Geschichte der Juden n . . . A'.'i'oin Hořice im Unterriesen „ ... ® J i n y

gebirge (früher Hoř te). v H o n c i c h v

Bearbeitet von

Prof. E. Zwiefelhofer, Hořice.

bommer ve svém d le „Das Königreich Böhmen"1)p še na str. 270, že prvn kolonisace Židů v Hořic chje v r. 1637, r. 1728 zřizuje se synagoga, r. 1782 prvnněm. škola pod patronac vrchnost hořického panstv .Kdy byl hřbitov založen a od kdy stává v H. žid. obec,

• nen tu uvedeno. V žádosti o. ž. z 18. května 1884,ab}' m stn rb. dr. E h r e n t h e i l byl oprávněn oddávati, uvád se, že obec je zal. asi v r. 1720. Podleřeči stár. Josefa M ü 11 e r a při otevřen zasedac s ně17. prosince 1896 je obec asi od r. 1770. V městskýchspisech je po prvé zm nka o ž. o. 15. listopadu 1760.Nař zen hraběnky Strozziové, majitelky hořickéhopanstv , z r. 1681 chce urovnati nesrovnalosti meziž. o. a cechy. Jest tedy pravděpodobno klásti začátekz a l o ž e n o b c e v H. již před tento rok, do dobybrzo po př chodu prvn ch Židů na Hořicko, do letp a d e s á t ý c h 17. s t o l .

Nejstarš doba do r. 1728: R. 1524 Zikmund Rohz Vlkánova pohán statečného Jana Litoborskéhoz Chlumu a na Jeřic ch, nájvyšš ho p saře král. Ces.,aby postavil v soudu komorn m Izáka Žida mladého,• Žida Vačkáře a Žida v Koutě, všech z H., kteréž viniti chce z toho, že jsú k «obě přij mali a kupovalikořen a šafrán i jiné věci vědúc, že jsou kradené,kteréž pobraný byly od zlodějuov témuož ZikmundoviRohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici královské, kteréžto kořen a jiné kradené věci on Zikmund Roh pokládá sobě D kop grošuov čes.

1637: Abraham Žid léta P . 1637 přišel do měs yseH. v pátek po sv. V te s jistým vědom m a povolen murozeného a statečného ryt ře p. Karla Rodovskéhoz H ustiřan, ten čas hejtmana panstv hořického.

1643: Šimon a Abraham, švakrové, přišli 1. P . 1643v pátek po památce sv. Jana Křtitele s touto patrnouvýhradou, obzvláště, když svůj handl vésti budou, abynyn v takový handl, co k židovskému handli nenáleža jiným lidem, co by k jejich živnostem, řemeslům náleželo, nevkračovali a překážky nečinili, čehož, kdybyse dopustili a nějaké př koř sausedstvu učinili, abyskrze to pokutováni byli.

1666: Jan Petrl k dluž Johance Židovce1681: Nespokojenost řemeslných cechů roste, když

Židé převzali, obchodován jej mi produkty. Cechy sebrán . St žnosti vyřizuje panský hejtman a podávázprávy vrchnosti. Nastávaj nevole, udáván u vrchnosti a tato bere cechy v ochranu a předpisuje Židůmrozsah obchodu neb obchod zakazuje. I o porážendobytka vydáno nař zen 2).

1705: V zádušn ch účtech je výdajová položka zakadidlo Židům pražským o jarmárce postn m.

1713: Abraham Isak Putzker a Abraham Šalamounměli společný grunt. Ve sporu, kdo opravovati mástok dolejš a hořejš , magistrát rozhodl, že společně.

Zpracoval

prof.E. Zwiefelhofer v Hořic ch.

1720: V měst. protokole uvád se Abraham Putzker,zlatri k. — Abraham Putzker naj má grunt Jana Pečeného'. .

1721: Uveden v měst. prot. dlužn úpis německypsaný, z r. 1713, dle něhož Jos. Rykert, purkrabstarobucký, dluhuje Židu Mojž šovi 150 (180) zl. r.proti 6%.

1726: 15. ř jna vyhlášen v městě patent, dle kteréhoŽidé ženiti se zápově maj .

Ž idovské m ěsto (1128—1780).1728: Židé maj 9 domů, z nichž 3 na náměst ,

ostatn v Karlově ulici, tenkrát „Židovské" zvané.Před domy na náměst je 8 žid. krámů. Mezi Židy akřes any vznikaj výtržnosti a nevole. Židé žádaj výměnu svých domů na náměst za majetek křes . v Židovské ulici. U porovnán majetku Židů na náměst azahrady č. 8 s majetkem křes anů v silném ohraničenv Židovské ulic vid me, že výměnou přicházej Židéo značný kus m sta. Mimo to křes . domky jsou ve„ v e l m i š p a t n é m s t a vu , k d e ž t o ž i d o v s k él é p e s t a v ě n y a k l e n u t m i a s k l e p y o p at ř e n y j so u". Původně měly připadnouti k Žid.městu též domy pod č. 14 a 15.

