt za publikaci nes to jí (fotogra fie na str . 9, 13 , 31, 161 , 529, 530 - patrně již ve lmi :staré).

Kniha je však přesto opraydovou lahůdkou pro ty , kdo se chtěj í seznámit s v ege tací této málo známé části p evniny. Exkluzivní úprava, papír a nízká een a ji řadí m ezi clostupno u literaturu nejen pro instituce , a le i p ro méně bohaté soukromé knihovny botanikú.

.J . Kolbek

.814