Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Philologus. N. F. Band I. Heft 1. 1. Hälfte by F. W. Schneidewinn; Ernst v. Leutsch; OttoCrusiusReview by: J. ŠťastnýListy filologické / Folia philologica, Roč. 16, Čís. 5 (1889), pp. 385-386Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23436898 .

Accessed: 14/06/2014 05:17

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.44.78.115 on Sat, 14 Jun 2014 05:17:01 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Philologue. Zeitschrift fur das classisclie alterthum. Heraus· gegeben von Ernst von Leutsch. 46. Bandes 3 Heft.

Lateinische Secundushandschriften aus der kgl. híblioťhek zu Miinchen. Yon J. Bachmann (385—400). Připojeno kritické vydání.

— Bemerkungen iiher die beohachtung des wortaccentes im

alteren lateinischen drama. Von P. L a η g e η (401—420). Polemika proti W. Meyerovi (Abhl. des k. bayer, akad. der wissenschaften

I. kl. 17 band 1. abt.), jenž vliv přízvuku popírá. — Kritische

untersuchungen zur Odyssee. Yon A. Scotland (421—433). Mentes radí Telemachovi k cestě do Pylu a ten ji podnikne, ne

aby dověděl se nějaké zprávy o živém Odysseovi, nýbrž aby ob

držel jisté svědectví o smrti jeho. — Zu Aristarchs erklarung ho

merischer ivorťbedeutungen. Yon Max. Hecht (434—444). λευγάλεος nevyložil Aristoteles dobře ~ όλεϋοιος; jest rovno ně meckému „elend." φόβο? nedobře obmezil na význam „útěk",

někdy znamená i „strach." — Zur kritik der Pseudoanakre

onteen. Von Fr. Hanssen (445—458) 21—32. báseň codexu

palatinského pochází od jednoho básníka a sice židovského, jak vidno ze souhlasu s Pseudofokylidem ; snad Aristobulos jest au

torem obou podvržených sbírek básnických. 4. báseň rukop.

pal. sepsána od básníka ve verších politických ; hemiamby přidány sběratelem. — Der herausgeber des Thukydides. Von A. Bauer

(488—490). Proti mínění novějšímu dovozuje, že Thukydides sám své dílo vydal. — Thukydides. Von L. Herbst (491). Zpráva o spisech chronologie Thuk. se týkajících. — Kritické drobnosti.

PhilologliS. Zeitschrift fur das classische alterthum. Be

grundet von F. W. Schneidewinn und E. v. Leutsch, herausge

geben von Otto Crusius. N. F. Band I. Heft 1. 1. Halfte.

Zur Geschichte der antiken metrik 1. Λιαφοραί. Von W. Horschelmann (1—12). Βονκολικόν jest hexam.1, kde

nikdy slovo nekončí zároveň se stopou. Následuje přehled ru

kopisů všech traktátů o diaforách. — Zu den homerischen hymnen. Von R. Peppmiiller (13—24). Poznámky kritické. — Eine

reform des Aristophanes. Von Th. Zielinski (25—32). Na zá kladě Kratinova zlomku 307 K. stanoví se, že Aristofanes Euripida následoval v užívání lichých, klamných důvodů (γνωμίδια). Dů

Listy illologloké 1889. 25

Úvahy a zprávy. 385

— U. Wilcken: Zu den arsinoïtischen Tempelrechnungen

(str. 629—630). — Τ h. Mommsen: Das Atrium libertatis

(str. 631—633). Dokazuje na základě Cassiodora, že atrium Li

pertatis souviselo s kurií. — J. Toepffer: Opx-ava ke str. 325.

pozn, 2. (str. 633). T ^ J. Ν.

This content downloaded from 185.44.78.115 on Sat, 14 Jun 2014 05:17:01 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Jahrbuch des kaiserl. deutschen archaeologischen Instituts III. Heft 4. 1888.

Ε. Borrmann: Stelen fur Weihgeschenke auf der Akro

polis zu Athén (str. 269). Popisuje se řada podstavců darů vě

novacích, nalezených při posledních pracích na Akropoli, pokud

se týká formy, ornamentu, polychromie a techniky. — Γ. Im

hoof-Blumer: AntiJce Mibizbilder (str. 286). Sbírka obrazů z mincí násl. 5 skupin: 1. postav prosících neb modlících se, 2. postav z mythu Zevova, 3. z mythu o soudu Paridově, 4. z mythu o založení Efesa, 5. postav bohů hor a nymf.

-— A. Furtwangler: Studien iiber die Gemmen mit Kunstlerinschriften II. (str. 297). Pokračování o gemmách z různých sbírek. — A. Boehlau:

Bootische Vasen (str. 325). Příspěvek ke studiu řeckých vas slohu přechodního a samostatné keramiky boiotské. Κ tomu za

jímavý dodatek o bronzech z hrobů boiotských. —Erich Per

nice: Zur Kypseloslade und zurn Amyklaeischen Thron (str. 365). Yýklad dvou dotyčných míst u Pausania obrací se zejména proti Kleinovu seřadění jednotlivých výjevů. — A. Furtwangler a F. v. Duhn: Nachtràge (str. 370). Bibliografie. Register k celému ročníku. T ,T. 7 7 L. Niederle. L. Nieaerle.

Prače filologiczne wydawane przez J. Bandouina de

Courtenay, J. Karloivicza, Α. Λ. KryúsMego i L. Malinowskiego. Tom. II. str. 882. "νναΓβζαλνα 1887—1888 *).

Ant. Kalina: Przyczynek do historyi konjugacyi slo

wiaúskiéj (str. 1—84, 353—451, 599—656): sp. soudí, že ve

') Υ. Listy Filolog. XIV. str. 153 sl.

386 Úvahy a zprávy.

vody takové nalézají se jen v části komedie άγών zvané ; odchýlil se tedy Ar. od starší Kratinovy formy agonu (ιαμβική ιδία), již jen v „Ryt." podržel. Agon, jak byl před Kratinem, můžeme si

znázorniti, pokládáme-li parabasi Lys. za takový agon. Parabase

ta blíže se objasňuje parallelou prostonárodní poesie (tyrolská

„Klause"). — Coniectanea ad comoediae antiquae fragmenta. Yon O. Crusius (33—44). — Ad inscriptiones Phrygias notulae od téhož (44). — Ein beitrag zum vulgârlaUin. Yon O. ΛΥ e i s c

(45—52). Jedná o hybridních složeninách a formách. — Das Valerische bruchstiick zwr geschichte Constantins. Yon E. Klebs.

(53—80). Zlomek pochází od pohanského spisovatele století

4., jehožto vypravování však iuterpolováno od nějakého fanatického

křesťana z Orosia. — Kritické příspěvky k Maniliovi, Dio novi Chrys. -

J. hťastny. J. Šťastný.

This content downloaded from 185.44.78.115 on Sat, 14 Jun 2014 05:17:01 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions