Kè 20,� 5778 DUBEN 2018 ROÈNÍK 80

NISANIJAR

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

(Stránka z rukopisné tzv. Washingtonské pesachové hagady, Nìmecko 1478.)PESACH S � PESACH SAMEACH

ZASEDÁNÍ RADY F�OPrvní zasedání Rady F�O v roce 2018 seuskuteènilo 14. bøezna s následujícím pro-gramem: 1. Kontrola zápisu; 2. Granty CC;3. Plnìní rozpoètu F�O za rok 2017; 4.GDPR; 5. Nominace èlenù NFOH; 6. Po-høby; 7. Programy pro mláde�; 8. Rùzné.V dobì zahájení jednání bylo pøítomno 28èlenù ze 7 obcí a pøidru�ených organizací.

1/ Kontrola zápisu � zprávu o antisemi-tismu za roky 2016�2017 bude projednánaprezidiem a poté zveøejnìna.

2/ Granty Claims Conference � koordiná-torka projektu D. �najdrová informovalao tom, �e dosud není k dispozici závìreènázpráva k provedenému auditu, pøipomínkyauditorù byly ji� zpracovány. V roce 2017byly poskytovány finanèní prostøedky zedvou grantù, SW17 (�výcarský fond) a GG19(nìmecký fond). Grant SW17 byl pou�it naplatby lékù a zdravotnických pomùcek a ma-teriálu na klienty �ijící v trvalém pobytu v re-zidenèních zaøízeních. Finance v tomto gran-tu byly vyèerpány ji� po tøech kvartálech roku2017, po dohodì s poradní komisí ClaimsConference byly potøebným klientùm lékyhrazeny i v Q4 a budou na nì pou�ity financez garanèního sociálního fondu CC. GrantGG19, který je urèen na péèi o pøe�iv�í holo-kaustu v domácím prostøedí, byl v poslednímètvrtletí také pøeèerpán. Aby nemusely býtkráceny nároky jednotlivých obcí za ji� po-skytnuté slu�by klientùm, koordinátorka na-vrhuje pøesun chybìjících prostøedkù z ga-ranèního sociálního fondu CC.Usnesení: Rada F�O schvaluje pøevodèástky 925 tis. z garanèního fondu GGa SV na pokrytí zvý�ených nákladù èerpá-ní grantù v roce 2017. Usnesení byloschváleno v�emi hlasy pøítomných (31).

3/ Plnìní rozpoètu F�O za rok 2017 �pøedseda F�O komentoval èerpání jednot-livých støedisek federace a konstatoval, �erozpoèet byl ve v�ech podstatných ukaza-telích dodr�en. Závìreèná zpráva o plnìnírozpoètu F�O v roce 2017 byla schválenav�emi hlasy pøítomných (31).

4/ GDPR � tajemník F�O T. Kraus infor-moval o zásadních okruzích nové právníúpravy ochrany osobních údajù. V souèas-né dobì je v rámci F�O platná SmìrniceF�O è. 8, která bude v tomto smyslu no-velizována.

5/ Nominace èlenù NFOH � NFOH po-�ádal F�O o nominaci èlenù svých orgánùna dal�í funkèní období. Stávající èlenovésprávní rady a dozorèí, kterým konèífunkèní období, projevili zájem ve svýchfunkcích pokraèovat i v dal�ím období.�ádné dal�í návrhy nebyly vzneseny.

Usnesení: Rada F�O schvaluje nomina-ci T.P., M.B., a M K. do správní radyNFOH a M L. do dozorèí rady NFOH nadal�í funkèní období. Pøítomno: 31, 29pro, 2 se zdr�eli. Usnesení bylo schváleno.

6/ Pohøby � jedná se o halachická pravidlaa jejich aplikaci. K problematice se vyjádøilr. Sidon i r. Peter, nìkteøí pøedsedové �Oi dal�í èlenové rady. Problematikou se budezabývat prezidium a pøedlo�í návrh øe�ení.

7/ Programy pro mláde� � Pøedsedapøedstavil novou zamìstnankyni F�O T.K., která má mimo jiné s B. H. na starostiprogramy pro mláde�. T. K. upozornilaèleny rady na programy pro mláde� pláno-vané na rok 2018, a to Mezinárodní táborSzarvas v Maïarsku, dìtský tábor ve spo-lupráci s �OP Praha a Taglit, 10denní po-byt v Izraeli pro mláde� ve vìku 18�26 let.

8/ Rùzné � informace o problematice pøe-stupù, o mo�ném zdanìní církevních resti-tucí a o pøipravovaných akcích Makabi.

f�oJOM HA-�OA 5778�idovská obec v Praze si dovoluje Vása Va�e pøátele pozvat na vzpomínkovouakci na obìti genocidy �idù u pøíle�itostidne JOM HA-�OA 5778 (2018), která sekoná ve ètvrtek 12. dubna 2018 v 10.00hod v Pinkasovì synagoze v Praze 1. �op

SPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODYIzrael posmrtnì udìlil titul Spravedlivýmezi národy knìzi Václavu Èermákovi. Iz-raelský velvyslanec Daniel Meron ocenìnípøedal jeho dceøi 27. února v Praze na No-vomìstské radnici. Èermák je 117. obèanembývalého Èeskoslovenska, kterého izrael-ský památník Jad va�em tímto titulem uctil.

Po vypuknutí Slovenského národního po-vstání v srpnu 1944 museli Weisenbergerovia Schönfeldovi opustit Pre�ov. ¼udovít Re-pá�, zamìstnanec pre�ovské radnice, jim za-jistil fale�né dokumenty a poslal je za Václa-vem Èermákem, baptistickým kazatelemv Klenovci. Václav Èermák se postaral o obì

rodiny. S rostoucí intenzitou perzekuce zestrany nìmeckých vojákù a slovenských ko-laborantù prchalo stále více obyvatel Kle-novce do hor. K odchodu se nakonec rozhodli Václav Èermák, své chránìnce v�ak neo-pustil a trval na tom, �e musí jít s ním.

Jejich øady pozdìji roz�íøila je�tì jedna�idovka, kterou vyhnali ti, kdo ji dosudukrývali, ponìvad� místní nìmecké ko-mando vyhlásilo, �e kdokoli, kdo budepøisti�en pøi napomáhání �idùm, bude za-støelen i s celou rodinou. Václav Èermáka Jan Balciar, u kterého se v�ichni ukrýva-li, se v�ak nezalekli ani tehdy a pøijali jipod svou støechu. V�ech �est ukrývaných�idù se spoleènì se svými zachránci do�i-lo konce války. ztis

PROTI ANTISEMITISMU V nedìli 22. dubna se koná ji� tradièníakce Kulturou proti antisemitismu.

Jestli�e si také myslíte, �e antisemitis-mus je nákaza, která znovu ohro�uje civi-lizaci, pøijïte a pøipojte se tak k tìm, jim�to není jedno. Ve 14 hodin na námìstíFranze Kafky zaèíná Pochod dobré vùle.Pøipojte se k pietní vzpomínce na obìtiholokaustu a k pochodu na Malou Stranu,který je pokojnou a kulturní reakcí na pro-jevy antisemitismu a nesná�enlivosti.

Na nìj navá�e od 15 hodin ve Vald�tejn-ské zahradì veøejné shromá�dìní s kultur-ním programem V�ichni jsme lidi. Spolus pamìtníky si pøipomeneme osud �idùv dobì holokaustu i 70. výroèí vzniku StátuIzrael. Hudební doprovod: izraelský jazzo-vý hudebník Yotam Silberstein a kantorMichal For�t. Vstup volný. Pod zá�titoumístopøedsedy Senátu PÈR Jaroslava Ku-bery a primátorky hl. m. Prahy Adriany Kr-náèové poøádá Mezinárodní køest�anskévelvyslanectví Jeruzalém (ICEJ ÈR). mkv

2 VÌSTNÍK 4/2018

AKTUALITY

OBSAH

Události na Slovensku 3, 9Sidra na tento mìsíc 4�5Ná� èlovìk v Jeruzalémìrozhovor s Enricem Luccou 6�8

Klíèe, trámy, koleje � Vídeòské umìní ve veøejném prostoru 10�11

Deník var�avského ghetta 12�13O matkách a dcerách 14Novì objevené obrazy F. Feigla 15Návrat E. N. J. von Rezniceka 16�17O alchymii jídla a du�e 17J. Kroutvor: Být pøevozníkem 1 8Marc Chagall: Básnì 19Zemøela Marion Feigl 20Izrael: Kdy� se slaví 70 let 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

VÌSTNÍK 4/2018 3

V nede¾u 25. februára na�la polícia za-vra�deného mladého investigatívneho no-vinára Jána Kuciaka a jeho partnerkuMartinu Ku�nírovú (obidvaja mali 27 ro-kov). Pod¾a prvých vyhlásení policajnéhoprezidenta Tibora Ga�para je pravdepo-dobné, �e motívom vra�dy bola novinár-ska práca Jána Kuciaka a s òou súvisiaceodhalenia rozsiahlej aktivity príslu�níkovtalianskej mafie na Slovensku. Novinári,ktorí pokraèovali v práci zavra�denéhokolegu, v�ak rýchlo ukázali, �e osobys kriminálnym pozadím popisované v je-ho poslednej nedokonèenej reportá�i súúzko previazané s najvy��ími politickýmikruhmi na Slovensku.

Od konca februára priná�ajúv�etky druhy médií prakticky konti-nuálne spravodajstvá, stovky èlán-kov a reportá�i, analýz, komentárova iných výstupov o afére, ktorá laví-novitým spôsobom narastá a uka-zuje mno�stvo prepojení medzi kri-minálnym podsvetím a politickými�pièkami na Slovensku. Situácia samení v priebehu minút a nové �okujúce od-halenia prekrývajú star�ie zistenia.

PROBLÉMOVÉ OSOBYPrvé informácie pochádzajúce od JánaKuciaka hovorili o �hlavnej �tátnej rad-kyni� Márie Tro�kovej (narodená 1987),ktorá pracovala (aj keï sa nepodarilo zis-tit�, aká bola náplò jej práce) v bezprost-rednej blízkosti premiéra Roberta Fica,a o Viliamovi Jasaòovi, ktorý bol tajom-níkom bezpeènostnej rady �tátu a osobous najvy��ou bezpeènostnou previerkou.Obaja menovaní boli napojení na talian-skeho mafiána Antonia Vadalu �podnika-júceho� na východnom Slovensku. �Hlav-ná �tátna radkyòa� s ním dlhodobo �ilav spoloènej domácnosti, ale bezpeènostnéorgány o tom alebo nevedeli, alebo igno-rovali hlásenia, ktoré ju identifikovali akoproblémovú osobu. Rovnako nie je jasné(presnej�ie povedané, je �okujúce), akomohl Viliam Jasaò získat�najvy��iu bez-peènostnú previerku.

Novinári identifikovali spoloèné fir-my, obchodné rodinné aj osobné väzbymedzi èlenmi talianskej, respektíve ka-lábrijskej �Ndranghety na Slovenskua vysokými predstavite¾mi slovenskejpolitiky. Zistilo sa, �e Vadala a jehomnohí príbuzní �ijúci na Slovensku zís-kavali miliónové dotácie z po¾nohospo-dárskych eurofondov. Je vysoko prav-depodobné, �e získavanie eurofondov,rovnako ako iné druhy kriminálnej èin-

nosti neboli myslite¾né bez politickejpodpory najvy��ích úradníkov �tátu.

Verejná mienka aj opozièné politickéstrany na Slovensku �iadali od zaèiatkuaféry odstúpenie ministra vnútra Rober-ta Kaliòáka, s ktorým je u� z minulostispojených mno�stvo korupèných ajiných afér. Rovnaká po�iadavka na od-stúpenie bola vznesená aj proti policaj-nému prezidentovi Tiborovi Ga�parovi.Premiér Robert Fico odmietol tieto po-�iadavky a oznámil, �e do vy�etreniaveci bude pozastavený výkon funkcie preTro�kovú a Jasaòa, ale �nevidí dôvod�pre odstúpenie Kaliòáka a Ga�para.Tlak opozièných politikov aj verejnosti

stúpol po odhalení skutoènosti, �e mi-nister Kaliòák hneï od zaèiatku vy�et-rovania vra�dy Jána Kuciaka a jeho snú-benice dával verejnosti nepravdivéa zavádzajúce správy. Zistilo sa, �e namieste vra�dy novinára sa objavil �éfnárodnej protikorupènej jednotky polí-cie plukovník Róbert Krajmer, ktorý ne-mal �iaden slu�obný dôvod zapojit� sado vy�etrovania. Policajný prezidentklamal verejnost� o okolnostiach jehoprítomnosti. Neskôr sa zistilo, �e ajKrajmer je zapletený do prípadu spôso-bom, ktorý ho hrubo diskvalifikuje akomo�ného vy�etrovate¾a a �e pravdepo-dobne mal iné, ako korektné dôvody presvoju prítomnost�na mieste èinu.

Tý�deò od zaèiatku aféry sa rozmno�ilihlasy hovoriace u� nielen o odstúpení mi-nistra vnútra a policajného prezidenta, ale ajo potrebe odstúpenia Roberta Fica a zásad-nej rekon�trukcii vlády, prípadne o predèas-ných parlamentných vo¾bách.

KON�PIRAÈNÉ TEÓRIENajvýznamnej�ím zástupcom názoruo potrebe rekon�trukcie vlády alebo o vy-hlásení predèasných parlamentných voli-eb sa stal prezident Andrej Kiska. Svojenázory prezentoval pred médiami aj ve-rejnost�ou. Neèakanou reakciou na prezi-denta bolo vyhlásenie premiéra RobertaFica, v ktorom obvinil prezidenta z pod-pory opozície, zo snahy destabilizovat�vládu a �tát. Za prítomnosti novinárov

dodal: �Budem ve¾mi vá�it�ka�dé slovoa budem hovorit�od srdca. Èakal by som,�e prezident bude upokojovat�atmosféru.Vèera v�ak ukázal nieèo, èo mi celkomnesedí. Chcem pánovi prezidentovi po-stavit�jednoduchú otázku: Pýtam sa, pre-èo hlava �tátu Slovenskej republiky i�lana súkromnú pôdu k èloveku, ktorý máve¾mi pochybné meno. Ten pán sa voláGeorge Soros. Pýtam sa, ve¾mi jedno-znaène, preèo na toto stretnutie nezobralnikoho ïal�ieho.�

Ku cti slovenskej novinárskej obcemo�no dodat�, �e bezprostrednou reakci-ou bol zborový smiech. Neskôr reagovaliaj mnohé osobnosti verejného �ivota, po-

litici, novinári, predstavitelia kul-túrneho �ivota, zahranièné amba-sády. Padli slová o kon�piraènýchteóriách, o apelovaní na najni��iepudy verejnosti. Ozval sa aj sa-motný Soros, ktorý vysvetlil pred-met spoloèného rozhovoru s pre-zidentom Kiskom. Tvrdenie Ficao neprítomnosti ïal�ích osôb sa

ukázalo ako nepravdivé. Napriek tomu sapremiér opätovne vrátil k tvrdeniu o za-hraniènom zasahovaní, snahe o destabili-záciu a podobným nezmyslom. Zopako-val, �e: �To, èo sa zaèalo diat�v nede¾u, jescenár, ktorý nebol písaný u nás.�

Kritická reakcia na premiérové kon-�piraèné teórie pri�la aj z tábora jehopolitických spojencov, viacerí politici saminimálne v tomto bode od Fica di�tan-covali. Kritické stanovisko k Ficovýmkon�piraèným teóriám zaznelo aj z ra-dov politikov vládnej koalície, predov-�etkým z úst ministerky spravodlivostiLucie �itòanskej a poslanca Franti�ka�ebeja (obaja patria ku koaliènej straneMost-Híd Bélu Bugára).

Je to paradoxné, ale kriticky sa smeromk Ficovi ozvala aj otvorene fa�istickáKotlebova ¼udová strana Na�e Sloven-sko. Pod¾a jej predstavite¾ov �premiérRobert Fico sa len pokú�a vzbudit�dojembojovníka proti Sorosovi, ale v skutoè-nosti je len jeho poskokom�.

Viaceré komentáre v slovenskej tlaèisa venujú neèakanej reakcii RobertaFica, ktorý v núdzi vytiahol na svetlovekmi osvedèené teórie o sprisahaní ria-denom zo zahranièia, o Sorosovi, ktorýako finanèník, Amerièan a �id predsta-vuje ideálne zosobnenie nepriate¾a �tátu.Je to ten istý Robert Fico, ktorý iniciatív-ne navrhol, aby bol 9. september pamät-ným dòom obeti holokaustu a rasového

(pokraèování na stranì 9)

UDALOSTINA SLOVENSKU

LEKACH TOV (PAR�AT TAZRIA)�ena je, porodila-li chlapce, podle Tórytýden po porodu rituálnì neèistá jako pomenstruaci a po uplynutí tøiceti tøí dnùoèistného krvácení, je povinna pøinéstjako celoobìt� roèní ovci a jako obìt� zahøích holuba nebo hrdlièku, aby opìt mìlapodíl na svatosti a mohla se úèastnit chrá-mových bohoslu�eb. Porodí-li dceru, je ri-tuálnì neèistá dva týdny a také se oèi�t�ujedvakrát tak dlouho ne� po synovi, ale takèi onak �pøivede knìzi ke stanu do stanusetkávání roèní ovci a holuba nebo hrdliè-ku k celoobìti za høích. On pak holubanebo hrdlièku obìtuje pøed tváøí Hospodi-na a usmíøí za ni a ona bude oèi�tìna odpøíèiny svého krvácení.� (3M 1�8)

Mekor damejha, pramen nebo pøíèinajejího krvácení, je v�ak narození novéhoèlovìka, je tedy namístì si klást otázku,proè Tóra spojuje narození nového �ivotas høíchem, za nìj� musí knìz pøed tváøíHospodina usmíøit. Tóra na to pøímou od-povìï neposkytuje, jenom to konstatuje,stejnì jako v pøípadì rituální neèistoty pøimenstruaci a následných sedmi dnechoèisty anebo po období rituální neèistotyobou pohlaví pøi kontaktu s mrtvým atd.Právì �tumat hamet�, rituální neèistotamrtvého èlovìka, je halachicky pokládá-na za �av hatuma�, doslova za �otce� ka�-dé jiné rituální neèistoty, tedy i té, její�pøíèinou je narození èlovìka. Proto�e je�ivot v pøírodì zakonèen smrtí, zánikemmateriální existence, je ji� souvislostmezi narozením a smrtí �pøed tváøí Hos-podina� zøejmìj�í.

S nìèím podobným se setkávámei v pøíkazech Tóry o diskvalifikaci obìt-ního zvíøete nebo obìtujícího knìze,mají-li nìjakou fyzickou vadu. Takovézvíøe, aèkoli pro profánní úèely rituálnìneèisté není, nesmí být obìtováno a tako-vý knìz je vyøazen z knì�ské slu�by, alenení zbaven práva a povinnosti jístz masa obìtí a mù�e konat v chrámu jinéslu�by, napøíklad vyuèovat. Fyzická vadaje tak chápána jako nedostatek na úplnos-ti, a proto�e ka�dý nedostatek v sobìnese pøipomínku zániku, je z obìtníhoobøadu vyøazen jak vadou posti�enýknìz, tak obìtní zvíøe, ani� by na svévadì nesli vinu.

Bez pøímé souvislosti s tím, co byloøeèeno, se otázkou, proè Tóra �pøed tvá-øí Svatého, budi� po�ehnán� pøikazujekrvavé obìti, ale nepøipou�tí nic, co pøi-pomíná smrtí poznamenaný �ivot, zabý-vá ve Gvurot ha�em 64 pøi výkladu �al-mu 116,15 také pra�ský Maharal.

Pro Svatého, budi� po�ehnán, je toti�smrt spravedlivých tak tì�ká, �e kdyby bylona nìm, �ili by vìènì. Doslova øíká, ��ejsou-li spravedliví, je pro nì vhodný �ivota nikdy by nemìli zemøít�. Cituje pøitomz midra�e Socher tov k �almùm, �e �smrtspravedlivých by nebyla namístì, kdyby jisami spravedliví�, jako napøíklad Avraham,Jicchak a Jaakov �vlastními ústy ne�ádali�.Maharal to vysvìtluje úctou spravedlivýchk Bohem stvoøenému pøírodnímu øádu,k nìmu� smrt pøirozenì patøí.

To je nepochybná pravda, a proto�emimo pravdu není spravedlnosti, spra-vedliví nemohou, ne� se svou smrtí sou-hlasit èi spí�e si ji �ádat. K tomu v�akpøi výkladu ver�e, v nìm� autor �almuBohu dìkuje, ��es posílil mou du�i pøedsmrtí, mé oko pøed pláèem a mou nohupøed pádem�, mluví o tøech úrovníchlidské existence: formì èlovìka, je�není vnoøena do hmoty (metafyzickádu�e), formì èlovìka, je� je do hmotyvnoøena (du�e existující v tìle), a tìlejako takovém, hmotì. (Rozum nezmiòu-

je, ponìvad� ten je strá�cem v�ech tøí.)Materie, potøebná ke zjevnìní bo�skéformy v materiálním svìtì, oddìlené zesvé podstaty i od pøírody, je produktemnicoty, smrti a zla. Proto�e nìco (je�) jestvoøeno z nièeho (ajin), lpí nicota jakopøirozený nedostatek na dokonalostistvoøeného a pro lidská stvoøení je pra-menem klamu, poku�ení a høíchu.

Mù�eme dodat, �e ji� název pøírody,tev´a, vypovídá v hebrej�tinì o ponoøení(tav´a, ponoøil) bo�ských forem do jejíhmoty. Proto se právì s budováním Bo�íhopøíbytku v tomto svìtì vyskytuje v Tóøezøetelný poukaz na svìt dokonalých forem,které Bùh ukázal Mo�emu �na hoøe� jako�model svatostánku a jeho zaøízení�.Akdy� tam Bùh mluvil o �místì, které je semnou�, ponoøil Mo�eho do skalní rozsedli-ny, a kdy� dal projít svému dobru, ukázalmu jako svùj obraz �záda�. Pøitom nelzenepomyslet na Platonovo podobenstvío jeskyni, obsa�ené v Ústavì (514a�520a),o jeho svìtì idejí, které na rozdíl od smy-slovì vnímaného svìta pøedstavují nejvy��ía podstatnou úroveò skuteènosti.

Platon popisuje lidstvo jako pøikova-né øetìzy ke stìnì jeskynì, tak�e vnímápouze stíny vrhané na prázdnou stìnuohnìm za ním. Pro uvìznìné lidi pøed-stavují tyto stíny jedinou skuteènost, ji�jsou schopni vnímat. Následnì vysvìt-luje, �e se filosof podobá vìzni, který seosvobodil a pochopil, �e stíny na zdi ne-jsou skuteèné, proto�e nyní mù�e vní-mat pravou povahu skuteènosti. Platonv�ak �il stovky let po darování Tóry naSinaji a sto let po kodifikaci základníchhebrejských spisù v babylonském zajetí.Øecká mytologie a tradice nepopírá, �eØekové pøejali svou moudrost od mudr-cù Pøedního východu, vèetnì Písma, alev pøípadì podobenství o jeskyni se ne-budeme mýlit, �e �lo o uèence �idovské.

Vrátím-li se v�ak k nevyøèené otázcepo smyslu rituální neèistoty a høíchu, za-kletém v øádu pøírody, je tøeba si uvìdo-mit, �e pøíkazy Tóry, které smìøujík usmíøení tohoto høíchu, nemohou mítfakticky za cíl usmíøit Boha, ponìvad� jeto on sám, kdo tvoøí jsoucí z nejsoucího,ani obtí�it stvoøení pocitem viny za høích,jeho� je samo obìtí. Jejich smyslem je na-opak posilovat a utvrzovat lidské vìdomío reálné pøítomnosti svaté reality, na ní�èlovìk mù�e mít svùj podíl ji� za svésmrtelné existence, jestli�e je vdìèný i zani. Proto je Tóra se svými pøíkazy lekachtov, darem dobra, který je dobré si vzít.

EFRAIM K. SIDON

4 VÌSTNÍK 4/2018

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Kresba: Marc Chagall.

OD PURIMU DO PESACHU

Od chvíle, kdy se s bolavou hlavou pro-budíme po purimové oslavì, ubìhne jenpár týdnù, necelý mìsíc, a nastává Pe-sach. Hospodynì se pustí do úklidu, ob-racejí byt vzhùru nohama, aby v nìm ne-zùstala ani stopa po èemkoli kva�eném.

Maharil (rabi Jakob ben Moses Moel-lin, 1360�1427) tvrdí, �e dùvod, proè sePesach slaví tak brzy po Purimu, je ten,abychom tyto dvì velké události osvo-bození spojili. Nejprve slavíme osvobo-zení z rukou Hamana, zanedlouho potéosvobození z egyptského otroctví.

Na pamìt�chvatného odchodu z Egyptajíme nekva�ený chléb. A nejen to: podlepøíkazu Tóry nesmíme o Pesachu nickva�eného ani vlastnit, ani mít u sebe.Hlub�í smysl tohoto zákona spoèíváv tom, �e pýcha a nadutost �kodí povazea protiøeèí �idovskému zpùsobu �ivota.Chamec (kvas) právì tyto vlastnostisymbolizuje.

At� peèeme chamec nebo maca (ne-kva�ené), pou�íváme tyté� suroviny �mouku a vodu. Kdy� nijak nezasáhne-me, jen èekáme, mouka s vodou vykvasía z tìsta se upeèe chleba. Kdy� smìspeèlivì sledujeme, aby nevykvasila, jez ní maca. Je to podobenství, které ilus-truje, jak neèinnost vede ke kva�ení �a posléze k zakysnutí.

Úklid a èi�tìní, které celý mìsíc pro-bíhá, vrcholí veèer pøed sederovou nocí13. nisanu hledáním zbytkù kvasù (bdi-kat chamec). Je zvykem poschovávat narùzná místa bytu èi domu deset kouskùchleba. Co� je dal�í návaznost na Purim,nebot�o mìsíc døív, 13. adaru, deset Ha-manových synù napsalo pøíkaz vybítv�echny �idy. Kdy� nazítøí, 14. nisanu,tyto poslední zbytky chamecu pálíme, jeto symbol, �e komplot proti �idùm ne-vy�el.

Symbolický význam hledání a páleníchamecu je zøejmý: symbolizuje, �e jenutné odstranit i du�evní chamec, hle-dat, nalézt a znièit zlé sklony v na�ichsrdcích.

V bì�ném �ivotì se musíme potýkats tendencí odkládat práci na pozdìji, seslo�itými vztahy a dal�ími problémy;nìkdy bývá nejtì��í bojovat s pøeká�ka-mi, které si klademe sami. Pesach námdává pøíle�itost si tohle uvìdomit, zba-vit se svého osobního chamecu a �ít dlesvých nejlep�ích mo�ností.

BRYAN WOOD,kantor Staronové synagogy

VÌSTNÍK 4/2018 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � duben 2018 � nisan/ijar 5778

Staronová synagoga31. 3. sobota �ABAT 1. DEN PESACH 2M 12,21�51

mf: 4M 28,16�25; hf: Joz 5,2�6,1; 6,27mincha 18.50 hodinkonec �abatu 20.21 hodin2. SEDER 20.45 hodin

1. 4. nedìle 2. DEN PESACH 3M 22,26�23,44mf: 4M 28,16�25; hf: 2Kr 23,1�9; 21�28mincha 18.50 hodinkonec svátku 20.23 hodin

5. 4. ètvrtek pøedveèer 7. den Pesach 19.21 hodin6. 4. pátek 7. DEN PESACH 2M 13,1715,26

mf: 4M 28,19�25; hf: 2S 23,1�9; 22,1�51mincha 18.50 hodinveèerní bohoslu�ba 19.23 hodin

7. 4. sobota �ABAT 8. DEN PESACH �IR HA�IRIM5M 14,22�26,17; mf: 4M 28,19�25; hf: Iz 10,32�12,6MAZKIR 11.00 hodinmincha 19.00 hodinkonec �abatu a svátkù 20.33 hodin

12. 4. ètvrtek JOM HA-�OA13. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin14. 4. sobota �ABAT EREV RO� CHODE�

�MINI 3M 9,1�11,47hf: 1S 20,18�42mincha perek 1 19.15 hodinkonec �abatu 20.45 hodin

15. 4. nedìle 1. den Ro� chode� ijar16. 4. pondìlí 2. den Ro� chode� ijar18. 4. støeda JOM HAZIKARON19. 4. ètvrtek JOM HAACMAUT � Den nezávislosti Izraele20. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin21. 4. sobota TAZRIA-MECORA 3M 12,1�15,33

hf: 2Kr 7,3�20mincha perek 2 19.30 hodinkonec �abatu 20.58 hodin

27. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin28. 4. sobota ACHAREJ-KEDO�IM 3M 16,1�20,27

hf: Am 9,7�15mincha perek 3 19.40 hodinkonec �abatu 21.11 hodin

29. 4. ètvrtek PESACH �ENIV sobotu a svátcích �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.

Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu od 8.50 hodin.

Veèerní bohoslu�by se zde konají 5. 4. a 6. 4. v 19.20 a 20. 4. v 19.30 hodin.Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.

Bejt SimchaKabalat �abat ka�dý pátek od 18.30 hodin.

Dr. ENRICO LUCCA (nar. 1983 v italskémComo) absolvoval studia filosofie, historiea literatury na Univerzitì v Milánu. Studiazakonèil magisterskou prací o básníkoviEdmondu Jabésovi. Poté psal doktorskoupráci na téma mesianismu a sekularismuv díle Ger�oma Scholema, v rámci ní� po-býval na Univerzitì v Chicagu a na Heb-rejské univerzitì v Jeruzalémì. Od roku2012 na té�e univerzitì (na zdej�ím FranzRosenzweig Minerva Research Center)dále pùsobil. V letech 2015�2017 vedl èa-sopis Naharaim, jen� se zabývá intelektu-álními dìjinami nìmecky mluvících �idù.V letech 2016�2017 se zabýval postdokto-randským výzkumem na téma historickéarchivy Hebrejské univerzity: nìmecko-�i-dovské vìdìní a kulturní pøenos (1918�1948). Pøedná�í na Milánské univerzitì a naHebrejské univerzitì (italská literatura a nì-meètí �idov�tí myslitelé) a v souèasné dobìpí�e biografii pra�ského rodáka, filosofaHuga Bergmana (1883�1975). V Praze pro-nesl pøedná�ky pro semináø Ústavu soudo-bých dìjin AV ÈR a na Karlovì univerzitì.

Pane doktore, pracujete na monogra-fii filosofa Hugo Bergmana. Bude toprvní práce o nìm?Bude, co� je záhada, proto�e Bergmanbyl v Palestinì jako øeditel první �idov-ské národní knihovny a první rektorHebrejské univerzity pøední intelektuál,zásadnì dùle�itá osobnost. A za to, �ejsem ji zaèal psát já, vdìèím �t�astné ná-hodì. Konèil jsem doktorát, pracoval naHebrejské univerzitì a u� jsem se mìlvracet. Tou dobou ji� univerzita rozhod-la, �e chce mít o Bergmanovi knihu,a proto�e se vìdìlo, �e se zabývám nì-meckými �idovskými osobnostmi a �emì zajímá filosofie i politika, obrátili sena mì. Já jsem s radostí souhlasil, proto-�e to byla opravdu nabídka, která se ne-odmítá.

Pramenù máte asi dostatek...Neuvìøitelné mno�ství. Jednak mámeBergmanovy publikace a èlánky. Pár letpøed tím, ne� zemøel, vy�la jeho biblio-grafie, èítá 2400 èlánkù, vìt�inu z nichjsem dohledal. Jsou to pøedev�ím heb-rejsky psané texty, ale také nìmecké,nìkolik v èe�tinì a v angliètinì a v dal-�ích jazycích. Jeho mateøským jazykembyla nìmèina, ale mluvil samozøejmì

skvìle èesky, dále anglicky, hebrejsky,francouzsky. Kromì studia èlánkù se za-bývám Bergmanovým archivem v �i-dovské národní knihovnì v Jeruzalémì,ve kterém je ulo�ena mj. jeho korespon-dence, co� znamená na pìt tisíc dopisù.Jak ty, které psal Bergman, tak ty, kterépsali lidé jemu. Dal�í archivní materiálypøedstavují poznámky, pøedná�ky nebonovinové výstøi�ky. Je to jedna z nejvìt-

�ích pozùstalostí, které jsou v knihovnìulo�eny.

Pohybuji se i v dal�ích archivech,hlavnì v archivu Hebrejské univerzity,o kterém badatelé døíve moc nevìdìli,oceòují ho a� v poslední dobì. Já pracu-ji na jeho katalogizaci. I zde jsem nalezlspoustu materiálù, které se Bergmanatýkají: dopisy, protokoly z jednáníz dob, kdy byl rektorem. Dùle�itý jetaké Ústøední sionistický archiv, kterýzase obsahuje materiály, které se týkajíjeho politické aktivity.

Zmínil jste korespondenci; Begmano-vy dopisy spolu s jeho deníky ji�v Nìmecku vy�ly. Jak byste tuto edicikomentoval? Tahle kniha vy�la brzy po Bergmanovìsmrti. Není úplnì pøesná, obsahuje men-�í i zásadnìj�í omyly, ale i tak je samo-zøejmì dùle�itým zdrojem, proto�e na-bízí pohled na celý Bergmanùv �ivot.Spousta dùle�itých dopisù v ní nicménìchybí, tak�e by nebylo na �kodu pøipra-

vit nové vydání jeho vybrané korespo-dence. Pøemý�lím o tom. Bergman byltak plodný autor a napsal tolik textù,které dnes lze u� jen tì�ko dohledat, za-slou�il by si také, aby vy�la nìjaká anto-logie jeho nejdùle�itìj�ích èlánkù.

Mimochodem � jak psát správnì jehopøíjmení, Bergmann, nebo Bergman?Obojí je správnì, tvar Bergman zaèalpou�ívat, a� kdy� odjel do Palestiny.

Po absolvování studií filosofie se stalknihovníkem v pra�ském Klementi-nu. Nemìl vy��í ambice?Bergmanova rodina nebyla movitá, tak-�e si musel najít práci rychle. A souèas-nì pomý�lel na to, �e bude dál studovata psát odborné vìci, tak�e hledal za-mìstnání, které by mu ponechalo dostèasu i na vlastní práci; v tom se neli�ilod svých pøátel Franze Kafky neboMaxe Broda. Knihovna tedy pro nìjbyla skvìlé øe�ení. Tak�e kdy� absolvo-val Karlovu univerzitu, v prosinci 1905,zaèal pracovat v Univerzitní knihovnìa zùstal tu tøináct let.

Co v�echno pøedcházelo tomu, �e Hu-go Bergman mohl v Jeruzalémì zalo-�it Národní knihovnu? Bergman do Palestiny u� s cílem zalo�itNárodní knihovnu odjel. Vyvrcholila tímjeho pøedchozí praxe: knihovnu vytvoøilji� v sionistickém spolku Bar Kochba,pak pracoval v Klementinu. Po prvnísvìtové válce odjel do Londýna a zaèalpracovat pro kulturní oddìlení Svìtovésionistické organizace. Jedním z hlav-ních cílù tohoto oddìlení bylo zalo�it Ná-rodní knihovnu v Jeruzalémì a realizovatto mìl právì Bergman. Z Londýna se je�-tì na krátko vrátil do Prahy a pak odce-stoval do Palestiny, do Jeruzaléma pøijelv kvìtnu 1920 a od prvního èervna u�pracoval jako øeditel Národní knihovny.Co� sice zní vznosnì, ale byla to maláa zøejmì chaotická knihovna, kterou za-lo�ilo sdru�ení Bnej Brit jako první ve-øejnou knihovnu v Palestinì a poté ji pøe-vzala Svìtová sionistická organizace.Bergman byl mezi zamìstnanci jedinýmskuteènì vy�koleným knihovníkem.

Kde tato první knihovna sídlila?Tahle první knihovna sídlila na Etiopskéulici, co� není daleko od centra. Vznikladíky sbírce sbìratele Josefa Chazanovi-èe a tehdy zahrnovala asi dvacet tisícknih na �idovská témata v nejrùznìj�ích

6 VÌSTNÍK 4/2018

NÁ� ÈLOVÌK V JERUZALÉMÌS historikem Enricem Luccou o Hugo Bergmanovi

Enrico Lucca. Foto archiv.

jazycích, rusky, nìmecky, polsky, jidi�.Jen zlomek z nich byl katalogizován.Tak�e prvním úkolem bylo knihy kata-logizovat a druhým shánìt dal�í. Sionis-tická organizace mìla tehdy spoustuúkolù a roz�iøování knihovny nepatøilov jejích oèích k tìm nejdùle�itìj�ím.Knihy se tedy získávaly od dárcù, od ji-ných knihoven, a bylo na Bergmanovi,aby kontakty s mo�nými dárci vytvoøil.O tom, jak byl schopný, vypovídá fakt,�e kdy� roku 1935 knihovnu opou�tìl �a tehdy u� to byla Národní a Univerzitníknihovna a sídlila na Mount Scopus �obsahovala 300 000 svazkù a témìøv�echny byly katalogizované. Bergmanse zaslou�il také o to, �e knihovny vznik-ly v dal�ích mìstech po celé Palestinì.

Jak �ivé zùstaly jeho kontakty s Evro-pou, s Prahou?Zùstal samozøejmì v kontaktu s rodinou,s pøáteli, s kolegy; v archivu Památníkunárodního písemnictví se napøíklad zacho-vala Bergmanova korespondence s ArnemLaurinem, �éfredaktorem Prager Presse,a s dal�ími. Bergman byl z pohledu Prahy�ná� èlovìk v Jeruzalémì�, psal do pra�-ských novin, samozøejmì do sionistické-ho Selbstwehru, ale i do dal�ích, o �idov-ském �ivotì v Palestinì. Zajímavé je, �ev Palestinì zaèal souèasnì psát hebrejskyo èeských zemích a hlavnì o Praze. Navícse do rodného mìsto hodnì vracel. Vzpo-mínal tøeba na to, jak roku 1923 vidìlv Praze naposledy spolu�áka a pøíteleFranze Kafku. Po pøedná�ce o Palestinìmu ji� smrtelnì nemocný Kafka, který sev posledních letech �ivota o sionismushluboce zajímal, stiskl ruku a øekl: �Tuhlepøedná�ku jsi proslovil jen pro mì.�

Na konci tøicátých let pomáhal lidem,kteøí se dostali do Palestiny, byl hlavnímkontaktem pro lidi z Èeskoslovenska.Napøíklad malíø Jehuda Bacon mi vy-právìl, jak moc pro nìj Bergman zna-menal.

Sna�il se také o navázání vzájemnýchkontaktù v rámci své práce?Ano. Naposledy byl v Praze na jaøe 1937v rámci cesty po Evropì a po Americe, pøiní� mìl získat podporu pro Hebrejskouuniverzitu. Jeho rektorská funkce mìlatéto fundraisingové cestì, jak bychom jidnes nazvali, dodat váhu. V Praze jednalmj. s Otto Freundem, øeditelem èeskéUnion banky, a s bankéøem HansemPetschkem, setkal se s pøedstaviteli �i-dovských obcí a spolkù, ale také s vede-

ním Karlovy univerzity a soukromì s pre-zidentem Bene�em, který se o fungováníHebrejské univerzity zajímal; probíralispolu také èinnost �idovských �kol naPodkarpatské Rusi a mo�nosti jejich roz-�íøení. O Hebrejské univerzitì natoèiltaké poøad pro rozhlas. Z Prahy pak od-cestoval do Var�avy.

Na rozdíl od Prahy, v ní� vládlo pøe-svìdèení, �e na Èeskoslovensko a jehospojence si Nìmci netroufnou, bylatamní atmosféra u� hodnì zatí�ená anti-semitskými kampanìmi a násilnostmi,a o to nad�enìji se pol�tí �idov�tí stu-denti o �ivot v Palestinì zajímali. Berg-man si dobøe uvìdomoval nejen to, jakmohou evropské komunity pomáhatHebrejské univerzitì, ale také to, jak dù-le�itá je tahle �kola a to, co pøedstavujepro diasporu, tehdy hlavnì pro polské�idy. Urgoval, aby se do Polska posílalyhebrejské knihy, aby se posílila spolu-práce s místními �idovskými instituce-mi. Východoevropské �idovství, jak hoza�il v Polsku, ho hodnì zasáhlo.

Roku 1935 se stal prvním rektoremHebrejské univerzity, která byla zalo-�ená u� o deset let døíve. Jak to, �eteprve Bergman byl prvním rekto-rem? Z toho je vidìt, jak univerzita fungova-la. Od zalo�ení ji prvních deset let vedlkancléø, Jehuda Magnes, a ten o vìt�inìvìcí rozhodoval. Vedení �koly kontrolo-val sbor guvernérù (v nìm� pùsobilimimo jiné Albert Einstein a Martin Bu-ber), ale teprve po letech se usneslo, �euniverzita by mìla mít skuteènou uni-verzitní strukturu, s rektorem v èele. Protento úèel vznikla komise, která urèila,�e má existovat univerzitní senát, prezi-

dent univerzity a volený rektor. Pøi vol-bì se pøihlí�elo k tomu, aby nový rektornebyl jen Magnesova prodlou�ená ruka,ale souèasnì aby ctil dosavadní zpùsobvedení �koly, který se mìl zmodernizovat,nikoli zcela zmìnit. Volba padla na Berg-mana, který sice byl Magnesovi blízko,ale byl v�emi respektovaná osobnost,schopná sjednocovat lidi s rùznými ná-zory. Práci rektora vykonával do roku1938.

Jak pøijal vznik státu?Øeknìme to takto: nepokládal to za nej-lep�í volbu, jeho sionismus byl jinéhodruhu, byl to kulturní sionismus, s hlav-ním dùrazem na �idy v Palestinì jako nanositele vzdìlanosti. Byl to smìr, kterýsdíleli èlenové spolku Bar Kochba podvlivem my�lenek Martina Bubera a Acha-da Haama. Bergman také u� pøed prvnísvìtovou válkou, kdy� byl v Palestinìpoprvé, odhadl, jaké problémy mohouvzniknout mezi �idy a Araby, a varovalpøed nimi. Ale situaci po roce 1948 pøijala sna�il se v jejím rámci pracovat co nej-lépe, za svou práci dostal dokonce dvì Iz-raelské ceny. Jediný posun byl snadv tom, �e se èím dále ménì zajímal o sou-èasnou politiku, a stále více o filosofii.

Co dìlal poté, co roku 1955 ode�elz univerzity?Kdy� ode�el z univerzity, nepøestal pøed-ná�et ani studovat. Bìhem posledníhoobdobí svého �ivota byl aktivní v mnohaoblastech � napsal ètyøsvazkovou hebrej-skou práci Dìjiny moderní filosofie; pøe-kládal do hebrej�tiny dùle�ité filosofickétexty, vèetnì Kanta, a byl velmi aktivnív rùzných nábo�enských kruzích v Jeru-zalémì, zajímal ho hlavnì rozvoj progre-sivního smìru. A nìkolikrát cestoval doEvropy, hlavnì do Nìmecka: úèastnil setam rozvoje mezinábo�enského dialogumezi køestany a �idy a pomohl rozvíjetpováleèné kulturní vztahy mezi Nìmec-kem a Izraelem.

Za�il Bergman pak je�tì rodné mìstopo holokaustu?Za�il a bylo to smutné. Vrátil se na pod-zim 1946 a naplno si uvìdomil, �e jehosvìt zmizel. V den pøíjezdu napsal man-�elce: �Zítra zajdu na høbitov, myslím,�e to je jediné místo, které mi v tomhlemìstì je�tì zùstalo.� (Hrob Bergmano-vých rodièù, Johanny a Sigmunda, se naNovém �idovském høbitovì zachovaldodnes.) Uvìdomil si i nastávající sovìti-

VÌSTNÍK 4/2018 7

Hugo Bergman v roce 1935. Foto archiv.

zaci Èeskoslovenska, pøijel toti� 6. listo-padu a zarazily ho oslavy ruské revoluce.I kdy� po první svìtové válce tíhnul k so-cialismu a byl zakládajícím èlenem His-tadrutu, od roku 1946 u� v tomto smìru�ádné iluze nemìl. A� do smrti sledovalvelmi pozornì dìní v Èeskoslovensku,ale u� tam nikdy nejel.

Byla i tato pováleèná cesta spjatás pracovními úkoly?Ano, jeho hlavním úkolem bylo zajistit,aby se knihy, které zùstaly v knihovnì te-rezínského ghetta a byly pøevezeny do�idovského muzea, dostaly do Jeruzalé-ma. Zajímal se také o nacisty uloupenéknihy ulo�ené na zámku Mimoò. Alemusím znovu zdùraznit, �e na Bergma-novi je pozoruhodné to, �e aè byl pøede-v�ím sionista, pro kterého byl �ivot v Pa-lestinì skuteènì zásadní, dokázal vnímati problémy a potøeby �idù v diaspoøe, vestøední Evropì a sna�il se lidem pomá-hat. Navázal tu spoustu kontaktù, napøí-klad s øeditelkou �idovského muzea Ha-nou Volavkovou, a zaøídil, aby Národníknihovna v Jeruzalémì navázala kontak-ty s novými èeskoslovenskými akade-mickými institucemi, aby se do Prahyposílala hebraika a judaika z Izraele.

Hlavnì se to ale ukázalo, kdy� pøijalnabídku prezidenta stockholmské �i-dovské obce, aby pøijel a pracoval tam.

Ve Stockholmu?Ano. On tam opravdu se souhlasem Heb-rejské univerzity odjel, �il tam s druhouman�elkou (co� byla mimochodem první�ena Ger�oma Scholema) a dvìma malýmidcerami. Pracoval tam jako poradce místní�idovské komunity, k ní� po válce pøibylytisíce uprchlíkù hlavnì, nìmeckých �idù,kteøí pøe�ili koncentraèní tábory, a nechtìlise vrátit do rodné zemì. Bergman tam na-konec zùstal témìø rok a pùl, v Izraeli me-zitím po vyhlá�ení státu vypukla válka.

Ve �védsku hodnì uèil, veøejnì pøed-ná�el o judaismu, o historii a nìmecké�idovské kultuøe. Tvrdil, �e v tuto chvílinení nejdùle�itìj�í, aby ti lidé odjeli doPalestiny, ale aby se vzdìlávali. Dokon-ce na èas zastupoval rabína MarkuseEhrenpreise, který u� byl hodnì starý.

Bergman doufal, �e nìmecká �idov-ská kultura v Evropì o�ije, a proto�e vi-dìl, co se dìje v Èeskoslovensku, sou-støedil se na �védsko, které pokládal zabezpeèný pøístav pro uprchlíky i mo�nézázemí pro silnou nìmecky mluvící �i-dovskou komunitu.

Co je klíèové v Bergmanovì pojetí fi-losofie a nábo�enství? Lze to nìjakjednodu�e formulovat?Vìøil tomu, �e neexistuje rozpor mezivírou a rozumem, pøièem� rozum pojí-mal tak, �e obsahuje mo�nost pøekonáníèistì materialistické úrovnì a je schopenotevøít se transcedentnu, metafyzickémusvìtu. Dùle�ité je, �e Bergmana hodnìinspirovala, a to od konce ètyøicátýchlet, východní, hlavnì indická filosofie.Zajímal se o buddhimus a v tom si pøe-kvapivì dobøe porozumìl s prvním iz-raelským premiérem Davidem Ben Gu-rionem, který se k stáru dokonce sezaèal uèit sanskrt. Oba mìli rádi dílohinduistického filosofa a mystika �ríAurobinda.

Zùstává Hugo Bergman nìèím stále�ivý, aktuální?Dokud �il, byl vnímán jako jeden z pøed-ních intelektuálù. Po jeho smrti zájemo nìj postupnì klesal, ale v souèasné dobìzase o�ívá. Badatelé se vìnují èinnostispolku Bar Kochba a spojují jeho ideologiis my�lenkami jeho èlenù, kteøí pozdìji pù-sobili v Palestinì. Týká se to hlavnì vztahuk vícenárodnostnímu státu, co� bylo nìco,co lidé z pøedváleèné republiky a je�tì vícez rakousko-uherské monarchie dobøe zna-li. Pak se podobnì sna�ili o sou�ití rùznýchnárodností v Palestinì, a to v rámci spolkuBrit �alom, který vznikl roku 1925 jakohnutí, které usilovalo o �idovsko-arabskýdialog. Mezi jeho èleny patøila øada lidíz Prahy, kromì Hugo Bergmana historikHans Kohn nebo novináø Robert Weltsch,ve spolku byl i Martin Buber, své sympatiemu vyjádøil Albert Einstein.

Zajímavá je v tomto ohledu práceDimitrije �umského z Hebrejské uni-verzity Mezi Prahou a Jeruzalémem(vy�la zatím hebrejsky a nìmecky),v ní� pou�ívá pojem nikoli pra��tí nì-meètí �idé, ale èe�tí nìmeètí �idé. Titoèesky a nìmecky mluvící �idé, kteøíabsolvovali vìt�inou nìmecké �koly,je�tì poznali autentickou �idovskoutradici, jak se uchovávala na èeskémvenkovì, od svých prarodièù a dal�íchpøíbuzných. To byl právì pøípad Berg-mana, který ji � na rozdíl tøeba odFranze Kafky � za�il v dìtství, kdy�o prázdninách pobýval u strýce KarlaBergmana ve vesnici Chra�tice na Pøíb-ramsku. Vzpomínal na to, jak chodil sestrýèkem a jeho dìtmi pøes pole doskromné modlitebny ve Zbenicích, jakslavili �ábes, jak jim strýc, který vyko-nával práci �ocheta, èetl hebrejskyz Pirkej avot.

Uvìdomoval si, �e sou�ití mezi �idya Araby nezále�í jen na �idovskéochotì? Samozøejmì �e si to dobøe uvìdomoval.Ale pøesto pokládal za svùj úkol pùsobitna ostatní �idy tak, aby se sna�ili �íts Araby v souladu.

Co myslíte, �e by Hugo Bergman øí-kal souèasnému Izraeli?Bergmanùv osud byl se zemí izraelskoutìsnì spjatý. Myslím, �e na tom by senic nezmìnilo, aèkoli by asi hodnì kriti-zoval souèasný politický vývoj. Souèas-nì by asi èím dál víc pokládal za dùle�i-té neztratit vztah k nábo�enské tradici.A urèitì by ho znepokojil sílící naciona-lismus v Evropì, co� bylo nìco, co sámza�il v mládí. Domnívám se, �e by sev Izraeli i v Evropì zastával uprchlíkù,jejich �ance na lep�í �ivot.

Z toho v�eho co øíkáte, je zøejmé, jak� kromì jiných kvalit � musel býtpracovitý.Urèitì! A øekl bych, �e nemalicherný,schopný kompromisu, domluvy. O jehopovaze vypovídá malá historka, kteroujsem o nìm sly�el vyprávìt: jak jsem øekl,první knihovna byla spí� chaotická, v�udese válely krabice s knihami, které pøichá-zely z celého svìta. Ukázalo se, �e kni-hovní personál není pøíli� ochotný je vy-balovat. Kdy� se to dozvìdìl Bergman,tedy øeditel knihovny, prý úplnì klidnìøekl: �Dobrá, tak to udìlám já.�

ALICE MARXOVÁ

8 VÌSTNÍK 4/2018

Hugo Bergman, 60. léta 20. stol. Foto archiv.

VÌSTNÍK 4/2018 9

(dokonèení ze strany 3))násilia na Slovensku, a ten istý, ktorýsa di�tancoval od prezidenta vojnovéhoSlovenského �tátu Jozefa Tisa, a tenistý, ktorý ka�doroène kladie vencek pamätníku Slovenského národnéhopovstania. Preèo teda tento obrat? Ficopravdepodobne oèakával, �e svojimvyhlásením získa poslancov Kotlebo-vej fa�istickej strany. Je ich 14 a mohliby sa stat�povestným jazýèkom váh priparlamentnom rozhodovaní o páde vlá-dy a predèasných parlamentných vo-¾bách. Objavili sa aj iné komentárehovoriace, �e �t�ahSorosom� neboladresovaný Kotle-bovej strane, alevlastným koaliè-ným partneroma bol upozorne-ním, �e �ak manepodporíte vy, taksa obrátim na Kot-lebu�. Tento ko-mentár v �iadnom prípade nechce byt�ospravedlòovaním premiéra a jeho vý-rokov, ale pokusom o vysvetlenie jehocynického konania.

V piatok 9. marca sa na Bratislavskomhrade stretli traja najvy��í ústavní èiniteliaSlovenskej republiky, prezident AndrejKiska, predseda parlamentu Andrej Dan-ko a premiér Robert Fico. Prezident navr-hol, aby spolu podpísali vyhlásenie, ktoréokrem iných bodov odsudzuje aj roz�iro-vanie kon�piraèných teórii a kriminalizo-vanie obèianskych protestov, ktoré stálesilnej�ie zaznievajú z ulíc slovenskýchmiest. Fico tento návrh odmietol.

PROTESTNÉ ZHROMA�DENIANa ten istý deò (piatok 9. marca) boli ob-èianskymi aktivistami ohlásené protestnézhroma�denia vo v�etkých väè�ích slo-venských mestách. Najväè�ie zhroma�de-nie sa konalo na bratislavskom námestíSNP (odhady hovorili o 50 tisíc prítom-ných). V�etky zhroma�denia boli apolitic-ké v tom zmysle, �e k mikrofónu nebolipozvaní �iadni predstavitelia politickýchstrán, len obèianski aktivisti, predstavite-lia kultúry a známe osobnosti verejného�ivota. V Bratislave ako prvý z reèníkovhovoril novinár �tefan Hríb, ktorý okreminého ostro odsúdil aj premiérové pou�í-vanie antisemitskej karty. Námestie naj-

èastej�ie skandovalo: �Dost�bolo Fica.�Na nesených transparentoch sa objavili,síce nie celkom salónne, ale úplne zrozu-mite¾né vyjadrenia typu: �Fico, Sörös sido huby.�

DEMISIE MINISTROVV pondelok 12. marca predpoludnímzvolal minister vnútra Robert Kaliòáktlaèovú konferenciu, na ktorej ohlásilsvoju (dlho oèakávanú) demisiu. Je to u�druhý èlen vlády (po ministrovi kultúryMarekovi Maïarièovi), ktorý poèas sú-èasnej krízy rezignoval. Av�ak politická

kríza gradovalav tom zmysle, �eak o tý�deò prv bydemisia ministraKaliòáka a policaj-ného prezidentaGa�para mohlastaèit� na zmierv radoch vládnejkoalície, v ponde-lok 12. marca je to

u� málo. Stanovisko koaliènej stranyMost-Híd Bélu Bugára bolo zverejnenée�te v ten istý deò. Most-Híd po�adujevypísanie predèasných parlamentnýchvolieb. Na svojej po�iadavke sa chcedohodnút� so svojimi partnermi, domi-nantnou stranou Smer SD Roberta Ficaa Slovenskou národnou stranou (SNS)Andreja Danka. Pokia¾ k dohode nedô-jde, Most-Híd vypovie koaliènú zmluvu.SNS vyjadrila sú-hlas s predèasnýmivo¾bami, ale len popredchádzajúcomodstavení súèasnejvlády. To zname-ná, najprv vyslo-venie nedôveryvláde v parlamen-te, následne odsú-hlasenie predèas-ných volieb. Situácia nie je dostatoènevykry�talizovaná, nie je jasné, ktoz koalièných poslancov bude hlasovat�za vyslovenie nedôvery vlastnej vládea opozícia nemá dostatoèný poèet posla-neckých hlasov.

DEMISIE VLÁDY14. marec priniesol ïal�ie �salto morta-le�, v�etko je inak. Vo veèerných hodi-nách oznámili koalièné strany, �e dôjde

k zásadnému vyhláseniu premiéra. Ro-bert Fico oznámil, �e je ochotný podat�demisiu, ale po�aduje, aby prezident ga-rantoval nezmenené rozlo�enie politic-kých síl v parlamente. To znamená, �e ne-budú predèasné vo¾by, nového premiéranavrhne strana Smer SD, súèasný premiérFico si sadne do parlamentnej lavice(spolu s Kaliòákom a Maïarièom) a sú-èasná vláda dovládne a� do normálnehotermínu volieb. Inak povedané, na niekto-rých stolièkách sa vymenia figúrky, alerozlo�enie politických síl sa nemení. Stra-na Most-Híd v rozpore s predchádzajúci-mi vyhláseniami o potrebe predèasnýchvolieb súhlasí s Ficovým návrhom a vy-slovuje podporu koalícii.

Opozícia je rozhorèená, hovorí o zrade¾udí demon�trujúcich proti skorumpované-mu systému. Komentáre zahraniènej tlaèeoznaèujú Ficové rozhodnutie za ��patnývtip� a domáci komentátori hovoria, �e vlá-da stratila zmysel pre realitu a nechápe, èosa deje na uliciach miest. 15. marca podávapremiér Fico demisiu do rúk prezidentaAndreja Kisku. Zostavením novej vlády jepoverený Peter Pellegrini, jeden z najbli�-�ích spolupracovníkov Roberta Fica.

Ministerka spravodlivosti Lucia �it-òanská (Most-Híd) oznamuje, �e sa vra-cia do parlamentu. Jej meno nebude fi-gurovat� medzi èlenmi budúcej vlády.Odchod z parlamentu oznamuje aj po-slanec Franti�ek �ebej, doteraj�í predse-da zahraniènopolitického výboru.

Východoslovenský podnikate¾ talian-skeho pôvodu Antonio Vadala je na �iadost�talianskeho súdu zatknutý, kauciu za jeho

prepustenie súd od-mietol.

E�te budú neja-ký èas pokraèovat�obèianske protestya protestné zhro-ma�denia (najbli�-�ie 16. marca), alerozmazaný obrazslovenskej politikysa stabilizoval do

svojej dôverne známej, otvorene cynickeja korupènej podoby.

Tragická smrt�dvoch mladých ¾udí sa sta-la spú�t�aèom najväè�ieho politického ze-metrasenia v dejinách Slovenska. Vy�etro-vanie vra�dy Jána Kuciaka a MartinyKu�nírovej bude pokraèovat�. Nepoznámv�ak èloveka, ktorý by veril, �e vy�etrovaniepovedie k odhaleniu páchate¾ov a objedná-vate¾ov tejto úkladnej dvojnásobnej vra�dy.

JARO FRANEK

UDALOSTI NA SLOVENSKU

Dvacetitisícová demonstrace v Ko�icích. Foto archiv.

Padesát tisíc demonstrantù v Bratislavì. Foto archiv.

10 VÌSTNÍK 4/2018

O tom, �e veøejný prostor by mìl být proobyvatele mìst pøíjemný, ale také inspira-tivní, obohacený o umìlecká díla a zajíma-vé objekty, se mluví èasto. V posledních

desetiletích se v tomto smìru daøí i leccoskonat. Z podaøených pra�ských dìl zmiò-me urèitì obøí metronom na Letné, Jáko-bùv �ebøík pøed nádra�ím Bubny od Ale�eVeselého èi pomník obìtem komunismu odOlbrama Zoubka na Petøínì. Z doèasnýchakcí pak tøeba souèasnou iniciativu pra�-ského �idovského muzea � projekci portré-tù obìtí �oa na �tít Pinkasovy synagogy.Z mimopra�ských bývá v této souvislostichválena Litomy�l, dal�ích èeských a mo-ravských mìst by se urèitì dala vyjmeno-vat celá øada (jen v Rch jsme v únoru psalio pozoruhodném objektu Jana Roithav Suchdole nad Lu�nicí). Inspirací pro sys-tematickou èinnost mù�e být i pohledk sousedùm: Vídeò má od roku 2004 protakový úèel zvlá�tní organizaci, která je pøí-mo podporovaná státem a radnicí.

Vídeòský Fond pro umìní ve veøejnémprostoru, který vznikl roku 2004 díky spo-leènému úsilí dvou oddìlení magistrátu(Oddìlení pro kulturní zále�itosti a urbanis-tického rozvoje a Oddìlení pro bydlení), seèasem pøetvoøil v samostatnou organizacinazvanou Veøejné umìní ve Vídni (Kunstim öffentlichen Raum Wien, KÖR). Tatoorganizace spolu s radnicí a dal�ími partne-ry (jako spolehlivá a iniciativní strana seukazují Wiener Linien, Mìstská dopravaVídeò) má za úkol na podobì veøejnéhoprostoru pracovat tak � jak øíká øeditelkaKÖR paní Martina Taigová �, �aby sev nìm místní cítili dobøe a souèasnì, abyv nìm na nìco nového narazili�. Tím �nì-

èím� bývají ve Vídni objekty vytvoøenéumìlci z rùzných zemí, v nich� reagují jed-nak na konkrétní místo (jeho historii èi aso-ciace, které vyvolává), jednak na nejrùznìj-

�í souèasné problémya otázky. V poslednídobì to jsou napøíkladmigrace èi práva sexu-álních men�in, alei otázky obecnìj�í �vztah umìní a archi-tektury, vztah pøírodya umìní, prostoru a ja-zyka, pøetváøení tra-dièních postupù v mo-derním umìní atd.Nìkteré objekty jsouumístìny trvale, vìt�i-na ale jen naèas (hap-peningy, které trvajípár dní nebo jen ho-

din). Naleznete je na nejrùznìj�ích i neèe-kaných místech, nejen na ulicích a v par-cích, ale také v podzemní dráze, na zdechdomù a institucí, v prùchodech, na støe�e,na výtahu èi pod zemí.

�Nemají zdobit, spí�e ozvlá�tnit, provo-kovat, zvýraznit identitu mìsta èi identitujednotlivých ètvrtí,� dodává M. Taigová.

PIKTOGRAMY V METRUJedním z takových dìl je napøíklad monu-mentální nástìnný obraz umístìný od roku2017 do stanice podzemní dráhy AltesLandgut. Vytvoøil ho�výcarský architekt,malíø a grafik YvesNetzhammer a sestáváz tøia�edesáti piktogra-mù lidských oblièejù,navzájem si podob-ných a pøitom rozma-nitých typù, rysù a stá-øí, pøipomínajícíchkresby pøírodních ná-rodù. Jak øekl ke svýmportrétùm autor, inspi-roval se proporcemia vzory softwarového programu, jen� do-ká�e rozeznat a identifikovat lidské tváøe.Rozpoznávací program pøetvoøil v �kabinetkuriozit ze schematických oblièejù, které sezdají na pomezí mezi zvíøetem a èlovìkem,�enou a mu�em, stáøím a mládím�. Barev-ná freska desítek �ksichtù� s mnoha zábav-nými detaily cestující, kteøí na eskalátorech

vìt�inou zírají pøed sebe a své spolucestují-cí pøíli� nevnímají, urèitì rozptýlí. Originál-ní freska je poctou lidské rozmanitosti(místní ètvrt�je výraznì multikulturní), alesouèasnì pøi pohledu na tolik �velkých bra-trù� (i kdy� hravì a vtipnì pojatých) mù�ebýt èlovìku úzko.

Pro jednotlivá témata vypisuje KÖRmezinárodní soutì�e, vítìzné návrhy vy-bírá pìtièlenná komise slo�ená z rakous-kých a zahranièních odborníkù. Pøihlí�í seté� k iniciativì samotných mìstskýchètvrtí. Pracovnice KÖR se dále starajío realizaci vítìzných projektù, pøidìlují fi-nance, øe�í problémy s místními úøady,vybìhávají povolení. Mimoto pøipravujípublikace, konference a sympozia a vzdì-lávací programy týkající se veøejného pro-storu a komentované prohlídky instalova-ných dìl. V letech 2004�2017 tak vznikloka�doroènì na dvacet projektù, z toho cel-kem osmapadesát zùstalo natrvalo.

SCHÁZÍ TU VEZANezanedbatelné místo mezi mnoha roz-manitými objekty zaujímají ty, které pøi-pomínají léta nacismu. S Vídní mámev tomto ohledu spjatý pøedev�ím pùso-bivý památník holokaustu Rachel Whi-tereadové, který stojí od roku 2000 naJudenplatzu, nebo ponìkud tì�kopád-nou plastiku Alfreda Hrdlicky na Alber-tinaplatzu (1988).

Od svého vzniku pøipravil KÖR nìkolikdal�ích památníkù a krátkodobých objektùna toto téma. Na jaøe 2013 záøil na boènístìnì domu Tempelgasse 12 nápis �VE-ZA� pøe�krtnutý dvìma �lutými horizon-

tálními èarami. Svìtelný obraz vytvoøilyrakouské umìlkynì Natalie Deewanováa Gertrude Moser-Wagnerová a pøipomnì-ly tím, �e nedaleko odtud, poblí� velké leo-poldstadské synagogy, �ila pøed válkoubásníøka a man�elka Eliase Canettiho VezaCanetti (1897�1963), která o místní ètvrtinapsala i román �lutá ulice. Dvojitì pøe-

KLÍÈE, TRÁMY, KOLEJEVídeòské umìní ve veøejném prostoru

Oblièeje Yvese Netzhammera ve stanici Altes Landgut. Foto Iris Ranzinger/KÖR.

Obrazovky na Albertina Platz. © Filmstill: Ruth Beckermann, 2016.

VÌSTNÍK 4/2018 11

�krtnuté písmeno V znaèí v korektorsképraxi symbol, �e nìco chybí: zde tedyschází celé jméno, celý èlovìk.

Roku 2015 se konal projekt Chybìjící ob-raz Ruth Beckermannové, která Hrdlickùvpomník obìtem �oa doplnila dvìma obra-zovkami, na nich� autorka promítala krátkýfilm natoèený ve vídeòských ulicích po an�-lusu roku 1938. Zachycuje detaily rozesmá-

tých oblièejù v davu �en a mu�ù, kteøí pøi-hlí�eli poni�ování �idù; instalace vzbudila�ivou (a� bouølivou) veøejnou diskusi.

Na rohu ulic Turnergasse a Dingelstedt-gasse v 15. obvodu stával Turnertempel,který jako ostatní vídeòské synagogy na-cisté znièili za køi�t�álové noci. Pozemek posynagoze zùstal prázdný a roku 2011 tu nì-kolik rakouských umìlcù stavbu, èi spí�ejejí zánik, �o�ivilo�: na zem polo�ili tmavébetonové �trámy� pøipomínající ohoøelýkrov zøícené budovy. Èásteènì jsou zapu�-tìné v pùdì, èásteènì zasahují a� do chod-níku. Kromì trámù pøipomínají minulosti mozaikové ostrùvky �archeologickýchvykopávek�, zobrazující biblické motivygranátových jablek, oliv a fíkù.

Dal�í památník je nedaleko nìkdej�íhobytu a ordinace Sigmunda Freuda: za ro-hem od Berggasse se nachází Serviten-gasse, kde na základì inciativy místníchobèanù, KÖR a Umìleckoprùmyslovéuniverzity ve Vídni vznikla roku 2008 pøi-pomínka pøedváleèných �idovských oby-vatel této ulice. Z øady studentských návr-hù vybrala komise citlivé a výmluvné díloJulie Schulzové. Tvoøí ho ètvercová pro-hlubeò v chodníku, v ní� je pod sklem 462starých klíèù, které vìnovali souèasní oby-vatelé této ulice. Ke ka�dému klíèi je pøi-pevnìna jmenovka jednoho z nìkdej�ích�idovských rezidentù.

ASPANGBAHNHOFNedávno, na podzim 2017, byly zpøístup-nìny dal�í dva památníky: pøipomínkaobìtí �oa ve stanici metra Schottenringa memoriál prvních deportací vídeòských�idù v parku Leona Zelmana.

Pøi výstupu ze stanice Schottenring smìrHerminengasse se prochází k výtahu chod-bou, její� bílé stìny protíná chaotická pavuèi-

na èerných èar. Tak se obraz jeví na první po-hled. Pøi bli��ím a soustøedìnìj�ím pohleduv�ak zjistíme, �e èáry spojují jednotlivé body(domy na Herminengasse) s názvy koncent-raèních táborù, kam byli místní obyvatelé de-portováni. Jedná se o první pøipomínku �oave veøejné dopravì � otázka je, jako pozor-nost jí vìt�inou chvátající cestující vìnují.

A� do sedmdesátých let minulého stoletístávalo v prostoru dne�ního parku Leona Zel-mana nádra�í Aspang,vybudované je�tì zarakouského mocnáø-ství jako zastávka prodráhu spojující Vídeòs ji�nì polo�enýmimìsty Pitten aAspang.Na snímku z roku1885 vidíme poklidný,venkovsky pùsobícíAspangbahnhof, zaním� u� konèilo mìs-to. Právì fakt, �e nád-ra�í zùstalo relativnìmálo vytí�ené (aèkoli není daleko od centra),vedl o �edesát let pozdìji k jeho �plnému vyu-�ití�, tak jako bylo �vyu�ito� nádra�í Bubnyv Hole�ovicích. Nacisté rozhodli, �e odtudbudou vypravovány �idovské transporty doTerezína nebo pøímo do ghett a vyhlazova-cích táborù na východì. První dva vyjelyv øíjnu 1939 a odvezly 1584 mu�ù do Niska.

Hlavní deportace zaèaly v únoru 1941 a trva-ly do øíjna 1942. Celkem bylo z tohoto nádra-�í deportováno 47 037 mu�ù, �en a dìtí (tedyvìt�ina z 66 tisíc rakouských obìtí �oa). Namísto je svá�eli na korbách nákladních vozùze ètyø shroma�di�t�v Leopoldstadtu. Pøe�ilo1073 osob. Po válce nádra�í chátralo, a� byloroku 1977 zboøeno.

Na otázku, zda u� v sedmdesátých le-tech nepadl nápad na jeho zachování jakopamátníku, Martina Taigová jen krèí ra-meny: �Tehdy se na to je�tì nemyslelo��Poèátkem nového tisíciletí se o tom, �e bysi místo zaslou�ilo pietní úpravu, zaèalibavit jak místní lidé, tak pøedstavitelé �i-dovské obce a radnice. Na základì této de-baty vznikla historická studie, která pøes-nì zmapovala kolik lidí, kdy a kam odsudbylo z nádra�í odvezeno, a poté i práce napamátníku. Minimalisticky èistý, svoustrohostí pùsobivý památník navrhli Bri-gitte Prinzgauová a Wolfgang Podgor-schek z Vídnì. Tvoøí ho náznak nástupi�tìa dva 30 metrù dlouhé betonové bloky(koleje) vedoucí do útrob betonové pece,do temnoty.

Svùj památník mají od roku 2014 takéobìti nacistické vojenské jurisdikce � de-zertéøi, kteøí zbìhli z wehrmachtu. Odhadu-je se, �e z nìmecké armády uteklo na 20 ti-síc Raku�anù, 1500 z nich bylo chycenoa popraveno. Ti, kdo pøe�ili a vrátili sedomù, byli pova�ování za zrádce, a to a� doroku 2009, kdy rakouský parlament pøijalzákon o jejich rehabilitaci. Památník nì-meckého umìlce Olafa Nicolaie umístìnýv centru mìsta na Ballhausplatz je z betonua pøedstavuje písmeno X jako symbol

jedince, který sicenemá jméno, alev onìch tragickýchletech se dokázal vze-pøít pøíkazu, s ním�nesouhlasil.

V souèasné dobìspolupracuje tým KÖRna projektu k 80. vý-roèí køi�t�álové noci.O jeho konkrétní po-dobì paní Taigovázatím nechce hovoøit,zmínila jen souèin-

nost s vídeòským �idovským muzeem.Více informací o èinnosti organizace vèet-nì prezentace v�ech stálých objektù nalez-nete na stránkách www.koer.or.at.

ALICE MARXOVÁ

(Text vznikl s organizaèní pomocí Euro-comm-PR, zahranièní kanceláøe mìstaVídnì v Praze.)

Deportace z nádra�í Aspang pøipomíná náznak kolejí vedoucích do temnoty. Foto Monika Je�ková, 2018.

Památník z klíèù. Foto Johannes Stern, 2008.

12 VÌSTNÍK 4/2018

1. IV. 42 – (Sederový veèer) Ráno obec.Zítra Velikonoce. Zprávy z Lublinu. 90procent Židù má bìhem nìkolika dníopustit Lublin. 16 èlenù rady vèetnì pøed-sedy Beckera je prý ve vìzení. Pøíslušnícirodin ostatních èlenù rady kromì žena dìtí musí rovnìž opustit mìsto. Volalkomisaø, že v 11.30 pøijede transports 1000–2000 Židù z Berlína, které musí-me pøijmout. Do pùlnoci jsem nevìdìl,v kolik a na které nádraží pøijedou.O pùlnoci nám A[uerswald] oznámil, žepøijedou za pùl hodiny. Má jich být tisíc.Pro místo jejich pøe-chodného pobytujsem urèil nemocni-ci Leszno 109 mimoghetto. Za svítánídorazilo 1000 vysíd-lencù z Hannoveru,Gelsenkirchenu etc.Umístili jsme je v ne-mocnici Leszno 109.V 10 dopoledne jsembyl svìdkem rozdá-vání pøídìlù potravin.Vysídlenci si vzali s sebou jen malé ba-líèky. Starším 68 let bylo povoleno zù-stat v Nìmecku. Pøevážnì staøí lidé,mnoho žen a malé dìti.

2. IV. 42 – Ráno obec. Potom u Auers-walda. Byli u nìho švýcarští dùstojníci.Informoval jsem o ghettu. Byl jsemu vysídlencù v nemocnici Leszno 109.

3. IV. 43 – 0 °C. Dnes mají Nìmci Karf-reitag (Velký pátek). V úøadech se ne-pracuje. Od rána jsem byl v obci (nepra-cuje se – 2. den velikonoèních svátkù).Nepovìsí nám opìt na krk další davypøesídlencù?

4. IV. 42 – Ráno s Szeryñským u Brand-ta. Dnes v 19 hod. má pøijet 642 vysíd-lencù z Nìmecka. Zaøídil jsem potøeb-né. Nemám místo a v pokladnì ani groš.

5. IV. 42 – V 5 ráno na Umschlagplatzu.V 8 pøijelo 1025 vysídlencù z Berlína.Karant[éna] celkem 2019. Odstranilijsme zátarasy a dovedli je do karantényna Lesznì 109. Vepøedu poøádková služ-ba. Po stranách nìmeètí policisté. Vzadunìkolik vozù s vìcmi a nìkolik vozù s ne-mocnými. Jeden má nohu v sádøe (odvez-li ho do nemocnice). Pøevážnì starší lidé,zèásti inteligence, mnoho žen.

6. IV. 42 – Ráno obec. Ve 12 s Gepne-rem a Sztolcmanem u Auerswalda. Zmí-nil se o hospodáøské situaci ve ètvrti.Navrhl jsem, aby byla v árijské ètvrtizøízena agentura, která by zprostøedko-vávala kontakt mezi židovskými výrob-ci a polskými odbìrateli. A[uerswald]doporuèil pro tyto úèely trhovecké bou-dy v Nalewkach.

7. IV. 42 – +5 °C. Ráno obec. Bìžné zá-ležitosti. Do Varšavy prý pøijel na nìko-lik dní známý dareba Rosner. Je obman-nem (starostou) v Równem.

8. IV. 42 – Ránoobec. Židovské veli-konoèní svátky. Dalšížádost o propuštìnívìzòù Auerswaldovi.Slíbil, že to „unver-bindlich“ [nezávaz-nì] zaøídí dnes. Kro-mì toho mìl øadupøipomínek ohlednìsuti v ulicích. Odpo-vìdìl jsem, že projekt

„Arbeitsdienstu“ leží u nìho a ten že byse mohl stát zdrojem pøíjmù. Na toA[uerswald], že o peníze vùbec nejde,a dodal, že jsme rovnìž zklamali, co setýèe vybírání daní pro finanèní úøad.Odtušil jsem, že je tìžké vybírat penízeod lidí, jimž bylo všechno sebráno. Takžejsme se jako obvykle na nièem nedomlu-vili. Byl jsem na Lesznì v karanténì probìžence z Berlína, Hannoveru, Frank-furtu, Gelsenkirchenu etc. Dìtem jsemrozdal bonbony. Promluvil jsem k mlá-deži. Vyslechli mì s porozumìním. Od-poledne pøijelo nìkolik esesákù, kteøípožadovali od berlínských a frank-furtských Židù, aby jim vydali zlatépøedmìty. Moc toho nebylo.

9. IV. 42 – +10 °C. Ráno obec. Auers-wald naøídil, aby asi 160 mladých nì-meckých Židù, kteøí jsou v karanténì,odjelo do Treblinky. Na výpadovce bylozadrženo pašerácké nákladní auto, kteréuž delší dobu zajíždìlo do ghetta podfirmou plynárny. Auerswald poslal se-znam asi 260 vìzòù, kteøí mají být pro-puštìni.

10. IV. 42 – +5 °C. Ráno obec. V 11hod. jsem po pøíslušném projevu pro-pustil 260 vìzòù.

V 10 dopol. odjeli do Treblinky nì-meètí Židé ve vìku 17–35 let, kteøí byliumístìni v karanténì na Lesznì 109.

Auerswald naléhá, abychom v ghettuvyklidili nìkolik domù a poskytli je nì-meckým Židùm.

11. IV. 42 – Ráno s Szeryñským u Brandta.Potom u Auerswalda ve vìci orchestru.Vèera jsem od komisaøe dostal dopis, že seèinnost orchestru pozastavuje na 2 mìsíce,a to proto, že hráli díla árijských skladate-lù. Na moji námitku se mi dostalo pouèení,že úøad kultury a propagandy vydal se-znam židovských skladeb. Dnes ovšemkoncert probìhne podle starých zvyklostí.Nìmecké orgány se dozvìdìly o progra-mech koncertù zGazety

.Zydowské. V pon-

dìlí se o tom zmíním Auerswaldovi.Dnes do židovského vìzení pøijedou

3 knìží (zpovìï vìzòù).

12. IV. 42 – Dopoledne obec. Bìžné zá-ležitosti.

13. IV. 42 – Dopoledne obec. Bìžné zá-ležitosti.

14. IV. 42 – Dopoledne obec. Potomu Auerswalda. Žádal jsem, aby ze ètvrtinebyly vyèlenìny domy è. 29 a 41 v Bo-nifraterské ul., které je naopak tøeba po-skytnout nìmeckým Židùm. Obchodya dílny zde musí zùstat. Komisaø mi do-poruèil projednat tuto záležitost s Kul-ským, který chce získat dùm na Przebie-gu, v nìmž pøebývají žebráci (?), a umístittam rovnìž nìmecké Židy.

Jednal jsem s Kulským a jeho zástup-cem Podwiñským. Pokud jde o Przebi-eg, nedìlají si velké nadìje, domnívajíse však, že je jistá šance získat státní bu-dovy Staszicovy nadace. To by nám pakpøenechali palác Mostowských.

Zítra v noci prý pøijede 1000 Židùz Nìmecka.

15. IV. 42 – Ráno s Szeryñským u Brand-ta. Potom u komisaøe. Požádal jsem ho,zda by se nepokusil získat pro mìstoStaszicùv palác, protože pak bychom mydostali palác Mostowských.

Nìjaký nìmecký policajt prý se po-rval s junákem. Junák už nežije, policajtje prý zranìn. Vše se údajnì odehrálo vesklepení ruin ministerstva financí.

Brand a A[uerswald] mi oznámili, žezítra v 6 ráno pøijede transport z Magde-burku a Postupimi.

16. IV. 42 – +4 °C. Ráno v 5.30 na pøekla-dišti. V 6 pøijel vlak s vystìhovalci z Nìmec-ka. Vypadá to na 1000 lidí. Odvedl jsem je

Adam CzierniakówDENÍK VARŠAVSKÉHO GHETTA

Dvì stranky z DeníkuA. Czierniakówa.

VÌSTNÍK 4/2018 13

do Judaistické knihovny. Dnes jsem na 4.hodinu odpoledne pozval na èaj více ne�200 lidí, aby vyslechli zprávu o akci týkají-cích se propu�tìní vìzòù.

Svolal jsem veøejné zasedání rady. Kro-mì 24 èlenù rady se dostavilo 200 lidí z rùz-ných spoleèenských vrstev. Sál byl vyzdo-ben rituálními závìsy. V oknech bylyinstalovány vitrá�e, které vytvoøila skupinaumìlcù vedená �liwniakem. Vylíèil jsemprùbìh na�ich snah o propu�tìní 500 vìzòùvèetnì úspì�ného ukonèení celé akce. Potéreferoval Rechthand o nákupu ko�ichùa Rozenstadt pøednesl zprávu o stavu finan-cí. Promluvil Gepner, prof. Balaban a Fryd-man. Osobnì mi podìkoval rabín Kanal.

17. IV. 42 � +6 °C. Ráno obec. Brandtk sobì na 12. pozval Czapliñského a Lej-kina z poøádkové slu�by. Naøídil jim, abybyl veèer pøipraven oddíl poøádkové slu�-by v poètu 10�20 mu�ù, kteøí by provedliprohlídku na�ich bytù.

Odpoledne vznikla ve ètvrti panika.Zavíraly se obchody. Lidé se shroma�-ïovali venku pøed domy. Abych obyva-telstvo uklidnil, vy�el jsem ven a pro-cházel se po ulicích.

Oddíl poøádkové slu�by se mìl dosta-vit ve 21.30 pøed Pawiak.

Teï je 22.30, èekám na hlá�ení z velitel-ství o výsledku. Hlá�ení a� v 7 ráno. Dnesv noci bylo zastøeleno 51 lidí.

18. IV. 40 [42] � +7 °C. Od ránaporada u Hagena ve vìci odvozuodpadkù. Jistý Dr. Biskup zastu-pující Fleminga tvrdí, �e �idov-ská firma zabývající se odvozemodpadkù po�aduje o 30 procentvíce, ne� je bì�né v árijské èástimìsta. Naèe� jsem se ho zeptal,proè je�tì nezaplatili tìch 70procent. Po dlouhých dohadechmi dal Hagen zapravdu a napsalFlemingovi, aby nám vyplatil270 000 zl. a aby i árij�tí majite-lé domù zaplatili to, co dlu�í.

Byl jsem u Auerswalda ve vìcibì�encù z Nìmecka. �ádal jsemo dùm ke zøízení synagogy pro nový tran-sport, který se oèekává 20. t. m. (+� 1000osob). Dal mi seznam 78 lidí z posledníhotransportu, kteøí by mìli být odesláni doTreblinky. A k tomu dopisy 2 dìlníkù, kteøítam u� jsou. Jeden prosí o desky do akorde-onu (?), druhý o náøadí. Zmínil jsem seo noèních událostech. Ví o tom. Domníváse, �e to bylo nezbytné øe�ení. Dodal jsem,�e se o tom budu informovat na gestapu.Chtìl, abych mu sdìlil, co jsem se dozvìdìl.

19. IV. 42 � Dopoledne obec. Dostavilse Gepner, Sztolcman, Graf a Kobryner.Pokud jde o poslední události, tvrdí, �eilegální tiskoviny mohou zpùsobit �i-dovskému obyvatelstvu znaèné problé-my. Vrátil se Dr. Wielikowski. Z Krako-va pøi�el dopis adresovaný guvernérùm,�e v pøípadì vysídlení pøijdou poslednína øadu èlenové JHK.20. IV. 42 � +10 °C. Ráno obec. Pak jsem od-jel na gestapo zjistit podrobnosti z noci z 18.na 19. Nezastihl jsem nikoho. Vydal jsem seza Auerswaldem, který mi sdìlil, �e ona nocnemìla nic spoleèného s vra�dou pøíslu�níkaSonderdienstu, který byl patrnì zabit kulkou�polského� pa�eráka. Kdyby to udìlal �id,dodal A[uerswald], byly by následky hor�í.1000 �idù by to zaplatilo �ivotem.

Vèera jsem naøídil razii poøádkovéslu�by v obchodech, kde bylo ve výlo-hách vystaveno luxusní zbo�í. Bylyzkonfiskovány sardinky, èokoláda, sla-nina, cukroví etc. Cukroví bylo na ulicirozdáno chudým dìtem. Zbytek se roz-dìlí mezi útulky. Pastor, který pøijels uteèenci z Nìmecka, �ádá o povoleníbohoslu�by pro 40 evangelíkù. Sly�eljsem, �e jeho kolega, který �ádal o po-moc na venkovì, za�el nejdøíve za fará-øem a pak na �idovskou obec. Kdy� seho ptali, co ho vede právì k nim, odpo-vìdìl, �e se v tìchto tì�kých dobáchnedá spoléhat jen na jednoho Boha.

21. IV. 42 � Ráno u Brandta. Prohlásil, �edùvod k noèním represím zavdaly ilegálnítiskoviny, které v ghettu vycházejí. 22. IV. 42 � Ráno s Szeryñským u Brand-ta. B[randt] tvrdí, �e v ghettu byla odhale-na organizace, která je, podle B[randtova]názoru, øízena �idy z ciziny.

Pokud jde o Fuerstenberga, prohlásil,�e má zùstat nadále v poøádkové slu�bì.Do �idovského vìzení bylo pøivedeno10 Cikánù a Cikánek v èele s �králem�

Kwiekem. Cikáni nechtìjí v �idovskémvìzení jíst.

Byl jsem u Auerswalda. Upozornilmì, �e úøedníci rady stojí pøi rozmluvìpøíli� blízko jeho osoby, co� � podlejeho mínìní � budí u ostatních �patnýdojem. Polévka, která se dová�í na Pa-wiak, je odvá�ena auty ven a vylita.

Vèera na Lesznì kdosi vystøelil z autana náhodného chodce a usmrtil ho.

23. IV. 42 � Ráno obec. Zemøel nìjaký�liwniak, 19letý [?] chlapec, a dále 2�eny, patrnì z vy��í spoleèenské vrstvy.

Do �idovského vìzení opìt pøivedliCikány. Zítra pøivedou vìt�í skupinu.Na zítøek je hlá�en transport nìmeckých�idù. (...)

27. IV. 42 � Ráno obec. Dnes pøijel tran-sport z Èech s 1000 lidmi. V 6 ráno je za-èali vyhánìt z vagonù. Shromá�dili jsmeje v synagoze. Promluvil jsem k nim.

* * *Z historického i literárního hlediskapøedstavuje Czerniakówùv Deník, zekterého pøiná�íme krátkou ukázku, do-kument prvoøadého významu. Kromì in-formací nezmìrné historické ceny jerovnì� svìdectvím o autorovì vnitøním�ivotì, o jeho postojích, my�lenkácha pocitech. Vá�nost a tragika chvílemihranièí s groteskností, ironií a vtipem,který èasto pøekvapí vzhledem k hrùz-

nosti faktù, jich� se týká. Deník,psaný formou lakonických, mís-ty nesouvislých a útr�kovitýchpoznámek, tvoøí jako celek dílonebývalé dramatické sdìlnosti.Poznámky, které autor zapisujepravidelnì den po dni od 6. záøí1939 a� do své sebevra�dy 23.èervence 1942, jsou nejen au-tentickým pramenem historiejedné z nejvìt�ích hrùz druhésvìtové války � var�avskéhoghetta �, ale i obrazem tragic-kého osudu èlovìka, který stálv èele var�avské �idovské ko-munity a osamìle aktivnì èelil

krutostem doby. Jsou to zápisky èlovìkavysoké inteligence, nepochybné �lechet-nosti a velké síly ducha, který, jak tosám vyjádøil, splnil své poslání. jè

Deník Adama Czerniakówa s rozsáhlýmpoznámkovým aparátem prof. MarianaFukse a pøedmluvou M. Urynowiczevyjde v pøekladu Jiøího Èervenky v na-kladatelství Sefer v prvním pololetí le-to�ního roku.

Czierniaków ve své pracovnì, sledovaný dùstojníkem SS. Foto archiv.

14 VÌSTNÍK 4/2018

Pra�ské divadlo ABC èerstvì uvádí tragi-komedii izraelské dramatièky, scenáristky,hereèky a pedago�ky Hadar Galron na-zvanou I Mamma. Autorku èeské publi-kum zná, nebot�u� vøele pøijalo její dramaMikve, které nastudovaly hned dva soubo-ry � Národní divadlo (viz Rch 1/2009)a Mìstské divadlo v Mladé Boleslavi,a kromì nich také amatérský spolekv Kromìøí�i. H. Galron (nar. 1970) se postudiích divadelnictví uvedla jako komiè-ka a pak velmi úspì�nou satirickou kome-dií z ortodoxního prostøedí pro jednu he-reèku Pulsa. Je spoluautorkou scénáøek filmùm Tajemství (s re�isérem Avim Ne-�erem) a Bruria (v nìm� ztvárnila hlavníroli). Mikve, její první celoveèerní hra,vzbudila v Izraeli velmi protichùdné reak-ce. Osmkrát v�ak byla nominována nacenu Izraelské Divadelní akademie a roku2005 získala ocenìní Hra roku. H. Galronje autorkou nìkolika dal�ích her (Fakulta,Paprsek svìtla, Musrara).

Novì zinscenovaná I Mamma se dra-matu Mikve v mnohém podobá, ale jejítéma je je�tì vdìènìj�í, podání pak o nìcovolnìj�í. První verze vznikla jako roèníko-vá práce studentù �koly divadelních umì-ní Bejt Cvi. Inscenace byla poté pøenesenado profesionálního divadla v Tel Avivu,pro pra�skou inscenaci, ji� re�íruje PetrSvojtka, Hadar Galron hru je�tì upravilaa soubor si ji oèividnì u�ívá � hraje ener-gicky, vèetnì hudebních èísel.

PÌT DCERZatímco Mikve se soustøeïovala na pro-blémy �en pøedev�ím v ortodoxní �idov-ské komunitì, hrdinky I Mamma do ri-tuální láznì (s výjimkou jedné �eny)nechodí. Ale ani samostatnost a emanci-povanost jim �ivot nijak neulehèily�Mají svá povolání a zájmy, ale souèasnìjsou matkami, man�elkami a dcerami a zev�ech sil se ka�dá po svém sna�í obstát.

Není asi tøeba øíkat, �e se jim to tak zce-la nedaøí, a právì o tom hra je. Jako v Mik-ve pøedstavuje Hadar Galron rùzné typy�en a pitvá jejich soukromé bolesti. Sledu-jeme babièku Simchu, jejích pìt dcera vnuèky. Nejstar�í dcera Esti pøijalas man�elem ortodoxní cestu, ale péèeo potomky jí pøerùstá pøes hlavu a je�tì kev�emu se jí zaèíná odcizovat její dosavad-ní opora � nejstar�í dcera Abigail. Noe,která s nasazením ve�keré energie zvládá

péèi o tøi dìti, se zase odcizuje man�el,jen� vy�aduje ohledy, jako by byl spí�eètvrtým dítìtem ne� partnerem a pomoc-níkem. Lea je sice úspì�ná oèní lékaøka,ale rozchod s pøítelem ji poznamenal nato-lik, �e kdy� ve svých 38 letech zatou�í podítìti, radìji ne� aby hledala partnera, volí�jistotu� umìlého oplodnìní. Ambiciózníprávnièku Tali zamìstnávají pøípady tak,

�e zanedbává rodinu, a nejmlad�í dceraRiki se vypoøádává s poporodní depresí.Plejádu �enských postav doplòuje snacha,sebestøedná (a dle v�eho ne pøíli� talento-vaná) hereèka Ella. V pozadí � ale souèas-nì z nejvy��ího stupnì jevi�tì � v�e sledu-je a komentuje v�evìdoucí babièkaSimcha, která svým dcerám sice doká�epomoci, ale souèasnì je svými otázkamina tìlo a citovým vydíráním umí poøádnìpotrápit.

HLEDÁNÍ ROVNOVÁHYDìní tohoto �enského klanu komentujeprávì Abigail, èerstvì dospìlá Estina dce-ra, která sice vyrostla v ortodoxním pro-støedí, ale svou otevøenou povahou a svý-mi zájmy (fotografováním) hranicerodinného zázemí pøekraèuje. Odmítá seprovdat za vybraného �slu�ného chlapcez je�ivy�, má svého pøítele a svou pøedsta-vu o budoucnosti, tak�e mezí ní a matkoudochází nevyhnutelnì ke støetu. Mo�ná, �epro Abigail èerpala autorka z vlastní zku-�enosti, kdy se jako dívka z tradièní rodinyrozhodla (a nakonec si díky souhøe �t�ast-ných okolností i prosadila) studium na di-vadelní fakultì. V roce 2009 pro rozhovorv Rch odpovìdìla na otázku �Pokládáte seza feministku?� takto: �Nenazývám se fe-ministkou, proto�e bych si uzavøela �ir�í

pohled na svìt. Ráda bych byla nìkým,kdo hledá rovnováhu � mezi �enamia mu�i, mezi sekulární a zbo�nou spoleè-ností.� A na otázku, co se jí nelíbí v posta-vení �en v ortodoxní komunitì, øekla:��eny, které �ily podle �idovského záko-na, vedly po dlouhá léta velmi funkènízpùsob existence, ale nebyly to �enys vlastním svìtlem � prostì jen musely dì-lat to a to a to.� Podobnou hledaèkou rov-nováhy i vlastního svìtla je Abigail.

Mu�i se na jevi�ti vyskytují poskrovnu,a pokud ano, tak a� na jedinou výjimku

jako nevýrazné bytos-ti, které své man�elkypøíli� nechápou. Ales-poò tak to vìt�ina pro-tagonistek, pøedev�ímNoa, cítí. V prùbìhuhry se dozvídáme, �ei jejich matka Simchato s partnery nemìlajednoduché, a právìproto zùstala nakonecsama. �enské postavymá Hadar Galronmnohem propracova-nìj�í ne� mu�ské, alei tak pøedstavují jak

�enské, tak mu�ské charaktery spí�e typyreprezentující rùzné �ivotní situace a pro-blémy (co� je�tì zdùrazòují kulisy, ilustru-jící v�dy konkrétní potí�).

Autorce nelze upøít, �e umí napsat �ivé,vtipné a vypointované dialogy (které vý-bornì pøelo�ila Ester �antovská), pøinich� se diváci � nebo pravdìpodobnìjidivaèky � urèitì od srdce zasmìjí. Doká�eve zkratce zprostøedkovat v podstatì vel-mi drásavé vztahy a situace, a to s humo-rem, èím� se podobá jiné izraelské autorcea hereèce Anat Gov, její� hru o umírání(nazvanou pøíznaènì Happy End) hrálonìkolik let úspì�nì divadlo Rokoko. Spí�e

ne� ucelenou hru v�ak I Mamma pøipo-míná sled více èi ménì zábavných scén,kabaret. Ale koneckoncù, proè ne?

ALICE MARXOVÁ

O MATKÁCH A DCERÁCHaneb Kabaret na vá�né téma v ABC

�eny tu mají pøevahu. Foto z inscenace: archiv Mìstských divadel pra�ských.

Abigail a v pozadí babièka Simcha.

Po bøeznové výstavì Feiglovy grafiky,o ní� jsme informovali v minulém èísle(Rch 3/2018) se Galerie Ztichlá klika roz-hodla uspoøádat v dubnu výstavu, na ní�pøedstaví Feiglovy olejomalby, které zís-kala v posledních letecha je� tvoøí hlavní tì�i�tìumìlcovy tvorby. Feig-lovy oleje u nás nejsoupøíli� známé, dosud bylyvystaveny jen nìkteré nadvou výstavách v �idov-ském muzeu v Praze v le-tech 2007 a 2008 a na ne-dávné výstavì Oko vidísvìt v Galerii výtvarnéhoumìní v Chebu. Pravdì-podobnì v dùsledku tétovýstavy se v poslednídobì zaèala na mnoha aukcích v Èecháchstále èastìji objevovat dosud neznámádíla tohoto umìlce. Pøicházejí k nám jakz dosud existujících pøedváleèných galeriív Nìmecku, tak zejména od soukromýchsbìratelù v Anglii, kde Feigl strávil po-slední období svého �ivota, nicménì i tamupadl v zapomnìní. V Èechách vzbuzujídíla donedávna málo známého malíøe stá-le vìt�í pozornost. Je to pochopitelné,proto�e s pra�ským prostøedím je Fried-rich Feigl jako spolu�ák a pøítel vìt�inyumìlcù skupiny Osma a doyen zakládají-cí generace èeské moderny spojen mnohaosobními a umìleckými pouty.

OBTÍ�E S DATOVÁNÍMZ obrazù, které galerista Jan Placákzískal, jich je na nové výstavì prezen-tována pouze èást, proto�e v�echny sedo malé galerie neve�ly. Jistým problé-mem Feiglových dìl je skuteènost, �eje zøídkakdy datoval, tak�e dobu vzni-ku lze urèit pouze na základì jejich sty-lu a souvislostí s dal�ími pracemi. Nic-ménì pøi dùkladnìj�ím pohledu lzevìt�inou urèit alespoò období, z nìho�obrazy pocházejí. Podle toho jsou v no-vém souboru Feiglových obrazù za-stoupena v�echna hlavní období jehotvorby � období desátých let 20. století,meziváleèné období i poslední úsektvorby v Anglii.

Mezi ty nejstar�í z desátých let patøínejspí�e obraz nazvaný Holandská kra-jina s domem a mu�em ve èlunu (kolem1910), malovaný krat�ími tahy �tìtcem

v �edohnìdém a� staromistrovském la-dìní, s ním� se mohl Feigl setkat zasvých tehdej�ích náv�tìv v Holandsku.Tento obraz stejnì jako nìkteré dal�í po-chází ze staré berlínské galerie, která

nìkteré Feiglovy obrazya grafiky získala je�tìv pøedváleèném obdobía snad pøímo od samot-ného umìlce. Z fondutéto galerie pocházejíi nìkteré dal�í rané ole-jomalby jako Park vemìstì, Mìsto s kostelemnebo Továrna s komíny,v�echny provedené po-mìrnì pastózní malbouv tlumených zelených,bé�ových a hnìdých tó-

nech. Definitivní urèení v�ak musí po-tvrdit je�tì restaurátorská analýza.

MEZIVÁLEÈNÉ OBDOBÍ Snad nejvýraznìj�í je v�ak skupinaFeiglových obrazù z meziváleèného ob-dobí, zejména z poèátku dvacátých let,které se projevují podobnì jako jehografika energickými tahy �tìtce, èastìj-�ími figurálními motivy a potemnìloubarevností. Mezi nimi upoutá zejménaneobyèejnì pùsobivá Krajina s cestoua stromy, malovaná �irokými a dyna-mickými tahy �tìtce ve svìtlej�ích ze-mitých tónech.Do poèátku dva-cátých let lze nej-spí�e zaøadit takéneobvyklou figu-rální kompoziciDvojice v interié-ru, snad na motivz Dostojevskéhorománu Zloèina trest, který zaèalFeigl ilustrovat ji�pøed válkou.

Dal�í obrazy jsou ji� na�tìstí datova-né. K nejzdaøilej�ím patøí portrét ob-chodníka a sbìratele Walthera Silber-steina s vìnováním z 18. èervence 1926.Portrét je proveden lehkou malbou vevelmi elegantních �edých a �edobé�o-vých tónech. Naopak nezvykle barevnáje Krajina se stromy a øekou, datovanárokem 1929 a provedená uvolnìnýmstylem v �ivých �lutých a zelenomod-

rých barvách. Z poèátku tøicátých letpochází nejspí�e Záti�í s vázou a kvìti-nami, získané od anglického sbìratelev Londýnì. Jisté problémy s pøesnìj�ímurèením nám zpùsobuje dal�í pozoruhod-ný obraz na biblický motiv Lot a jeho dce-ry, navazující na Feiglùv star�í grafickýlist (1921), získaný ze soukromé galeriev Readingu. Motiv je zachycen v odli�néa dramatiètìj�í kompozici a malován a�expresivním rukopisem. Právì tyto vlast-nosti v�ak znesnadòují jeho urèení a nenívylouèeno, �e pochází z je�tì pozdìj�íhoobdobí.

POVÁLEÈNÁ LÉTA V ANGLIITaké poslední období Feiglovy tvorbyze ètyøicátých a padesátých let je za-stoupeno pìti obrazy, pøedev�ím men-�ím, ale nezvykle uvolnìným a barev-ným obrazem Feiglova oblíbenéhomotivu Okolí Richmondu (kolem 1950),pocházejícího ze sbírky Ben Uri Galleryv Londýnì. Dal�í rozmìrný obraz Tem�ev Richmodu z jiné soukromé sbírkyv Londýnì zachycuje podobný motiv.Právì tento obraz patøí dosud k nejvícerozvolnìným kompozicím, podaný vý-raznì barevným a silnì pastózním ruko-pisem (pøipomínajícím èásteènì práceBauchovy) a je jedním z Feiglovýchnejlep�ích pozdních obrazù. Nakonec jena výstavì pøedstaven nejmlad�í a z celékolekce snad nejzajímavìj�í obraz Obra pozem�t�ané (kolem 1960) se symbolic-kým motivem mytické bytosti povstávajícíz hlubin Zemì a drobnou lidskou stafá�í,

ztìlesòující zøejmìpro Feigla dùle�itýmotiv intenzivnìpro�ívané mocikosmické pøírodya omezených mo�-ností lidského �i-vota, tedy rozpor,který si na poèát-ku pováleènéhotechnického vìkuzvý�enou mìrouuvìdomoval.

Snad se o umìlcových pøedstaváchspojených s tímto obrazem èasem do-zvíme nìco více také z Feiglových po-známek a deníkù.

Výstava obrazù F. Feigla je v GaleriiZtichlá klika (Betlémská 10, Praha 1)pøístupná od 29. 3. do 4. 5. 2018 (úte-rý�pátek 13�19 hodin).

ARNO PAØÍK

VÌSTNÍK 4/2018 15

NOVÌ OBJEVENÉ OBRAZYGalerie Ztichlá klika pøedstavuje oleje Friedricha Feigla

Portrét Feiglovy �eny Margarete, 1919.

Okolí Richmondu, 1950.

Je jen málo institucí, které se syste-maticky sna�í o to, aby byl pøipomí-nán umìlecký odkaz osobností staréPrahy pøelomu 19. a 20. století. Jed-nou z nich je Opera Národního diva-dla, která se hrdì hlásí k tomu, �e jepokraèovatelem Nového nìmeckéhodivadla a jeho tvùrce, budovatele, øe-ditele a impresária Angela Neumanna.O nìm jsme ji� mnohokrát psali, pøi-pomeòme jen, �e se narodil v roce1838 v �idovské rodinì ve slovenskéStupavì. Za svou pozoruhodnou kari-éru stihl dvakrát pøestoupit na jinouvíru (poka�dé kvùli �enám), ale svýmkoøenùm zùstal v�dy vìrný. Pøesto, �eho ambice táhly spí�e do Vídnì,v Praze se stal jednou z klíèovýchosobností nejen divadelní scény, alevlastnì celého kulturního a spoleèen-ského �ivota metropole.

Opera Národního divadla se protoèasto vrací k repertoáru Nového nìmec-kého divadla, v jeho� budovì � dne�níStátní opeøe � sídlí. O zahajovacím kon-certì leto�ní sezony, jeho� program se-stavil a posléze i dirigoval umìlecký øe-ditel Petr Kofroò, jsme ji� psali (Rch11/2017). Na ten-to poèin teï dra-maturgie Operynavázala, kdy�sáhla po jednomz dìl, kterév ukázkách toho,co se zachovalov notovém archi-vu divadla veStadtparku (jak setehdej�í scénì øí-kalo), zaznìlo.Jedním z nejpo-pulárnìj�ích skla-datelù oné dobybyl vídeòský ro-dák s èeskými ko-øeny Emil Niko-laus Joseph vonReznicek (1860� 1945). Jak jinak, bylto dvorní skladatel a objev Angela Neu-manna a jeho Donna Diana, komickáopera, se stala pro mnoho sezon tím nej-vìt�ím lákadlem, beze zbytku vyprodá-vajícím hledi�tì. Dnes ji � a� na pøede-hru, která se hraje èasto � témìø nikdonezná.

OPERY PRO PRAHUEmil von Reznicek, syn rakouskéhopolního mar�álka Josefa Rezniceka a ru-munské hrabìnky Clarissy Ghica-Bu-desti, se do Prahydostal v roce 1887,kdy mu Neumannnabídl, �e uvedejeho prvotinu PannaOrleánská na moti-vy slavného Schille-rova románu. Pre-miéra se odehrálaje�tì ve Stavovskémdivadle a Neumanntím, �e anga�ovalzcela neznáméhoautora, dost risko-val. Opera v�ak bylapøijata velmi kladnì,pøesto�e dobová kri-tika poukazovala napøíli�nou inspiraciRichardem Wagnerem. Publikum v�akbylo nad�eno. Díky tomu pak Neumanns von Reznicekem uzavøel smlouvu,podle které mu mìl skladatel dodat jed-nu novou operu roènì. Následovala tak

Satanella podlebásnì JaroslavaVrchlického, kte-rá ji� byla uvede-na v èerstvì otev-øeném Novémnìmeckém diva-dle. I tehdy neby-ly kritiky pøíli�pochvalné a pøi-rovnávaly dílo keslavné �idovceJacquese Halévy-ho. Ale obecen-stvo bylo opìtvelmi spokojeno.I tøetí titul v poøa-dí, Emerich For-tunat, na jeho�libretu spolupra-

coval skladatel s divadelním kritikemEduardem Dubským, mìl tragický dìja u divákù byl docela úspì�ný. Ale a�Donna Diana znamenala prùlom, bylakomickou operou a snad právì proto sestala nejpopulárnìj�í a také kritika jipøijala nejlépe. Premiéra se uskuteèni-la 16. prosince 1894 a dne�ními slovy

bychom øekli, �e pøestavení se stalo hi-tem.

Pøíbìh o py�né princeznì byl oblíben odnepamìti. I v Praze byl uvádìn v rùznýchdivadelních podobách, at�u� èinoherních �podle Moliera � èi operních. Von Reznicekvyu�il nìmeckého pøekladu hry, kterou proèeské Národní divadlo upravil Josef Václav

Sládek. Za tímtonikoli nepolitickýmrozhodnutím, v tédobì dost neobvy-klým, lze opìt vysto-povat rukopis AngelaNeumanna, který bylve velmi pøátelskýchvztazích s tehdej�ímøeditelem Národníhodivadla (pøesto, �ebylo vnímáno jakokonkurence nìmec-kých divadel) Gusta-vem Schmoranzem.A byl to rovnì� Neu-mann, který � na roz-díl od pùvodního plá-nu skladatele � trval

na tom, �e opera musí mít øádnou pøedehru.Ta se nakonec stala nejslavnìj�í Reznice-kovou skladbou a �ije si dodnes svýmvlastním �ivotem.

MAN�ELSTVÍ S �IDOVKOUPo fenomenálním úspìchu Donny Dia-ny opustil von Reznicek Prahu a pøe-sídlil do Mannheimu. Tady v�ak zem-øela jeho první man�elka Milka vonThurn-Valsassina. Po nìjaké dobì seznovu o�enil, jeho druhou chotí se stalaBerta Juillerat-Chasseur, která byla �i-dovského pùvodu. To, spoleènì s fak-tem, �e se jim je�tì pøed oficiálnímuzavøením sòatku narodilo dítì, vyvo-lalo skandál a zapøíèinilo ztrátu Rezni-cekova postavení �éfdirigenta mannhe-imské opery. Rodina pak na jaøe 1902pøesídlila do Berlína. Reznicek slo�ilje�tì nìkolik oper, z nich� nejvýraznìj-�í úspìch zaznamenal nejdøíve Till Eu-lenspiegel, poté Holofernes, ale pøede-v�ím Modrovous (Ritter Blaubart),který se obèas objevil na divadelníchscénách i v pováleèné dobì (v �edesá-tých letech jej uvedlo napøíklad Hudeb-ní divadlo v Karlínì). Do Prahy se jehodílo dostalo i pøed válkou, kdy� zdebyla uvedena jeho jednoaktovka Hra-vì, èi vá�nì? (Spiel oder Ernst?). To u�se ale v Evropì schylovalo k nacistickétragédii.

16 VÌSTNÍK 4/2018

BYLI TO NA�I PØEDKOVÉNávrat Emila Nikolause Josepha von Reznicka do Prahy

Emil von Reznicek, 40. léta. Foto archiv.

Vnuèka Emila von Rezniceka Dorothea von Chavannespoleènì s øeditelkou Opery ND Silvií Hroncovou, te-noristou Charlesem Kimem a hudebním øeditelem Stát-ní opery, dirigentem Andreasem Sebastianem Weise-rem. Foto Petra Hajská.

Von Reznicek se po Hitlerovì nástupuk moci ocitl v obdobné situaci jako Ri-chard Strauss, který byl � ani� o to usilo-val � jmenován prezidentem Øí�ské hu-dební komory, kde se svou èinností sna�ilzachránit �idovskou man�elku a její pøí-buzné. Pøijel si pro nì údajnì a� do Tere-zína, kam byli deportováni, ale osvoboditse mu je nepodaøilo. Také von Rezniceknaoko s re�imem spolupracoval a podaøi-lo se mu zachránit své dvì dìti, man�elkaBerta v�ak tìsnì pøed vypuknutím válkyv tì�kých depresích zemøela. Syn EmilLudwig se sna�il o kariéru v nìkolika na-cistických spolcích, kde samozøejmì ne-mohl uspìt, zatímco jeho sestra Felicitas,která se pozdìji stala významnou spiso-vatelkou, se zapojila do protinacistickéhoodboje, spolupracovala s britskou vý-zvìdnou slu�bou MI6. Ke konci války sejí pak podaøilo otce, který byl ji� vá�nìnemocen, odvézt do sanatoria v DolníLu�ici, kde v srpnu 1945 zemøel.

PRA�SKÝ NÁVRATOd dob fenomenálního úspìchu pøed 124lety se Donna Diana v Praze nehrála. A�nyní. Opera Národního divadla pøichysta-la její premiéru na zaèátek leto�ního bøez-na. �tìstí jí ale tentokrát nepøálo. Jak ne-zapomnìly vytknout nepøíli� pozitivníkritiky, pøedstavení se odehrálo pøi vrcho-lící chøipkové epidemii, která poznamena-la hlasová vystoupení mnoha sólistù (je-den se vùbec nedostavil), ale zároveò stáleje�tì v dobì, kdy je budova Státní operyuzavøena kvùli dlouhodobé rekonstrukci.Koncertní provedení ve Foru Karlín protozvýraznilo orchestr a sbor na úkor � i takhandicapovaných � zpìvákù. Pøesto tobylo pøedstavení dojemné, a to nejen pro-to, �e vzdávalo hold slavným postavámminulosti, ale pøedev�ím proto, �e se jejzúèastnili skladatelovi potomci, kteøí dnes�ijí v Rakousku a v Nìmecku. VedeníOpery, øeditelka Silvia Hroncová, dirigentAndreas Sebastian Weiser, ale i v�ichni in-terpreti a také diváci vzdali hold pøede-v�ím vnuèce Emila von Rezniceka paníDorothee von Chavanne. Je to milá dáma,která je ji� v letech a je upoutána na vozík.Pøesto sr�í optimismem a � jak sama øekla� je vdìèná za to, �e se v Praze nìkdo sta-rá o odkaz nejen jejího dìda, ale pøede-v�ím Angela Neumanna: �Bez nìj byo Reznicekovi nikdo nevìdìl, stejnì jakoby svìt nevìdìl o Richardu Wagnerovi��O to více si také vá�í tìch, kdo peèujío odkaz �idovské Prahy: �Byli to pøecena�i pøedkové!� TOMÁ� KRAUS

V Komunitním centru �idovské nábo�en-ské obce v Bratislavì se v dubnu loòskéhoroku konal interdisciplinární semináø s ná-zvem �idovská identita, komunita a pamät�generácií. Zorganizovaly ho �idovská ná-bo�enská obec v Bratislavì, Dokumentaè-ní støedisko holokaustu, Ústav etnológieSAV a Rafael Institut v Praze. Pozvání nanìj pøijali Martin Mahler s pøíspìvkemHolokaust a psychické trauma, MonikaVrzgulová s pøedná�kou Mezigeneraèníkomunikace a holokaust, Jozef Ha�tos pøíspìvkem Attachment � formativní vlivvztahové zku�enosti v raném dìtství do do-spìlosti, dále Egon Gál s pøedná�kou Iden-tita, komunita, pøátelé, Vìra Roubalová,která promluvila na téma Jak mì provázípøi práci s migranty a uprchlíky moje �i-dovská identita, Jozef Weiss hovoøil o Sou-èasné reflexi operace Anthropoid, GabrielaDyme�ová o Znovuobjevování �idovskéidentity a Peter Salner na téma Promìnyidentity po holokaustu.

Michaela Hapalováse vìnovala zpøetrhanétradici. Èást jejího pøís-pìvku tvoøil následujícípøíbìh o macesu, kterýmù�eme ocenit právìv dubnu, v dobì pesa-chových svátkù.

PRÍBEH MACESUAko príklad (zpøetrhanétradice) by som s vamirada zdie¾ala príbehz na�ej rodiny, v ktoromvnímam ve¾kú silu tra-dície. Mo�no vám pripomenie ten vá�.

Je to príbeh macesu. V na�ej rodine sa�idovstvo �ilo hlavne cez fakt záchranya na�ej existencie. Ve¾ká èast�rodiny za-hynula za holokaustu. Príbehy mojich ro-dièov, prarodièov a príbuzných boli úz-kou súèast�ou ná�ho �ivota. Akoby tams nami (vedomo èi viac nevedomo) �ili.A v nich ukrytá èast�nevypovedanej histó-rie, kultúrnej pamäti. Len sme ju cítilia vnímali. Nepomenovávali. Hoci sme judýchali ako vzduch. Zjavná a zrozumite-¾ná tradícia tam pre mòa nebola.

Maces, nekvasený chlieb, je jeden zosymbolov starého �idovského sviatkuPesach oslavujúci poèiatok �idovskéhonároda. Bolo to práve na Pesach, uprost-red noci, za jarného splnu, kedy sa Izra-

eliti vymanili z egyptského otroctva,aby sa stali slobodnými ¾uïmi.

Na�a rodina v skutoènosti sviatok Pe-sach neslávila. Ako diet�a som nevedela, �enejaké �idovské sviatky existujú. Alev èase Pesachu, keï sme jedli �peciálnejedlá z macesu, ale hlavne keï sa pred nímto¾ko vzru�ene diskutovalo, ko¾ko kiloktorá z mojich tiet bude chciet�macesovejmúèky a macesu a stále sa to menilo, cítilasom takú zvlá�tnu atmosféru napätia, ra-dosti a oèakávania, �e sa nieèo dôle�itéhov na�ej rodine odohráva. Nehovorilo sao kontexte, o názve sviatku, o príbehu.Kontext bol spojený s tým v�etkým, èo ne-bolo pomenované, èo nebolo vysvetlené.

Ka�dý rok to vo mne, chut� macesuv káve a stretnutie rodiny nad jedlomz macesu, ktoré som tak milovala, opa-kovane zanechávalo ve¾mi silný zá�i-tok. Maces bol pre mòa symbol s ve-¾kým emocionálnym nábojom.

Bola som najmlad�ie diet�a v rodine.A vôbec ma nenapadlosa opýtat�, preèo jememaces. Celý príbeh sapredo mnou odkryl, a�kedy som sa v dospelos-ti, po páde komunizmuv na�ej zemi, rozhodlapátrat� po �idovskýchtradíciách.

Ako hlboko ma zasia-hol tento mytologickýpríbeh o úteku z Egypta,oslobodení sa z otroctvaa znovuzrodení �idovské-ho národa. Skrytý príbeh

sa cez maces stal spojnicou, symbolickýmprepojením s históriu �idovského národaa jeho kultúrnou a nábo�enskou spiri-tuálnou tradíciou.

Pred nieko¾kými rokmi som na�imdet�om kúpila kni�ku americkej autorkyRodinná pokladnica �idovských sviatkov.Israel Zangwill v nej hovorí, �e �na Pesach�idia jedia svoju históriu�. Cesta k ná�mubytostnému Ja teda vedie tie� cez kuchy-òu. Cez jedlá s hlbokým symbolickým vý-znamom, spojené s tradíciou, kultúrou, ná-rodom, traumou vojny, históriou. Miesto,kde mô�eme nachádzat� Boha, teda nie jena vrcholku hory, ale priamo pri kuchyn-skom stole, uprostred rodiny a priate¾ov,pri jedle a rozpravách. Priestor pre alchý-miu premeny jedla i du�e.

VÌSTNÍK 4/2018 17

O ALCHYMII JÍDLA A DU�EZe semináøe �idovská identita, komunita a pamät�generácií v Bratislavì

Pesachový motiv Marka Podwala.

18 VÌSTNÍK 4/2018

Zima je�tì otálela s odchodem, luh sle-dující øeku byl bez jediné zelené traviè-ky, vymáèený snìhem a de�ti. Nad pøí-vozem le�elo ticho, ani pes neza�tìkal.Zazimované stavení za øekou nejevilo�ádné známky �ivota, sezona náv�tìvje�tì nezaèala.

Zdálo se, �e ani øeka se nehýbe, je pozimì ztuhlá a ponoøená do hluboké døí-moty. Øeka je�tì nezaèala vyprávìta sdìlovat lidem to prastaré poselství, �e�ivot plyne jako voda.

Josífek udeøil nìkolikrát paliè-kou do �elezné trubky zavì�enéna trojno�ce, aby vydal signálpøevozníkovi. Zvuk se nesl pøesøeku, ale strejda Pro�ek se neob-jevil, ani nikdo jiný. Kovovýzvuk letìl údolím, na jednu stra-nu k hospodì U Rozvìdèíka, nadruhou a� k Nezabudickémumlýnu. Byli jsme tady sami,a tím lépe, abychom neru�enìvzdali poctu Otu Pavlovi.

U branovského pøívozu jsemnestál poprvé, po stopách OtyPavla jsem pátral u� pøed mno-ha lety. Bylo to brzy po vydáníútlé kní�ky Smrt krásných srncù v Èes-koslovenském spisovateli na zaèátkunormalizace. Byl to zázrak, �e kní�kavùbec vy�la. Ostatnì i náklad byl útlý,pouhých osm tisíc. Dojel jsem do Roz-tok vláèkem a pak jsem u� pokraèoval �chvíli po silnici, chvíli podle Berounky.Do kní�ky Oty Pavla jsem se zaèetlhned napoprvé, jeho vyprávìní plynuloa uhánìlo jako øeka.

Pavel se ète lehce, vypráví bez efektùa �arád. Kní�ku jsem zaøadil na polièku,kde u� stály kní�ky Ostøe sledované vlakyBohumila Hrabala, Legenda Emöke Jose-fa �kvoreckého, atypická próza JosefaJedlièky Kde �ivot ná� je v pùli se svoupoutí èi Kapøi v kvetoucích trnkách odPetra Chudo�ilova. Kupodivu se v�dyjednalo o útlé kní�ky, asi jsem nepatøilmezi ètenáøe románù.

Kní�ka Oty Pavla je stmelena �ivotnízku�eností, a to je literární kvalita nej-vy��í. Poctivý pøíbìh pøebíjí v�e ostatní.Nakonec vlastnì nejde ani tak moc o li-teraturu jako spí�e o morálku a potøebudùvìrného rozhovoru se ètenáøem.

Kouzlo povídek Oty Pavla, i tìch spor-tovních a rybáøských, spoèívá pøedev�ím

v pøirozeném zpùsobu vyprávìní. Pavelse uèil psát od Èechova, Hemingwaye,Babela, Èapka, ale -ismy, módy, stylizaceho nezajímaly. V jeho psaní nenalezneme�ádné ohlasy avantgardy Devìtsilu, surre-alismu èi francouzského existencialismujako tøeba u Bohumila Hrabala. Aèkoli bylOta Pavel po celý �ivot nebezpeènì obklo-pen komunistickou ideologií, v mládí brzyvstoupil do strany a pro�el i provìrkami poroce 1968 � zùstal jako spisovatel i èlo-vìk èistý, èist�í ne� pozdìj�í moralisté.

Uchoval si lidskou podstatu, du�i, a svépsaní, novinaøinu i práci pro rozhlas, braljako slu�bu své profesi, nikoli ideologii.

Pavlovi bývá vytýkán sklon k senti-mentalitì, nedostatek drsnosti, jak jsmena to dnes zvyklí ve vìku �okující litera-tury. Buïme ale rádi, �e máme takovéhomoderního spisovatele, který nás je�tìdojímá prostotou a srdeèností, nabízí pøá-telství, útìchu z èetby a nadìji. V dne�nídobì je takový postoj vzácný. Ani dnesnení svìt klidným místem, a tak svìtýlkoNezabudického mlýna svítí ve tmì nejenpro pytláky, ale i pro ètenáøe, aby se ne-ztratili.

Kní�kám Oty Pavla rozhodnì �kodíilustrace, bývají zbyteènì lyrické, poe-tické a zakrývají autentický text. Pavelnepotøebuje obrázky rybích stínù v rá-kosí jako dekoraci, rybáøské pøíbìhy zdepøedstavují záva�nìj�í metafory lidské-ho úsilí a zápasu. Nevypoèitatelná øekaje v�dy silnìj�í, ale èlovìk si umí pora-dit, chce nìco dokázat, obstát se ctí.K tomu je ale tøeba i pokory, ulovenáryba je toti� dar. Ota Pavel k øece utíkalpro posilu a nebyla to v�dy jen Beroun-ka, rybaøil také na Vltavì, Sázavì, �e-

livce� U øeky hledal ztracenou rovno-váhu, obnovu sil i ochranu pøed doléha-jícími depresemi.

Pavel Kováø ve své kní�ce Postskriptum,mimochodem také útlé, sleduje závìreènouèást Pavlova �ivota po jeho návratuz Innsbrucku. Pøi incidentu v Alpách OtaPavel zapálil statek, aby �velkým svìtlemrozehnal mlhu� sná�ející se nad ním jakoantisemitské prokletí. Ota Pavel se pomátl,pøeskoèilo mu v hlavì, maniodepresivnípsychóza se projevila v té nejdìsivìj�í po-dobì. Nemoc po léèbì sice ustoupila, alenezmizela nikdy úplnì. Støídala se obdobíklidnìj�í, volnìj�í, s obdobími naprostéhoútlumu, uzavøenosti a nekoneèného èekání.

Léèba rozhodnì neprospívalatìlu, Pavel pøibýval na váze, pøed-èasnì zestárl, nadbyteèná kilaoslabovala srdce.

V jednom ze �t�astnìj�ích ob-dobí se Ota Pavel znovu vydal domíst, kde mu bývalo nejlépe �k øece. Bydlel u pøevozníka Zýkyna Berounce a sám se pova�ovalza jeho zástupce. Pøevoznièil, su-�il seno, chytal ryby a léèil sisvou rozbolavìlou du�i. Pøevá�ellidi, slou�il a dìlal v podstatì to,co dìlal celý �ivot.

Ota Pavel pøevá�el své ètená-øe, aby mohli pokraèovat v dal-

�ím putování �ivotem. Sám pomoci po-tøebný pomáhal lidem, aby nezùstalibezradnì stát na bøehu øeky. Odva�uji setvrdit, �e právì v tom spoèívá umìnía odkaz pøevozníka.

Do Bu�tìhradu, kde rodina Oty Pavlapøe�ívala v èase protektorátu, jsem sepodíval teprve nedávno. Na dolním kon-ci pøíkré ulièky, která teï nese jeho jmé-no, stojí ten nejobyèejnìj�í domek. Jennedaleko le�í rybník, kde se odehrávápovídka Kapøi pro wehrmacht. Dodnesstojí na hrázi topoly a na protìj�ím bøe-hu se rýsuje silueta starého pivovaru.Mými zasvìcenými prùvodci byli Mi-chal a Veronika Cihláøovi.

Bu�tìhrad není právì malebný, animìsteèko ani venkov, a snad proto takrád Ota Pavel utíkal do �ivé pøírodyk øece. Pro spisovatele není nakonec dù-le�ité skoro nic. Ani prostøedí, ba ani ta-lent, dùle�itá je ale potøeba psát, vypsatse z toho, co má èlovìk na srdci.

(Z pøipravované knihy vzpomínek JosefaKroutvora, kterou pod názvem Poletová-ní jednoho ptáèka chystá v leto�ním rocenakladatelství Torst.)

BÝT PØEVOZNÍKEM Ukázka z pøipravované knihy vzpomínek Josefa Kroutvora

Kresba Jiøí Stach.

VÌSTNÍK 4/2018 19

STARÝ DÙMStarý dùm,

okna na petlici. Tma.

Støecha na dosah.Otevøel

dveøe, vy�el

na ulici. Svìt sahal

na mùjpráh.

* * *Sly�í� mì,mrtvé lù�ko,vyprahlá trávo,lásko,cos mì opustilaa co jsi znovu pøi�la,posly�,co ti øeknu.Pøi�el jsem pro tvou du�i,potøebuji tvùj �ivot,dopíjím zbytektvých dní.Pøecpal jsem se tvou lunoui snemo tvé nevinnostijen proto,abych byl tvùj andìla mohl tì chránitjako døív.

BELLA(Ke ètvrtému výroèí smrti)Mé kvìty le�í nedotèeny.Tvùj bílý závojpluje kolébavì nebem.Hrobka se leskne� tvoje slzy.A já�edý popel.

Znovu se ptám a nevímjak to øíct:Jsi je�tì tady?

Vidí� mì prùzorem léta?Slzí mi oèi,nevím,kam jít.Èekám tvou odpovìïléta.

Láska je baldachýnna na�í svatbì.Podivné pøánímilovat zemi,vlast,svùj dùm.

Jednou sem pøijde�,vím,z tìch mezihvìzdnýchplání,zelené pole,rozmarýn.

MOJE LÁSKAKde jsi,má lásko,kde jsi,mé snìní, radosti mojeka�dodenní?

Vidím tì v�ude,na ka�dém kroku,vidím tì prùzoremv�ech tìch rokù,vidím tìve svémbeznadìjném steskua zoufalství.

Ve dne i v nocisly�ím tvùj hlas,v úderech hodinsly�ím tvùj hlas,kdy� nìkdo volá,sly�ím tvùj hlas,sly�ím tvùj hlas,ale ty mlèí�.

TVOJE VOLÁNÍNevím,jestli jsem �il,a nevím,jestli �iji...Kdy� hledím do nebe,svìt u� nepoznávám.Stmívá se,mé tìlo vchází do tmy.Láska a kvìty z mých plátenvolají,abych �el � vím,je�tì ne.

Vlo� do mé dlanìsvíci,a� dùm bude plný tmy:at�spatøím tvé svìtloz té dálky.

Jak usly�ím tì volat,kdy� budu v lo�isáma mlèenlivý chladmnì sevøe tìlo?

Marc Chagall patøí k nejznámìj�ímumìlcùm 20. století. Východo�idovskýsvìt rodného Vitebska, definitivnì znièe-ný dvìma svìtovými válkami, na�elv jeho obrazech trvalé útoèi�tì pøed zapo-menutím a pro mnoho lidí jeho dílo pøed-stavuje výtvarný ekvivalent a esenci �i-dovství. S velkým ohlasem se rovnì�setkala kniha Chagallových vzpomínekMùj �ivot, napsaná u� v roce 1922, kdybylo jejímu autorovi 35 let. Ale skuteè-nost, �e celý �ivot psal také básnì, u� takznámá není. Malý výbor z Chagallovypoezie, pøelo�ený Danu�í K�icovou a vy-daný na sklonku roku 2016, je pro èeské-ho ètenáøe pøíle�itostí pøesvìdèit se, �ei jako básník je Chagall pùvodní a osobi-tý tvùrce. Témata a postavy, se kterýmise v tìchto ver�ích setkáme, se podobajítématùm a postavám, které nacházímev jeho obrazech a kresbách. Jak by takéne: v�dyt�v tvorbì Marca Chagalla je po-ezie v nejrùznìj�ích podobách ustaviènìpøítomná.

Marc Chagall: Krajina du�e. Výbor z Cha-gallových básní. Pøelo�ila Danu�e K�icová,80 stran, pevná vazba, barevné reprodukcev textu. Vydalo nakl. OFTIS, Ústí nad Or-licí v roce 2016, cena 199 Kè.

MARC CHAGALL BÁSNÌ

20 VÌSTNÍK 4/2018

Na poèátku bøezna jsme se dozvìdìlismutnou zprávu, �e v pondìlí 12. úno-ra 2018 zemøela v New Yorku paníMarion Feigl, dcera galeristy HugoFeigla a neteø jeho bratra a malíøe Bed-øicha (Friedricha) Feigla z Prahy (jeho�výstavy jsou nyní v Praze k vidìnív Galerii Ztichlá klika). Její otec HugoFeigl (1889�1961), nejmlad�í ze ètyøbratrù a dvou sester Feiglových, vystu-doval práva na pra�ské univerzitì, ni-kdy se v�ak nestal advokátem. Ji� odroku 1919 zaèal psát pravidelné umì-lecké kritiky do Prager Tagblattu,Selbstwehru a dal�ích pra�ských listù.V roce 1924 si otevøel galerii v prvnímpatøe paláce Koruna na Václavskémnámìstí, od ledna 1931 provozoval Ga-lerii Evropa v mezaninu paláce poji�-t�ovny Dunaj na Národní tøídì a souèas-nì zahájil øadu výstav ve vlastníGalerii Feigl v prvním patøe poji�t�ovnyRiunione Adriatica v Jungmannovìulici 38. Od záøí 1936 pøenesl svoji ga-lerii do výstavních místností na tehdej-�ím Masarykovì (dne�ním Smetanovì)nábøe�í (dnes výstavní síò Hollar), kdeuspoøádal øadu výstav èeských i cizíchmoderních umìlcù.

V roce 1924 se o�enil s MargaretouMeller (1900�1987) a v èervnu 1929 sejim narodila dcera Marion, která byladonedávna poslední �ijící pøíslu�nicíkdysi poèetné Feiglovy pra�ské rodiny,z nich� vìt�ina èlenù zahynula bìhemholokaustu. Hugo Feigl uprchl pøed ges-tapem 15. bøezna 1939 do Paøí�e a od-tud se mu posléze podaøilo vycestovat

do New Yorku. Jeho �ena Margaretemezitím pøihlásila dceru Marion do dìt-ského transportu Nicholase Wintona,s ním� se v létì 1939 dostala do Angliea teprve koncem roku 1944 smìla ko-neènì odjet do New Yorku, kde na ni ji�

èekali oba rodièe. V New Yorku si HugoFeigl otevøel v roce 1942 obnovenouGalerii Feigl na Madison Avenue 601,kterou vedl a� do své smrti v roce 1961,pøi èem� mu obìtavì pomáhala právìjeho dcera; man�elka Margareta se nau-

èila brousit diamantya pøispívala význam-nì do skromného ro-dinného rozpoètu.Marion vystudovalavysokou �kolu a celý�ivot pracovala jakonakladatelská redak-torka.

VZPOMÍNKYPaní Marion Feigl,kterou jsem poznalv roce 2005 jakoneobyèejnì miloua vlídnou dámu, si

pøes dlouhý �ivot v zahranièí uchova-la èistou prvorepublikovou èe�tinu.Ráda vzpomínala na Prahu, kterou po-va�ovala za nejkrásnìj�í mìsto nasvìtì, hlavnì proto, �e zde pro�ilakrátké, ale neobyèejnì �t�astné dìtstvís rodièi a v�emi pøíbuznými. Feiglovibydleli v Ovenecké ulici 42 a Marionvzpomínala na své první procházky

s otcem do Stromovky a dìtské hry naLetné. Vzpomínala rovnì� na pøátelstvísvého otce s Oskarem Kokoschkou zajeho pra�ského pobytu a na jeho výsta-vy v Galerii Feigl i na to, jak otec pro-støednictvím mladé Anny Masarykovépomáhal domluvit Kokoschkovi por-trétování TGM. Do pamìti se jí nesma-zatelnì zapsala chvíle, kdy v�ichni pøá-telé v naprostém tichu sledovali

pøeplnìné nábøe�ía pohøební prùvodTGM z oken Feiglo-vy galerie nedalekoNárodního divadla.Vzpomínala také naposlední rozlouèenís tetou Hannoua sestøenicí Evou naWilsonovì nádra�ípøi odjezdu kinder-transportu.

V Anglii pobýva-la nejprve v Londý-nì a poté v Bedfor-du u paní Pestella jejích dvou dcer.

Marion si vybavila váleèný pøídìlovýsystém, to, jak se na zahradì muselvykopat protiletecký úkryt, noèní ná-lety i to, jak rodina pìstovala zeleni-nu na �victory gardens�. Od Pestellùpoté pøe�la do Whitchurch, aby mo-hla nav�tìvovat speciálnì zalo�enou�kolu pro uprchlické dìti z Èeskoslo-venska ji� zalo�ila exilová vláda,a poté �ila ve Walesu. Váleèné udá-losti poznamenaly její psychiku, roz-vinula se u ní agorafobie, která jí brá-nila létat. Po pádu komunismu v�akstrach pøekonala a vypravila se doPrahy. Na�la dùm, v nìm� �ila s rodi-èi pøed válkou. K náv�tìvì pak lako-nicky poznamenala: �To místo zùsta-lo v podstatì stejné, a pøece se tolikzmìnilo.�

Marion významnì podpoøila na�esnahy o obnovu významu jména otceHuga a strýce Bedøicha v èeském kul-turním kontextu a �idovskému muzeuv Praze vìnovala nìkteré materiály,týkající se jak èinnosti jejího otcea jeho galerií v Praze a New Yorku,tak �ivota a tvorby svého strýce. Jejípopel byl ulo�en na newyorském høbi-tovì Ferncliff Cemetery v Hartsdale,kde je ulo�en také popel jejích rodièù,které velmi milovala. ARNO PAØÍK

ZEMØELA MARION FEIGL(7. 6. 1929 Praha�12. 2. 2018 New York)

Hugo Feigl s dcerou v New Yorku roku 1945. Foto archiv.

Portrét Marion od jejího strýce Friedricha Feigla z roku 1937.

V polovinì dubna oslaví Izrael 70 letnezávislosti. Po letech 1998 a 2008 jsouto ji� tøetí kulatiny, o kterých pí�e Rch.A øeknìme rovnou, �e od tìch posled-ních nenastal �ádný zlom, který by naIzrael a moderní státnost �idovského ná-roda pøinesl zásadnì nový pohled.

Izrael pokraèuje v cestì, jen se jistétrendy rýsují ostøeji, nebot�opticky získá-vají trvalej�í charakter. Patøí k nim fakt,�e Izrael se øadí mezi úspì�né zemìv ekonomice, financích, rozpoètové poli-tice a zejména v rozvoji vìdy a techniky.Patøí k velmocím informaèních technolo-gií. Roste i populaènì. Poèet obyvatel seblí�í devíti milionùm,èím� se øadí po bok ze-mím, jako jsou Ra-kousko, Maïarsko èiBelgie. A poèet �idùv Izraeli dosáhl 6,5 mi-lionu.

Pøi zalo�ení Státu Izra-el �ilo na jeho území 600tisíc �idù (5 procent �i-dovské populace svìta).K 60. výroèí nezávislostijsme psali, �e �idovskákomunita v Izraeli je u�nejvìt�í na svìtì, kdy�poètem 5,4 milionu (40procent �idovské popula-ce svìta) pøekonala poèet�idù v USA. K 70. výro-èí lze napsat, �e 6,5 mili-onu �idù v Izraeli (45 procent �idovské po-pulace svìta) je poprvé více, ne� kolik jichpadlo za obìt�holokaustu.

PØEHLÍDKA? MOC DRAHÁO Izraeli tedy u� nelze mluvit jako o malézemi zpùsobem, jaký byl bì�ný je�tì pøedpár dekádami. Ale oproti tìm dobám pùso-bí zároveò dojmem zemì, v ní� se zastavilspoleèenský a politický kvas. Skonèila éra,kdy vládla levice (od padesátých do sedm-desátých let), respektive se støídaly kabine-ty levice a pravice (od konce sedmdesá-tých let po zaèátek 21. století). V�dyt�posledním levicovým premiérem byl EhudBarak (1999�2001). Kdysi dominantníStrana práce spí�e �ivoøí pod mìnícími sevolebními názvy a mìnícími se pøedsedy,jejich� jména si u� ale bì�ný západnívzdìlanec ani nepamatuje, nato� aby tvoøi-la dìjiny. To je novinka, kterou by o gene-raci døíve nikdo neèekal.

Ale úhrnem se za uplynulou dekáduzmìnil spí�e Blízký východ jako celekne� Izrael. �e arabské jaro spustilo chaosa krveprolití, se ví u� léta. Ale a� teïvycházejí najevo novinky: tyto problé-my i v oèích samotných Arabù vytìsnilydosud prioritní roli izraelsko-palestin-ského sporu. Ve srovnání s krveprolitímv Sýrii (pùl milionu mrtvých od bøezna2011), mocenskými ambicemi Íránu i sí-lící rolí Turecka nepùsobí Izrael jakoakutní hrozba, i kdy� se vznik palestin-ského státu odsouvá za dohlédnutelnýhorizont. Tak v kostce pùsobí Izraelv pøedveèer svých sedmdesátin.

Jak se bude slavit? Úspornì, tvrdímédia. Alespoò oproti �edesátinám.V roce 2008 oslavy pøi�ly na 160 mili-onù �ekelù, letos se musí vejít do 100milionù. I proto asi nebude velká vo-jenská pøehlídka. Rachel Neimanována webu Israel21c pí�e, �e v prvníchdvaceti letech se pøehlídky poøádalyka�dý rok, ale pak u� jen jednou, k 25.výroèí. Jen�e pøedloni premiér Netanja-hu navrhl, �e k 70. výroèí by se zopako-vat mohla. Leè neuspìl. Jednak proto,�e vìt�ina veøejnosti je proti. Ale je�tìvíc proto, �e armáda i ministerstvo obra-ny odmítly pøehlídku financovat. Étosúspor vládne svìtu a také Izraeli.

Podle webu Times of Israel v�e zaèneve støedu 18. dubna v pøedveèer Dne ne-závislosti a skonèí v nedìli. Nabízejí seakce jako �70 hodin oslav Izraele�,�slavnost 70 kilometrù� (od Tiberiadypo Ejlat), �pøehlídka svìtel� (oslava ino-

vací). A na páteèní veèer se poèítá s ve-øejnou oslavou �abatu.

BÁJEÈNÁ LÉTA S BIBIMMénì jasno je samozøejmì v tom, jak sebude výroèí reflektovat politicky, publi-cisticky, kriticky, ba snad i filosoficky.�ádná reflexe nemù�e pominout roliBenjamina Netanjahua. Jednak proto, �eu� tak dlouho formuje zemi. Pøed 30lety byl poprvé zvolen do Knesetu. Pøed25 lety se poprvé stal lídrem Likudu(1993�1999, 2005�). Pøed 22 lety popr-vé premiérem (1996�1999, 2009�).A pak i proto, �e právì �Bibi� je takkontroverzní, jak se s oblibou øíká.

Mohli bychom ho srovnat s Milo�emZemanem. Znaèná èást národa ho nesná�í,

u� u� to vypadá, �e v po-litice skonèí, ale pak pøi-jdou volby � a vyhraje.I kdy� je vy�etøovánkvùli tomu èi onomu(vèetnì korupce). Ale tobyl u� døíve také a jehokariéru to nezlomilo.Fakt, �e ho list Ha�arecstále politicky pohøbívá,není rozhodující. Netan-jahuovu roli ve spoleè-nosti rozebírá Bret Step-hens v The New YorkTimes. A ví, o èem mlu-ví, nebot� v letech2002�2004 øídil novinyThe Jerusalem Post.

Izraelci Bibiho nemi-lují jako èlovìka, ale

oceòují jeho vlády. Ekonomiku, která rost-la o 30 procent. A hlavnì bezpeènost i od-klad palestinské státnosti. �Nemají dùvodvìøit,� pí�e Stephens, ��e ten stát budejiný, ne� co pøedvádí Gaza: militantní, des-potický, zoufalý, agresivní.� Proto nelze øí-kat, �e izraelskou levici znièil Netanjahu.Vyhladily ji sebevra�edné atentáty, útoènétunely i odmítání její vlastní vstøícnosti:�Bibiho dlouhé setrvávání v úøadì premié-ra je dùsledkem toho v�eho, ne pøíèinou.�

Izraelci si z posledních dekád odnesli dvìlekce. Zaprvé: v dlouhodobém výhledu jeoddìlení od Palestincù nezbytné. Zadruhé:v krátkodobém výhledu je mír s Palestincinemo�ný. Výsledkem je politika pøipomí-nající tento letecký pøímìr: Izrael krou�í nadranvejí a ví, �e na ní nemù�e pøistát, i kdy�mu u� dochází palivo. Ale at�bude nástup-cem Bibiho kdokoli, shrnuje to v�e Step-hens, bude muset v této politice pokraèovat.

ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 4/2018 21

IZRAEL: Kdy� se slaví 70 let

Vojenská pøehlídka k 25. výroèí nezávislosti. Jeruzalém 1973.

Útoky rùzných politikù v na�em regionuna Sorose bohu�el mají je�tì jednu dostinevábnou dimenzi. Èasto se za nimiskrývá nevyslovený (a v maïarskéma polském pøípadì bohu�el i u� èastootevøený) antisemitismus. Zdá se, �e senìkteøí støedoevrop�tí politici nepouèiliz toho, �e kdykoli se v historii Evropyzaèal objevovat jako nástroj politiky an-tisemitismus, jak-koli halený do hávuboje s kosmopoli-tismem a údajnýmikonspiracemi �glo-bálnì� operujícíchelit, nedopadlo todobøe. (Novinky.cz,9. 3.) !!Kdy� chtìlizraelský potravináøský magnát DanPropper pøed devíti lety ukázat svýmpøíbuzným a zamìstnancùm zemi pøed-kù, pojal výlet do Èeska ve velkém sty-lu. Vypravil z Izraele soukromý boeinga osobnì úèastníky zájezdu provázeli v Teplicích, kde Propperùv dìdeèekEduard zalo�il je�tì za èasù Rakouska-Uherska První teplickou továrnu na tì-stoviny. Dùvodù vracet se do Èeska, kdemá Propper továrnu Tivall, vyrábìjícínáhra�ky masa v biokvalitì, bude mít�estasedmdesátiletý izraelský podnikatelteï více. Dan Propper se podle informa-cí LN stane novým èeským honorárnímkonzulem. Èeká se ji� jen na souhlasizraelské strany. �Otec byl pøedsedouLigy za pracující izraelský lid, pøední si-onistické organizace. Rodièe odjí�dìliz Èeskoslovenska v bøeznu 1939 jednímz posledních vlakù,� vylíèil Propperosudy své rodiny pøed �esti lety v týde-níku Euro. �Na své èeské koøeny jsemhrdý. A troufám si tvrdit, �e zatímco pøi-stìhovalci z Itálie pøivezli do Izraele pa-stu a pizzu, my jsme nauèili jíst Izraelcepolévkové nudle,� dával k dobrému.Propperovi se usadili v Palestinì, kdev telavivské ètvrti Bnej Brak v roce1942 zalo�ili potravináøský kolos Osem.(LN, 13. 3.) !! �Doba ov�em byla zlá.Zvlá�tì pro krásnou Herthu Guthovou,pøedurèenou k perzekuci kvùli �idov-skému pùvodu. Právì s ní se mladý Lho-ták o rok døíve o�enil. Man�elku sòatekochránil, její rodièe v�ak zahynuli v roce1942 v koncentraèním táboøe. Man�elése navíc obávali o �ivot svého syna, kte-

rý dle norimberských zákonù platil zaèistého �ida. Po válce se stres i hrùzydoby projevily v Herthinì psychickémonemocnìní. Nemoc se zhor�ovala, spo-leèné sou�ití bylo stále obtí�nìj�í, a� na-konec skonèilo nevyhnutelnou hospitali-zací,� pí�e se v èlánku, vìnovanémsouèasné velké výstavì Kamila Lhotákav Obecním domì v Praze. (zprávy.tisca-

li.cz, 15. 3.) !!Èe�ia Italové se umístilina prvním místìv oblíbenosti meziPoláky � sympatiejim shodnì vyjád-øilo 44 procent res-pondentù. O dru-hou pøíèku se

podìlili Amerièané s Brity (43procentnípodpora), tøetí se umístili Slováci sesympatiemi 42 procent dotazovaných.Vyplynulo to z prùzkumu oblíbenostinárodností a etnických skupin, uskuteè-nìného Ústavem pro výzkum veøejnéhomínìní (CBOS) ve Var�avì. K oblíben-cùm Polákù patøí i �panìlé, Norové, Øe-kové a �védové, kterým náklonnost vy-jádøilo 34�40 procent dotázaných. Hùøejsou na tom Japonci a Francouzi (33procent), Nìmci (30 procent), Litevci(28 procent) a Loty�i, Èíòané, �idéa Ukrajinci (shodnì 24 procent) a Ruso-vé (18 procent). Nepøízeò cítí Polácik Arabùm (62 procent), Romùm (59procent), Rusùm (49 procent) èi Rumu-nùm (47 procent). (Právo, 16. 3.) !!Jména �id/�id, Mongol/mongol, Ci-kán/cikán: velké písmeno se pí�e, pokudoznaèují pøíslu�níky národa, malé pís-meno, máme-li na mysli antropologic-kou skupinu (mongol, cikán) nebo nábo-�enské vyznání (�id). Slovo cikán uvádíSlovník spisovné èe�tiny jako spisovné� nejde tedy o hanlivý výraz, uvádí sev textu, vìnovaném èeskému pravopisuna zpravy.iDNES.cz 17. 3. !!Vlastivìd-né muzeum Nymburk zpøístupnilo stá-lou expozici �idé a �idovské památkyna Nymbursku. O pùvodní funkci budo-vy (synagoga) vypovídá soubor �idov-ských obøadních pøedmìtù vèetnì krás-ného chanukového svícnu z roku 1800spolu s ilustraèními fotografiemi, textya plány. Náv�tìvníkùm jsou pøiblí�enydìjiny �idù a �idovských památek naNymbursku, Lysecku a Podìbradsku.

Výstavu lze nav�tívit od úterý do nedìleod 9 do 17 hodin v objektu bývalé syna-gogy. (Týdeník Nymbursko, 20. 3.) !!Policie vy�etøuje anonymní dopis plnýproti�idovských nadávek a urá�ekøeditele zlínského Mìstského divadlaPetra Michálka. Jde o reakci na scé-nické ètení hry Furianti zaobírající se�idovskou tematikou, které divadlouspoøádalo v únoru. Inspirací autorovihry bylo dìní kolem rehabilitace �idov-ského høbitova v Prostìjovì. �Zabývámese spácháním trestného èinu s rasovýmpodtextem. Pøípad je teprve v zaèátkuvy�etøování,� uvedla zlínská policejnímluvèí Monika Kozumplíková. Do di-vadla anonym dorazil minulý týden, øe-ditel jeho text zveøejnil na Facebooku.�Va�e hra o �idáckým høbitovì v Pros-tìjovì je �idoteror, který vám tady ne-budeme trpìt, �idáci tady nebudouporouèet a naøizovat, �idáci tady jsoune�ádoucí imigranti, kteøí mají právoa povinnost okam�itì zmizet, a to pryènebo do plynu!!!� stojí v dopise. (MFDNES, 20. 3.) !! �Jsem �éf skuteènéhokoncentraèního tábora,� øekl Právu Jaro-slav Novák, oficiální poradce hnutí SPDa pravá ruka jeho pøedsedy Tomia Oka-mury. �Mám proto tisíc argumentù, co jea co není koncentrák,� dodal Novák. Tense Právu ji� v pondìlí pochlubil tím, �epí�e projevy jak pøímo Okamurovi, takdal�ímu poslanci za SPD MiloslavuRoznerovi o �neexistenci� romskéhokoncentraèního tábora v Letech. Za vý-roky podobného typu, údajnì z Nováko-vy hlavy, kriminalisté pro�etøují ji� tøiposlance SPD, kteøí jsou podezøelí zezpochybòování a schvalování genocidy.Kromì duchovního rádce hnutí je No-vák zároveò od roku 2016 pøedsedouNadaèního fondu Památníku �oa a Os-kara Schindlera v Brnìnci na Svitavsku.Oficiálnì tedy stojí v èele projektu, kte-rý spravuje objekt bývalého koncentraè-ního tábora za úèelem vytvoøení pietya památníku obìtem holokaustu. Jehopropojení s tímto projektem pøitom zne-klidòuje jak pra�skou �idovskou obec,tak jeho spoleèníky z fondu. Pro náklad-nou rekonstrukci se fond sna�í hledatzahranièní partnery. Novák bude alez budoucích jednání zøejmì vylouèen.Podle dùvìryhodného zdroje Práva seèlenové fondu toti� sna�í o to, aby No-vák z projektu odstoupil � právì kvùlijeho názorùm, které kontrastují s posel-stvím, o které se iniciativa sna�í. (Právo,22. 3.) jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 4/2018

�IDOTEROR NA MORAVÌ ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumPøed 75 lety, dne 16. dubna 1943, zemøelv ghettu Terezín univerzitní profesor ger-manistiky, literární historik, divadelní kri-tik a pøekladatel ze skandinávských jazy-kù ARNO�T VILÉM KRAUS. Narodil se 4.11. 1859 v Tøeboradicích (dnes souèástPrahy). Od roku 1879 studoval germanis-tiku na pra�ské univerzitì, studium ukonèilroku 1883 doktorátem filosofických vìd.V roce 1886 se stal docentem germánskéfilosofie, mimoøádným profesorem v roce1898 a øádným profesorem Karlovy uni-verzity v oboru nìmeckého jazyka a lite-ratury roku 1905. Souèasnì vyuèoval namalostranské reálce a na gymnáziu v �itnéulici. V roce 1930 ode�el do penze. Dne20. 7. 1942 byl od-transportován do Te-rezína, kde 16. 4.1943 zahynul, jehoman�elka Jana ze-møela o mìsíc døíve(20. 6. 1943), té�v Terezínì. SynJUDr. Jiøí Kraus za-hynul v Lod�i 12. 5.1942.

Jako první literár-nìvìdný germanistana pra�ské èeské univerzitì se ji� od poèát-ku své odborné kariéry zabýval èesko-nì-meckými literárními a kulturními vztahy,pøièem� jeho úvahy o èesko-nìmecko-ra-kouských kulturních a literárních vztazíchmìly ji� ve své dobì (a mají dodnes) neza-nedbatelný odborný význam. Roku 2016vydalo nakladatelství Academia svazekobsahující výbor z jeho syntetických prací,studií a recenzí i úvodní studii o Krausovì�ivotì. Pøipravil ji Václav Petrbok a mánázev Arno�t Vilém Kraus (1859�1943)a poèátky èeské germanobohemistiky.

Dne 10. dubna 1908, pøed 110 lety, seve mìstì Stanis³awów na polsko-ruskémpomezí narodil FRANTI�EK KRIEGEL, lé-kaø, voják a politik, který v srpnu 1968jako jediný z pøedstavitelù ÚV KSÈ od-mítl po ruské okupaci Èeskoslovenska po-depsat tzv. moskevský protokol, tedy ka-pitulaci, pøijetí �bratrské pomoci�, kterénáslednì vedlo k normalizaci. OsobnostFranti�ka Kriegla (viz také text Tomá�ePìkného Mu�, který nepodepsal, Rch4/2008) pøipomínáme úryvkem ze vzpo-mínky Franti�ka Janoucha:

Krieglovi (v Kremlu, kam byl okupan-ty pøevezen) nedovolili, aby se setkal se

zbytkem èeskoslovenské zajatecké dele-gace. Dostal pøedbì�ný text takzvanéhomoskevského protokolu s po�adavkem,aby ho podepsal. To odmítl, s komentá-øem, �e by to byl konec èeské samostat-nosti, a navrhl, aby se delegace vrátilaalespoò na nìkolik hodin do Prahy, kdeby se svolalo spoleèné zasedání ÚV KSÈa Národního shromá�dìní, na které bybyli pozváni i kraj�tí tajemníci a pøedse-dové krajských národních výborù a kteréby se mohlo vyslovit ke vzniklé situacia zaujmout k ní stanovisko.

Za Krieglem postupnì pøi�li LudvíkSvoboda, Gustáv Husák i AlexanderDubèek.

Kriegel své stanovisko v�ak nezmìnil.Bre�nìv potom oznámil, �e si Krieglav Moskvì ponechají, narodil se na území

SSSR, tak jim vlast-nì �patøí�. Bre�-nìv dodal, �e bezKrieglova podpisuna �smlouvì� by siÈechoslováci udì-lali z Kriegla ná-rodního hrdinu.Svoboda øekl, �enávrat do Prahybez Kriegla nepøi-padá do úvahy. Pochvíli jednání Bre�-

nìv kapituloval a prohlásil, �e si tedy Èe-choslováci mohou �svého Kriegla vzít�.

Franti�ek Kriegel zemøel 3. 12. 1979,nesmìl mít ani pohøeb. Jeho man�elkaRIVA KRIEGELOVÁ zemøela pøed 17 lety,21. dubna 2001. Narodila se do �idov-ské rodiny v dne�ním Bìlorusku a vedvacátých letech odjela do Palestiny �ítv kibucu. V Palestinì poznala svého prv-ního man�ela � èeského �ida Pavla Frý-da. Do Èeskoslovenska oba pøijeli ne-dlouho pøed nacistickou okupací. Poté sezapojili do komunistického odboje, spo-lupracovali v nìm s novináøem JuliemFuèíkem. Spolu s ním byli také zatèeni,její man�el ani nikdo dal�í ze skupinynacistické vìznìní nepøe�il. Riva pro�laOsvìtimí a konce války se doèkalav Ravensbrücku. Po válce se setkala sesvým druhým mu�em Franti�kem Kri-eglem. Man�elé Krieglovi zùstali ne-kompromisní i za normalizace. Kriegelpodepsal Chartu 77 a byl pod trvalýmpolicejním dozorem. Po man�elovìsmrti �ila Riva sama, s ve�kerými ko-munistickými ideály, i reformními, senadobro rozlouèila.

(am)

STOPY HOLOKAUSTUZAÈÍNAJÍ V NÌMECKUV minulém èísle jsme publikovali dva tex-ty ke kontroverznímu polskému zákonuo holokaustu (Polská perspektiva odM. Ruczaje a Jménem zákona od Z. Pet-ráèka). Pøidáváme úryvek z textu izrael-ského profesora politologie Shloma Avi-neriho, který otiskl deník Ha�arec a v nìm�se autor zabývá jednou z pøíèin pomýle-ného vnímání pùvodcù holokaustu.

Mezinárodní reakce na polský zákono holokaustu a souèasná krize v izrael-sko-polských vztazích nabízejí pøíle�i-tost zamyslet se nad exkurzemi, které doPolska podnikají izrael�tí teenageøi.Tyto výlety zaèaly po pádu komunistic-kého bloku a jejich základní my�lenkabyla pochopitelná a správná: pøímo kon-frontovat izraelské støedo�koláky s rea-litou vyhlazovacích táborù, které v oku-povaném Polsku vybudovalo nacistickéNìmecko. Pøed tím se dìti ve �kolácho holokaustu uèily, ale na exkurze dokoncentraèních táborù v Nìmecku ne-jezdily. Mimo jiné proto, �e øadu lidív Izraeli � a pøedev�ím pøe�iv�í holo-kaust � dìsila pøedstava, �e by cestovalido Nìmecka. A tak výlety do Polska �do Osvìtimi, Majdanku a Treblinky �umo�nily pøedstavit hrùzy holokaustu,ani� by se jelo do Nìmecka. Jen�e s pa-radoxním a neèekaným výsledkem.

V�ichni úèastníci zájezdù vyslechlipøedná�ky, které popisovaly politiku vy-hlazování jako výtvor nacistické ideolo-gie a to, jak je tøetí øí�e uskuteèòovalav okupovaném Polsku. Ale je rozdíl mezipøedná�kou a tím, �e se èlovìk ocitne natak stra�livém místì, jako je Osvìtim. Zá-jezdy utkvìly v myslích jako �výlety doPolska� a tak je nazývali i lidé z minister-stva �kolství, nikoli �výlety do nìmec-kých vyhlazovacích táborù�. Desítky tisícmladých Izraelcù si nìkdy nevìdomkyspojily holokaust s Polskem daleko vícne� s nacistickým Nìmeckem.

(�) Nastal èas zmìnit strukturu stu-dentských zájezdù po stopách holokaus-tu. Mìly by zaèít v Nìmecku (v táborech,jako byl Bergen-Belsen a Buchenwald)a studenti by se mìli dozvìdìt, jak se na-cistická politika postupnì vyvíjela. Tepr-ve po náv�tìvì tìchto lágrù by se mìlopokraèovat do Polska a do vyhlazovacíchtáborù na jeho území. Tím se nacistickápolitika pøedstaví ve svém správném his-torickém a chronologickém kontextu.

(Pøeklad am.)

VÌSTNÍK 4/2018 23

F. Kriegel pøi hlasování o legalizaci pobytu sov. vojskv ÈSSR 18. 10. 1968 (pro 228, proti 4, zdr�elo se 10).

György KonrádPAMÌTI! První èást svazku vzpomínek známéhomaïarského spisovatele a sociologa mánázev Odjezd a návrat a popisuje autoro-vo dìtské dobrodru�ství. Poté co gestapozatklo jeho rodièe, podaøilo se mu podpla-tit malomìstské úøady, a tak mu èetníciden pøed transportem do ghetta a do Osvì-timi povolili odjet ze svého tehdej�ího byd-li�tì vlakem k pøíbuzným do Budape�ti. Vedruhé èásti, Nahoøe pod zatmìlým sluncem,autor pí�e o svém zrání, o revoluèním roce1956, �ivotì disidentù, o svých láskách,pøátelích a rodinì, o tom, jak pro�íval pádkomunismu, o letech strávených v Berlínìa radostech stáøí. V�echny tyto vzpomínkyGyörgy Konrád formuluje se svou typic-kou otevøeností a bezprostøedností.

Vydalo nakl. Academia v Praze roku2018, z maïar�tiny pøelo�il Robert Svo-boda. 516 stran, doporuèená cena 595 Kè.

Martin Hemelík ml.PØÍBÌH RODINY KOLBENÙ ZE STRANÈIC! Knihu o �ivotì a osudech èeského prù-myslníka a vynálezce Emila Kolbena, pù-vodem ze Stranèic, a jeho rozvìtvené rodi-ny zpracoval autor na základì dostupnýchprací (mezi nimi je v�ak jen jediná mono-grafie, ji� vydalo ÈKD Praha), ale takévzpomínek Kolbenových blízkých a po-tomkù, pøedev�ím vnuka Jindøicha Kolbe-na a jeho man�elky Andrée. Publikace jedoplnìna øadou fotografií.

Vydalo nakl. Ing. Jakub Novotný � Al-cus v Jihlavì roku 2017. 108 stran. Knihanení v bì�né distribuci, ale lze si ji zapùj-èit v knihovnách.

Jan LáníèekVE STÍNU �OA:Èeskoslovenská exilová vláda a �idé bì-hem druhé svìtové války a po ní! Kniha se zabývá obdobím od mnichov-ské dohody z roku 1938 po komunistickýpuè v únoru 1948. Autor zpochybòuje tzv.mýtus Èeskoslovenska jako jediného de-mokratického státu ve støední Evropìa podrobnì analyzuje politickou èinnostBene�ovy vlády v Londýnì. Na základìarchivních zdrojù dokládá, jak vztahy èes-koslovenského státu k �idovské men�inìovlivòoval nacionalismus i zku�enosts okupací Èech a Moravy a odtr�ením Slo-venska. Dokazuje také, �e vládní podporasionistického hnutí byla souèástí plánù napøetvoøení osvobozené republiky v homo-genní stát Èechù a Slovákù, k nim� patøili pováleèný odsun Nìmcù.

Vydalo nakl. Academia v Praze roku2018. 324 stran, dop. cena 385 Kè.

Petr EidlerSMRT KONVERTITY! V edici Pùvodní èeská detektivka vycházíji� tøetí detektivka Petra Eidlera, odehrávajícíse v prostøedí pra�ské �idovské obce. Stejnìjako v pøedchozích Na �ábes se nevra�día Nahá s Davidovou hvìzdou i ve Smrti kon-vertity probíhá dìj v souèasnosti, ale i zdemají velkou roli minulost, �oa, váleèné a po-váleèné osudy postav, které mohou mít tra-gické dozvuky i nyní.

Vydalo nakl. Moba v Brnì roku 2018.288 stran, dop. cena 249 Kè.

SEMINÁØ K MODERNÍM �IDOVSKÝM DÌJINÁM! V rámci semináøe k moderním �idov-ským dìjinám poøádá Ústav pro soudobédìjiny AV ÈR na jaøe nìkolik zajímavýchpøedná�ek. Konají se v�dy v prostoráchknihovny CEFRES (v ulici Na Florenci 3Praha 1, pøízemí), úèastní se jich pøedníhistorici z celého svìta. Jsou pøístupné ve-øejnosti a probíhají v angliètinì (tlumoèenínení zaji�tìno).! Program v dubnu: 10. 4. od 17 hodin:Praní �pinavého prádla na veøejnosti?Pováleèné soudní procesy a �idovská ko-munita v Èechách a na Moravì. Pøedná�íPhDr. Jan Láníèek (University of NewSouth Wales v Sydney); 17. dubna od 17hodin: Seskupování a �tìpení. Koncepènírámce pro studium polsko-jidi� kulturníchvýmìn ve 20. století. Pøedná�í KarolinaSzymaniak (Univerzita ve Vratislavi);více údajù viz www.cefres.cz.

FILM O FREDYM HIRSCHOVI! V rámci Mìsíce queer historie se usku-teèní dvì projekce snímku izraelského re-�iséra Rubiho Gata o Fredym Hirschovi

s názvem Drahý Fredy. Autor kombinujevzpomínky pamìtníkù s animací a pøíbìhtak dále dotváøí. Film uvede Pavel Kuèa.Koná se 24. dubna v 19.00 v budovì FFUK (námìstí Jana Palacha 2, P1), místnostè. 200; 29. dubna v dopoledních hodináchv Olomouci v rámci Mezinárodního festi-valu populárnì-vìdeckých filmù Afo (vizwww.afo.cz). Projekce jsou veøejnì pøí-stupné a zdarma.

FILM FOXTROT! Od dubna promítají kina izraelský snímekFoxtrot re�iséra Samuela Maoze. Vyprávípøíbìh Jonathana Feldmana, který hlídá spolus dal�ími mladíky opu�tìný checkpoint kdesiv pou�ti na severu Izraele. Od èetby komiksùa poslechu starého rádia je obèas vyru�í pro-jí�dìjící automobil èi velbloud. Mladé vojákyvytrhne z nudy a� neèekaná událost s fatální-mi následky. Snímek zprostøedkovává surre-álnou armádní zku�enost mladých vojákùa zabývá se tématy viny, ztráty a traumat, kte-rá se v izraelské spoleènosti pøená�ejí z gene-race na generaci. To v�e originálním vypra-vìèským zpùsobem, který je prostoupencitem pro krásu, absurditou a jemným humo-rem. Film získal øadu ocenìní; kritika pomìrùv armádì vzbudila v Izraeli jisté kontroverze.

VÝSTAVA V NEVEKLOVÌ! V informaèním centru v Neveklovì naSedlèansku lze do konce srpna zhlédnoutvýstavu Historie �idovského obyvatelstvana Neveklovsku.

�IDOVSKÉ MUZEUM VE VÍDNINa jaøe konèí ve vídeòském �idovskémmuzeu (www.jmw.at) následující výstavy:! Výstava v budovì na Judenplatzu s ná-zvem Helena Rubinsteinová: Prùkopnicekrásy mapuje osudy první svìtové podnika-telky, zakladatelky slavné kosmetické znaè-ky, která se narodila roku 1870 v Krakovìv chudé �idovské ortodoxní rodinì a její�cesty vedly do Vídnì, Austrálie, Paøí�e,USA a Izraele. Kdy� ve vìku 94 let zemøela,vlastnila obchodní impérium s desítkami po-boèek po celém svìtì a desítkami tisíc za-mìstnancù. Výstava potrvá do 6. kvìtna.! V budovì v Dorothergasse lze do 1.kvìtna zhlédnout výstavu Soudruh. �id.Chtìli jsme jen ráj na zemi. Pøedstavuje�idovské revolucionáøe, kteøí uprchliz carského Ruska právì do Vídnì (pøede-v�ím Lev Trockij), a mnoho osobností ��idovských umìlcù, novináøù, hudebníkù,spisovatelù �, které ve dvacátých a tøicá-tých letech podlehly pøedstavì dokonaléhosvìta pro v�echny v sovìtském Rusku(vèetnì Stalinova plánu na �idovskou re-publiku v Birobid�anu) a svou prací ji pro-pagovaly a podporovaly.

24 VÌSTNÍK 4/2018

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

�IDOVSKÁ OBEC PRAHA(Maiselova 18, P 1, velký sál)Káva o pùl ètvrté! V úterý 24. dubna mezi nás pøijde fil-mový kritik a publicista PhDr. Jan Foll.! Kavárna je pøístupna od 14.30, programzaèíná v 15.30. Pøipravil a moderuje Hon-za Neubauer.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍA KULTURU �MPMaiselova synagoga(Maiselova 10, Praha 1)! 10. 4. v 19.00: Belfiato Quintet/Koncertpøi pøíle�itosti Jom ha-�oa. Koncert pøední-ho èeského dechového kvintetu, na jeho�programu jsou díla Ant. Rejchy, J. B. Foers-tera a v Osvìtimi zavra�dìného skladatelePavla Haase. Vstupenky lze zakoupit v pøed-prodeji v Maiselovì synagoze, v Informaè-ním centru �MP (Maiselova 15, Praha 1),v sítích Ticket Art a Via Musica a pøes webo-vé stránky �MP. Výtì�ek ze vstupného budevìnován na nahrávání rozhovorù s pamìtní-ky �oa. Vstupné 230 Kè/150 Kè.! 12. 4. v 19.00: Izrael dnes aneb V zemimnoha pøíbìhù. O tom, jak lidé z odli�-ných okruhù vnímají souèasnou izraelskouspoleènost, bude se svými hosty, filmaøkouEilat Ben Eliyahu, obchodníkem YoramemAbrahamem, fotografkou Pavlínou Schulza spisovatelkou a básníøkou Kifah Dasuki,rozmlouvat publicistka a analytièka IrenaKalhousová. Veèer probíhá v rámci cykluIzrael 70 a ve spolupráci s projektem Disku-se v Maislovce. V angliètinì se simultánnímtlumoèením do èe�tiny. Vstup volný.! 23. 4. v 19.00: Setkání s Hanou Frejko-vou. Zpìvaèka a hereèka Hana Frejková po-chází z rodiny národohospodáøe LudvíkaFrejky, popraveného ve vykonstruovanémpolitickém procesu v padesátých letech,a nìmecké divadelní hereèky Al�bìty Frej-kové, rozené Warnholtzové. Bolestné hledá-ní pravdy o minulosti své rodiny i nacházenívlastní identity popsala v autobiografickéknize Divný koøeny (Torst, 2007). V rámcipøedstavení audioverze této knihy (Radio-servis, 2017) bude s Hanou Frejkovou roz-mlouvat publicista a rozhlasový dokumen-tarista Adam Drda. Vstup volný.! 25. 4. v 19.00: Memento mori. Otázkyspojené se smrtí a umíráním jsou v na�íkultuøe vytìsòovány na okraj. Patøí smrtk �ivotu, nebo je pøirozené vyhýbat se ja-kémukoli setkání s �andìlem smrti�? O té-matu budou rozmlouvat knìz a pøednostaÚstavu etiky na 3. lék. fakultì UK MarekO. Vácha, vedoucí lékaø Lù�kového resus-citaèního oddìlení Ústøední vojenské ne-mocnice Martin Voldøich a vrchní rabínKarol Efraim Sidon. Moderuje Jan Neu-bauer. Vstup volný.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPAuditorium (Maiselova 15, 3. patro)! 4. 4. v 18.00: Rim rim, rim, at��ije Ne�a-rim! V chlapeckém domovì è. 7 umístìnémv bývalé terezínské �koly za války oznaèenéjako L 417 vzniklo pod vedením tehdy dva-cetiletého vychovatele Franty Maiera neuvì-øitelnì tvùrèí a morálnì semknuté spoleèen-ství, které v podmínkách terezínského ghettavydávalo hned tøi èasopisy a organizovalomnohé kulturní, vzdìlávací a sportovní akti-vity. Mezi chlapci, kteøí si øíkali �Ne�arimo-vé� (poèe�tìné hebrejské �Orli�), se ocitli tehdy dvanáctiletý Mí�a Gruenbaum, kterýpøed tøemi lety spolu s americkým spisovate-lem Toddem Hasak-Lowem napsal knihuNìkde je�tì svítí slunce. V èe�tinì ji loni vy-dalo nakladatelství P3K. O Ne�arimech a je-jich �ivotì v terezínském ghettu pohovoøí øe-ditel a pedagog Gymnázia Pøírodní �kolaFranti�ek Tichý a øeditel NakladatelstvíP3K a Lauderových �kol v Praze Petr Karas.Ukázky pøeètou studenti Gymnázia Pøírodní�kola. Vstup volný. ! 8. 4. ve 14.00: Nedìlní program prodìti a jejich rodièe � Lvíèek Arje slavíPesach. Arjeho kamarád Moj�í� má velkýúkol. Jaký, to se dìti dozvìdí na na�í dílnì.Prohlídka: Klausová synagoga. Vstupné50 Kè.! 17. 4. v 18.00: Izrael v zrcadle filmu �Od zalo�ení státu k obratu v roce 1977.Ji� od zalo�ení státu dával izraelský filmsvým divákùm nahlédnout do událostíodehrávajících se v izraelské spoleènosti.Na scénì se oproti pøedchozím létùm ob-jevily nové postavy, zatímco jiné upadlyv zapomnìní. O tom pojednává pøedná�kav rámci cyklu Izrael 70, ji� pronese absol-ventka oboru mediální a filmová vìda naTelavivské univerzitì Ruth Hufnagel BenHadar a doplní ji bohatým filmovým ma-teriálem. Vstup volný. ! 26. 4. v 18.00: Ètyøi veèery s oscaro-vým Woody Allenem. Druhá èást stejno-jmenného cyklu filmové historièky AliceAronové zachycuje velkou lásku Woody-ho Allena, jak ji s humorem sobì vlastnímvyobrazil ve ètyømi Oscary ovìnèenémfilmu Annie Hallová (1977) inspirovanémvztahem s hereèkou Diane Keatonovou.Projekce: Annie Hallová (USA 1977, 93min). Vstup volný.! Výstava v prostorách OVK: Purim.Pøíbìh královny Ester. Výstava fotografiíJindøicha Buxbauma potrvá do konce dub-na. Po�èt 12�16, pá 10�12, bìhem veèer-ních programù a po domluvì.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌtø. Kpt. Jaro�e 3, Brno! Není-li uvedeno jinak, zaèínají poøadyv 17 hodin a vstupné na nì je 30 Kè.! 4. 4.: Morav�tí �idov�tí spisovatelé II.Druhý díl pøedná�ky z cyklu Nìmecká �i-dovská literatura zamìøené na ménì zná-mou oblast literární tvorby, a to nìmeckypí�ící �idovské moravské autory. Pøedná�íprofesorka Ingeborg Fialová z katedrygermanistiky UP v Olomouci. ! 10. 4.: Proti�idovské pogromy v Repub-lice mnoha národù. Bìhem povstání ukra-jinského hejtmana Bohdana Chmelnickéhov letech 1648�1649 na území Republikymnoha národù, nejtolerantnìj�ího státníhocelku tehdej�í Evropy, do�lo k nejrozsáhlej-�ím proti�idovským pogromùm té doby.Pøedná�ka polonistky a judaistky Hany NelyPalkové pøiblí�í kontext, pøíèiny a dùsledkytìchto pogromù a seznámí posluchaèe s po-stoji kronikáøù i souèasných historikù. ! 12. 4. od 14 do 17 hodin: Veøejné èteníjmen obìtí holokaustu � Jom ha-�oa. Ve-øejné ètení jmen obìtí holokaustu se usku-teèní na prostranství pøed Místodr�itelskýmpalácem na Moravském námìstí. Akce sekoná ve spolupráci s Institutem Terezínskéiniciativy, �idovskou obcí Brno a Muzeemromské kultury. Vstup volný.! 17. 4.: Zemì nikoho. �idov�tí uprchlícimezi hranicemi ve støední Evropì v roce1938. Bìhem roku 1938 se podél hranicstátù ve støedovýchodní Evropì objevilonové teritorium � zemì nikoho, v ní� byliuvìznìni nechtìní uprchlíci, vìt�inou pro-následovaní kvùli svému �idovskému pù-vodu. Skupiny vyhnancù byly nejviditel-nìj�ím projevem posunu k proti�idovsképolitice vùèi uprchlíkùm a etnickému pojetíobèanství. Pøedná�ka historika MichalaFrankla se uskuteèní v rámci cyklu Køi�o-vatky osudù. �idovská komunita v Èesko-slovensku 1918�1968. ! 19. 4.: Jáchymka, U�horod, Kvìtu�ín.Pøíklady tøí men�inových �kol v pøedváleè-ném, váleèném a pováleèném Èeskoslo-vensku. Pøedná�ka Marie Smutné z Institu-tu Terezínské iniciativy se uskuteèní v rámcicyklu Køi�ovatky osudù. �idovská komunitav Èeskoslovensku 1918�1968. ! Nedìle 22. 4. v 10.30: Pro dìti � Moj�í-�ova cesta. Dílna pro rodièe s dìtmi od 5let se uskuteèní v prostorech sálu Turistic-kého a informaèního centra �OB na �i-dovském høbitovì v Brnì-�idenicích.Vstupné 30 Kè.! V dubnu mù�ete v sále OVK Brnozhlédnout výstavu Po-lin/�idé v Republi-ce mnoha národù pøipravenou ve spolu-práci Polského institutu v Praze a Muzeadìjin polských �idù Polin. Vstup volný.

VÌSTNÍK 4/2018 25

KULTURNÍ POØADY

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! Studentská konference In medias res:20. února se konal 4. roèník lauderovské stu-dentské konference, jejím� cílem bylo pøed-stavit studentùm odborníky z nejrùznìj�íchoblastí. Mezi pøedná�ejícími byli významníèe�tí architekti, �urnalisté, politici, psycholo-gové, diplomati èi umìlci. Konference se zú-èastnili i studenti z ostatních pra�ských gym-názií a øada rodièù na�ich �ákù. Pøes 90procent v�ech pøíprav a celé organizace za-ji�t�ovali studenti na�í �koly pouze se super-vizí èlenù pedagogického sboru.! Zahranièní inspirace: V bøeznu jsme za-konèili uèitelský projekt Janua cognitis re-serata, v jeho� rámci díky podpoøe Erasmusplus vycestovalo 8 uèitelù napøíè jednotli-vými stupni �koly na týdenní stá� do zahra-nièní �koly. Byly vybrány �idovské �kolyotevøené �irokému spektru dìtí a mláde�ez místních �idovských komunit.! V. víkendový �abaton lauderovskée-�koly: Leto�ního �abatonu se zúèastnilona �edesát �pøespolních� �ákù a jejich ro-dièù i uèitelù ze v�ech koutù republikyi Slovenska, aby spolu strávili dal�í neza-pomenutelný víkend. Zahrnoval spoleè-nou oslavu �abatu ve Staronové synagozea na pra�ské obci, modlitbu ve Vysoké sy-nagoze a originální �ábesové dílny, zna-lostní soutì� pro rodinné týmy, ale takéexkurzi do Národního zemìdìlského mu-zea. Srdeèné podìkování patøí v�em, kteøíse o nìj jakkoli zaslou�ili, stejnì jako tìm,ji� se dìtem i jejich rodièùm (èasto rovnì�studentùm dospìlého e-learningu) pravidel-nì vìnují na odpoledních a veèerních hodi-nách. To, �e se do Prahy trmácejí rok co rok,aby tak upevòovali svùj � mnohdy jediný �kontakt s �idovstvím, je nejen chvályhodné,nýbr� i dobrou známkou toho, jak smyslu-plnì The Ronald S. Lauder Foundationpracuje pro dobrou vìc. At� �ije �abaton2019! ip,jc

JERUZALÉMSKÁ SYNAGOGA! Jeruzalémská synagoga v Praze ji� zahá-jila sezonu. Je pøístupna od nedìle do pátkuod 10 do 17 hodin (krom �idovských svát-kù) a v souèasnosti zde mimo stálé expozi-ce probíhá výstava fotografií Karla Cudlínanazvaná Stigmatizovaná místa.

KULTURNÍ PROGRAM DSP HAGIBOR! 3. 4. od 10.30: Klavírní matiné studentùPra�ské konzervatoøe, tøída prof. Nováèka. ! 4. 4. od 14.30: Pesachové setkání s rabí-nem Karolem Efraimem Sidonem. ! 9. 4. od 15.00: Vernisá� výstavy T. G.Masaryk a Svatá zemì. ! 11. 4. od 14.30: Vernisá� výstavy obra-zù Adriany Skálové.

! Výstavy: Abayudaya aneb �idé na rovní-ku � výstava fotografií Ivany Nepalové;Olda Pra�an � Synagogy � Zemì zaslíbená.

SNÌM TI! V pondìlí 9. 4. se v hotelu Duo v Prazekoná snìm Terezínské iniciativy. Zahájenív 10 hodin, prezence od 9.15 hodin.

DESET HVÌZD MARKA PODWALA! Kavárna Na balkonì v Maiselovì ulici 18zve na výstavu obrazù, které newyorský malíøa ilustrátor Marek Podwal vytvoøil k oprave-ným synagogám a rabínským domùm, revita-lizovaným v rámci projektu Deset hvìzd. Jepøístupna do konce dubna.

MALÝ �IDOVSKÝ FESTIVAL! Ji� posedmé se v Praze koná malý �idov-ský festival. Letos zahrnuje mj. koncert autor-ské i tradièní jidi� a hebrejské písnì v podáníLenka Lichtenberg kvartet (L. Lichtengerg,Robert Fischmann, Tomá� Reindl, David Do-rù�ka) � 16. 4. od 19.30 v Maiselovì synago-ze � èi premiéru symfonické svity JaromíraVogela Opus pro Franze Kafku (22. 4. od19.30 v Betlémské kapli). Celý program vizwww.vogelavos.cz.

KAFKA PRO MLÁDE� ! Texty Franze Kafky sice dávno patøí do�kolních osnov, ale jeho dílo je pova�ová-no za ètenáøsky nepøístupné, obzvlá�tì promlad�í ètenáøe. Nad tím, jak je mo�né �fe-nomén Kafka� pøiblí�it adolescentùm, sezamý�lí spisovatel, vysoko�kolský pedagoga pøekladatel Radek Malý. Koná se 3. 4. od18.00 v Rakouském kulturním fóru (Jung-mannovo nám. 18, P1 ). Vstup volný.

PØEDNÁ�KAO FRIEDL DICKER-BRANDEIS! V rámci výstavy Nadání je touha: FriedlDicker-Brandeis a výtvarný vzdìlávací expe-riment, která do 13. 4. probíhá v Rakouskémkulturním fóru v Praze, se dne 12. 4. od 18.00koná setkání s autorkou výstavy a kurátorkouumìleckých sbírek �idovského muzea v PrazeMichaelou Sidenberg, která náv�tìvníkùmzprostøedkuje detailnìj�í pohled na osobnosta dílo této pozoruhodné malíøky, designérkya pedago�ky, absolventky výmarského Bau-hausu. Vstup volný.

IZRAELSKÝ JAZZ V ÈECHÁCH A NA MORAVÌ! Duben nabízí skvìlou pøíle�itost nav�tí-vit nìkterý z koncertù pøedních izraelskýchjazzmanù: Dne 5. 4. vystoupí v brnìnskémBobycentru svìtový kontrabasista AvishaiCohen; 12. 4. v pra�ské Novomìstské rad-nici a 15. 4. v brnìnském divadle Husa naprovázku koncertuje skupina Shalosh; 18.4. vystoupí na Jazzfestu v Brnì Gilad Hek-selman Trio a 22. 4. v pra�ském JazzklubuU Staré paní Yotam Silberstein Trio; 25. 4.v synagoze v Krnovì, 27. 4. v JazzklubuU Staré paní v Praze a 28. 4. v pra�ské Re-dutì bude mo�né sly�et Ari Erev Band.Jiný �ánr pøedstaví koncerty Orchestru hu-dební konzervatoøe ze severoizraelskéhomìsta Akko. Vystoupí 23. 4. v Mìstskémdivadle ve Slaném a 24. 4. v hale Nádra�íBubny.

Více informací o koncertech, interpretecha vstupenkách naleznete na jmw.cz, v sítiTicketpro a na stránkách pøíslu�ných míst.

VÝUKA IZRAELSKÝCH LIDOVÝCH TANCÙ! Nikdy není pozdì zaèít s pravidelnouvýukou izraelských lidových tancù, at�jstezaèáteèník nebo ji� izraelské tance znáte(u�ijete si i ty nejslo�itìj�í). Výuka probí-há ka�dý ètvrtek od 19.00 do 22.00 v Z�Jiøího z Podìbrad, Praha 3. ! MACHOL Èechia 2018 � ji� 20. roèníkmezinárodního semináøe izraelských lido-vých tancù. Semináø s profesionálnímiuèiteli z Izraele se koná od 11. do 15. èer-vence 2018 v Kralupech nad Vltavou. Le-tos navíc jako oslava 20. výroèí semináøe.Bli��í informace k tancùm i semináøi nawww.besamim.cz, besamim@volny.cz,tel.: 603 852 917 (Ondøej Novák).

VÝZVA PAMÁTNÍKU TEREZÍN! Vá�ení ètenáøi, rádi bychom po�ádali tyz Vás, kdo mají doma jakékoli dokumenty,pøedmìty èi fotografie, spojené s nacistic-kou perzekucí na území na�í republiky, zdabyste nám je mohli vìnovat. Pøedev�ím nászajímají pøedmìty a dokumenty spjatés osobami vìznìnými v Terezínì a Litomì-øicích, ale uvítáme i ty, které dokumentujívìznìní v dal�ích koncentraèních táborech,vìznicích, káznicích i jiných nacistickýchperzekuèních zaøízeních. Prosíme o pøípad-né e-mailové reakce na vyzva@pamatnik-terezin.cz. Dìkuji.

Mgr. Tomá� Rieger

ERRATA! Omlouváme se za omyl v minulém èíslena str. 28: správný tvar webové stránkyevropských historických synagog je www.historicsynagogueseurope.org.

26 VÌSTNÍK 4/2018

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

�NO BRATISLAVAV apríli srdeène blaho�eláme na�im èle-nom, ktorý oslávi svoje narodeniny: paniEdita Breinerová � 81 rokov; pán Ján Dan-ko � 85 rokov; pán Vilém Färber � 70 ro-kov; pani Elvíra Feldmarová � 81 rokov;pani Eugénia Grznáriková � 80 rokov; paniLívia Herzová � 92 rokov; pán Ing. JurajHilvert � 81 rokov; pani Margita Horáková� 95 rokov; pani Alica I�tvancová � 99 ro-kov; pán Pavel Kaiser � 79 rokov; pán PavelKovár � 71 rokov; pán Ing. Teodor Kramer� 90 rokov; pán Ing. Roman Lazar � 70 ro-kov; pani Zuzana Ledererová � 88 rokov;pán Imrich Leicht � 73 rokov; paniMgr. Anna Mandelíková � 76 rokov; paniIng. Lýdia Piovarcsyová � 85 rokov; paniEva Rajeková � 85 rokov; pani Eva Redli-chová � 80 rokov; pani Viera Staòová � 83rokov; pani MUDr. Hilda Svátková � 83 ro-kov; pán Ing. Alexander �ebej � 86 rokov;pani MUDr. Eva �oltésová � 71 rokov,a pani Alexandra Tóthová � 60 rokov. Admea veesrim �ana!

�NO BANSKÁ BYSTRICASrdeène blaho�eláme na�im èlenom, ktorív mesiaci apríl slávia sviatok svojich naro-denín: pán Peter Galát, nar. 2.4. � 75 rokov;pani Eva Klementová, nar. 2.4. � 61 rokov;pani Eva �t�astná, nar. 8.4. � 69 rokov, a pánJozef Klement, nar. 9.4. � 65 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV mìsíci dubnu oslaví narozeniny: sleènaDvora Blau, nar. 23. 4. � 11 let; pan GiladBlau, nar. 20. 4. � 45 let; pan Milan Boho-rodèaner, nar. 24. 4. � 69 let; pan Petr Hai-mann, nar. 29. 4. � 80 let; paní Hana Lan-gová, nar. 6. 4. � 70 let; paní TerezaNepevná, nar. 5. 4. � 24 let; paní Vìra Pá-leníèková, nar. 22. 4. � 78 let; pan JiøíSüss, nar. 21. 4. � 62 let; paní Zo�a Vyora-lová, nar. 9. 4. � 68 let, a pan Pavel Weisz,nar. 9. 4. � 83 let. Pøejeme v�echno nejlep-�í. Ad mea veesrim �ana!

�O DÌÈÍNV dubnu oslaví narozeniny: paní Eva Ku-drnová, nar. 2.4. � 69 let; paní Mgr. EvaPoli�enská, nar. 9.4. � 65 let, a panPhDr. Jiøí �vestka, nar. 22.4. � 63 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV dubnu oslaví narozeniny pan ViktorKlein, nar. 26.4. � 46 let.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEBlaho�eláme na�im èlenom, ktorí v aprílislávia sviatok narodenín: pani Eva Balá-

�ová � 81 rokov; pán Jozef Berger � 63 ro-kov; pani Anna Burgerová � 67 rokov; pánTibor Figu� � 97 rokov; pán Ondrej Foltýn� 71 rokov; pani Viera Galková � 60 ro-kov; pán Oskár Winkler � 77 rokov, a paniGertrúda Stiefelová � 90 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV dubnu oslaví narozeniny: pan RobertVelimský � 12.4. � 92 let, a pan Ing. PavelJelínek 27.4. � 83 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV dubnu oslaví �ivotní jubileum: sleènaKlára Cvrkálová, nar. 11.4. � 15 let; panMgr. Pavel Deutsch, nar. 26.4. � 41 let;paní Helena Vostrá, nar. 30.4. � 63 let; panKarel Wolf, nar. 11.4. � 92 let; sleèna Jose-fína Klime�ová, nar. 27.4. � 13 let; paníMUDr. Kateøina Klime�ová, nar. 23.4. �47 let, a sleèna Barbora Dra�anová, nar.29.4. � 25 let. Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV dubnu oslaví narozeniny: pan PavelSchwarz, nar. 6.4. � 79 let; pan David Hájek,nar. 14.4. � 18 let; pan Jan �imandl, nar. 14.4.� 27 let; pan Roman �tix, nar. 23.4. � 54 let;paní Hana Tvrská, nar. 24.4. � 90 let, a paníEva Koko�ková, nar. 25.4. � 60 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV dubnu oslavují narozeniny: paní DorisGrozdanovièová, nar. 7.4. � 92 let; paní Ju-dita Hajná, nar. 8.4. � 89 let; pan Jan Hajný,nar. 10.4. � 92 let; paní Erika Juklová, nar.19.4. � 91 let; paní Eva Krabcová, nar. 12.4.� 80 let; paní Soòa Kubrová, nar. 5.4. � 94let; pan Mario Petrovský, nar. 20.4. � 86 let;pan Alfred Popper, nar. 12.4. � 86 let; paníRuth Reiserová, nar. 11.4. � 92 let; paníVìra Samohýlová, nar. 30.4. � 80 let; paníEva Tamá�ová, nar. 30.4. � 87 let, a pan Pa-vel Vranský, nar. 29.4. � 97 let.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíS velkou bolestí oznamujeme, �e 19. bøeznazemøela po tì�ké a záludné chorobì ve vìkupouhých 43 let sleèna Kateøina Jureèková.S Katkou, absolventkou hebraistiky, kteráse spoleènì se svou sestrou Petrou od 90. letvelmi èinorodì úèastnila �ivota obnovující-ho se �idovského spoleèenství v Praze, sena Nový �idovský høbitov pøi�ly rozlouèitdesítky pøátel, kamarádù, kolegù, jejích vrs-tevníkù i lidí star�ích. U� jen to vypovídáo tom, co pro nás v�echny znamenala. Kevzpomínce na ni se je�tì vrátíme. Obøadprovedl pra�ský rabín David Peter.

Zichrona livracha.

Se smutkem oznamujeme, �e dne 22. bøeznazemøela ve vìku 88 let paní Dagmar Lieblo-vá, pøe�iv�í �oa, která se jako dlouholetápøedsedkynì Terezínské iniciativy význam-nì zaslou�ila o uchování pamìti obìtí �idov-ské genocidy, nositelka øádu TGM, pøekla-datelka a pedago�ka. Pohøbena byla 26. 3.na Novém �idovském høbitovì. Jejímu osu-du a práci se budeme vìnovat.

Zichrona livracha.

�NO RIMAVSKÁ SOBOTAV mesiaci apríl sa �ivotného jubilea do�í-vajú: pani Anna Bokorová � 67 rokov;pani Mária Èi�máriková � 69 rokov; pánIvan Hoffmann � 89 rokov; pani Margaré-ta Koreòová � 30 rokov; pani KatarínaKovácsová � 41 rokov, a pani Mária Ko-vácsová 72 rokov. Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV dubnu oslaví své narozeniny: paní LenkaKrédlová, nar. 21.4. � 40 let; paní Eva Vá-òová, nar. 3.4. � 75 let; pan Ing. Jan Èapek,nar. 26.4. � 65 let, a pan Samuel Appel, nar.11.4. � 16 let. Ad mea veesrim �ana!

NarozeníDne 26. ledna se narodila na�í èlence a so-ciální pracovnici Markétì Lichtensteinovédcera Anna. Mazal tov �t�astné mamincepøeje celá kehila.

ÚmrtíJe na�í smutnou povinností oznámit, �edne 15. ledna zemøel ve vìku 80 let ná�dlouholetý èlen Kurt Wiener.

Dne 20. února zemøela ve vìku 93 letna�e dlouhodobá èlenka �O paní BínaHerskovièová. Ké� je jejich du�e pojata dosvazku �ivých. Zichronam livracha.

�O ÚSTÍ NAD LABEMV mìsíci dubnu oslaví své narozeniny panIng. Rostislav Lysonìk. Do dal�ích let pøe-jeme jmenovanému hodnì zdraví a osobnípohody. Ad mea veesrim �ana!

VÌSTNÍK 4/2018 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

TEROR V IZRAELIV bøeznu za�il Izrael po del�ím období re-lativního klidu dal�í teroristické útoky,a to no�em a autem. Dva vojáci, hraniènípolicista a jeden civilista byli zranìni pøiútoku automobilem v nedìli 4. bøeznav pobøe�ním mìstì Akko. V pátek 16.bøezna najel Palestinec do izraelského po-zorovacího stanovi�tì u dálnice nedalekoosady Mevo Dotan. Dva vojáky zabila dal�í dva zranil. Hamás útok pochváliljako pøipomínku toho, �e uplynulo pøesnì100 dní od chvíle, kdy prezident USADonald Trump uznal Jeruzalém za hlavnímìsto Izraele. O dva dny pozdìji, v nedìli18. bøezna, pobodal Palestinec ze Západní-ho bøehu tøicetiletého Izraelce v muslim-ské ètvrti jeruzalémského Starého Mìsta.Ten pozdìji svým zranìním podlehl, zù-staly po nìm ètyøi dìti. Útoèníka zastøeli-la izraelská policie.

TØI BILLBOARDYNA VICTORIA STREETV bøeznu se zjistilo, �e vùdce britskýchlabouristù Jeremy Corbyn byl èlenemsoukromé facebookové skupiny, kterásdílela øadu antisemitských prohlá�ení.Tvrdí v�ak, �e �ádná neèetl. Obèanskáiniciativa Culpa (Community Unitedagainst Labour Party Antisemism) si povzoru protagonistky filmu Tøi billboardykousek ze Ebbingem plánuje pronajmoutbillboardy na Victoria Street (proti sídlustrany) a napsat na nì: �Corbyn se pøátelís diktátory a teroristy.� Je to nará�ka nafakt, �e vùdce labouristù roku 2009 pro-hlásil, �e Hamás a Hizballáh jsou jehopøátelé. Kritika Corbyna i jeho nejbli��í-ho spolupracovníka, výraznì proruskéhoa propalestinského novináøe SeumaseMilneho, sílí i mezi poslanci jeho vlastnístrany, a nejen kvùli obvinìní z antisemi-tismu. Corbyn toti� odmítl podpoøit pro-hlá�ení na podporu premiérky Mayové,je� vydala po ruském útoku nervovýmplynem v Salisbury.

NEFUNKÈNÍ ZÁKONPolský generální prokurátor ZbigniewZiobro vydal v bøeznu prohlá�ení, �e zá-kon o holokaustu, jej� v únoru pøijalpolský parlament, je èásteènì protiú-stavní. Prezident A. Duda ho podepsal,nicménì zákon je�tì nevstoupil v plat-nost, nebot�prezident souèasnì po�ádalÚstavní soud, aby provìøil jeho ústav-nost. Kanceláø generálního prokurátorase mezitím ohradila proti mo�nosti tres-tat �viníky� i mimo polské území a do-

dala, �e zákon je �nefunkèní�, mohl bymít �opaèné výsledky, ne� bylo zamý�-leno� a mohl by �oslabit autoritu pol-ského státu�. Stanovisko sice není práv-nì závazné, ale Ústavní soud by k nìmumohl pøihlédnout.

SYNAGOGA NA BALATONUV oblíbeném lázeòském mìstì na Bala-tonu Balatonfüred byla po rekonstrukciotevøena bývalá synagoga. Má slou�itjako vzdìlávací a kulturní centrum sou-støeïující se na historii místní �idovskéobce a jejích významných osobností.Renovaci budovy inicioval Ferenc Olti,zdej�í rodák, jeho� pøíbuzní zahynuli zaholokaustu, finanènì ji podpoøily Nor-ské fondy, mìsto i stát.

Synagoga fungovala od roku 1855, uza-vøená byla roku 1944, kdy bylo z Balaton-füredu deportováno do koncentraèních tá-borù 143 �idù (vrátilo se jich 15). Po válcev ní bylo skladi�tì a gará�. K dal�ím pøipo-mínkám místní kehily patøí �idovský høbi-tov, jen� se nachází na pøedmìstí, s náh-robky z 18.�20. století. Aè byl roku 1991vyèi�tìn a rekonstruován, v posledních le-tech ho nìkolikrát ponièili vandalové.

CENA PRO N. �ARANSKÉHOBývalý sovìtský disident a odcházejícíøeditel �idovské agentury Natan (Ana-

tolij) �aransky je mezi kandidáty, kteøív dubnu dostanou nejvy��í státní vyzna-menání své zemì � Izraelskou cenu.Získává ji za podporu imigrace do Izra-ele (alija). �aransky (nar. 1948) patøilv Sovìtském svazu k refuznikùm, tedytìm, kterým úøady odmítly �ádost o vy-cestování do Izraele. Roku 1977 byl na-víc zatèen, obvinìn ze �pioná�e a od-souzen k 16 letùm vìzení; po vìznìnív Moskvì a na Sibiøi byl roku 1986vymìnìn za K. Köchera (èeskosloven-ského �piona zatèeného v USA) a odjeldo Izraele. V devadesátých letech letvstoupil do politického �ivota, zalo�ilstranu Jisrael ba-alija, která zastupovalazájmy �idù pùvodem ze zemí bývaléhoSSSR v Izraeli, a v letech 1996�2005zastával rùzné vládní funkce. K dal�ímocenìným patøí bývalý ministr zahrani-èí David Levy èi pedago�ka Miriam Pe-retzová.

PROTI VYHO�TÌNÍ UPRCHLÍKÙV Izraeli probíhaly v únoru a v bøeznumohutné demonstrace proti rozhodnutívlády deportovat ze zemì na 40 tisíc ile-gálních afrických uprchlíkù, lidí z Erit-rey, Súdánu a dal�ích zemí. Vláda v lednurozhodla o jejich vyho�tìní do rodnýchzemí, pøièem� jim na cestu mìla poskyt-nout 3500 dolarù a ty, kdo odmítnou, za-tknout. Pozdìji bylo rozhodnutí pozasta-veno. Za uprchlíky se v otevøenémdopise postavily i svìtové �idovské osob-nosti, jako je právník Alan Dershowitz èibývalý øeditel Ligy proti hanobení Abra-ham Foxman.

(am, ztis.cz)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz. Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, tele-fon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Re-dakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Daníèek.Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna Tomá�ková.Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy se nevracejí.Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøedplatitele pro-vádí v zastoupení vydavatele spoleènost Èeská po�ta,a. s. Objednávky na bezplatné infolince Èeské po�ty800 300 302 nebo 954 302 007(16), písemnì na adrese:Èeská po�ta, s. p., oddìlení periodického tisku Ol�an-ská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro Slovensko MAGNET press,Slovakia s.r.o., P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel.:00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30),e-mail: predplatne@press.sk. Pøedplatné do zahranièívyøizuje administrace Ro� chode�. MKÈR E922, ISSN121074 68. Toto èíslo vychází 29. 3. 2018.

Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 4/2018

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Tzv. Washingtonská hagada, 1478, Nìmecko.