Navržená výměna uskutečněna a „ t m vše ms k a n d á l ů m a v z á j e m n é m u v m ě š o v á nse o b o u s t r a n b y l o z a b r á n ě n o". Hořickýděkan a zámecký hejtman souhlasili s výměnou, krajský soud ji schválil 31. května 1728.

Domy v Židovské ulici č slovány za cis. Josefa I I .v r. 1785 od I do XX 3 ) . Teprve v r. 1850 přidány přič slován městských domů běžné č slice arabské. P řizakládán nových knih v r. 1883 uvád se pouze arabské č slice. .

1730: 26. března pohřbena Johanna, dcera soudn hoposl ka Tomáše Stehl ka. Byla z bujnosti (rozpustilosti = aus Vorwitz) žid. chlapcem zastřelena. Bylo j9 let.

1735: Židé dluhuj kontribuce. Nař zen úředn kanceláře z 21. isrpna: Všem v H. usazeným, pod ochranoujsouc m Židům t mto na rozkaz inspektorův, č mžŽidé maj dluhuj c kontribuci v městě H. do ultimoř jna t. r. při ztrátě ochrany neprodleně zaplatiti.Hejtrn ii Weyerth.

1744 (24^'zař ): Hořický děkan Kunkl požádal hradeckou konsistoř, aby mu povolila pokřt ti Žida katechumena Mojž še Wolfa, pocházej c ho z Prostějova.

„Dne 10. máje 1749 skrze neopatrnost vyšel jestv pivovaře takový oheň, že 178 větš ch i menš ch staven 4) shořelo a mimo některých až do gruntu zkaženo jest bylo." Mezi vyhořelými objekty jmenovánajest i ,,žid. škola a žid. gruntů 12, v kterýchžto 12

gruntech 4 grunty jsou, které 11 Židům patř ". Pohořel křes ané odhadli svou škodu na 54.551 zl. aŽidé na 16.555 zl., „což také tělesnou př sahouztvrdili".

1750: Obec stvrzuje, že Mojž š Šalomoun zaručil sezaplatiti 380 zl. rýn., jež dluhuje kupci v Norimberce.— 1. února obec hořická stvrzuje Mich. Wolrubovi,kupci v Norimberce; že zdejš Židé se zaručili za plat380 zl. rýn.

1751: P ři drancován vojskem utrpěli i hojnčt ŽidéAbraham Cantor, vdova Putzkerová a jin .

1754: Z milosti vrchnosti jsou v H. David Putzker,Isak starš Putzker, Jakob Heršl, Šimon Abraham Putzker (a jin ). Židé maj grunty, usazeni jsou též „nalázni" bl ž Panského mlýna, kde maj chalupu, zahradu a u n roli ornou. Vedou obchody a handlezdejšm sousedům a řemesln kům na největš zhoubua uj mán živnost .

1760: 15. listopadu předvolán k městské radě židovský „primas" a jednáno o předepsaných Židůmdan ch. Primas odpověděl, „že on sám o sobě věc tuod sebe dáti nemůže".

1761 a 1762 Židé plat kontribuce. Předepsaná jimčástka byla dohodou se starš mi židovstva sn žena(a vyměřena podle usedlost ). V roce 1762 čin . předpis měs čně přes 6 rýnských, Židé však svolili platitipouze Ys.

, 1775: Smutným dnem v dějinách židovstva v H.je 2. březen t. r. V tehdejš pohnuté době povstalisedláci i na H ořicku. Hořický zámek — patronátempodř zený pražskému arcibiskupovi ; — nechali napokoji, ale zato vrhli se na město židovské, které vyrabovali důkladně.Židu J. Mauthnerovi povolila vrchnost najmouti

krám v domě Jiř ho Maixnera na 4 léta za 25 zl. r.ročně. Obec a farář podali protest.

Mikuláš Rykert žádá, „aby do pod jeho poručenstv m jsouc ho sirotč ho gruntu židovské nájemn ky vz ti mohl. Byl se žádost odmrštěn, anžto občanéneradi viděli vkořenován se Židů do křes anskýchdomů".

1776: Obec hořická obdržela .,ostrou zápově , abyděti ani kdo jiný po Židech kamen m ani jinš mi hmotami neházely, hřbitov jejich neminovaly". — Městskému úřadu podána zj>ráva, „že se Židé scházejv noci boj ce se prý 60 sousedů, kteř chtěj na něpřij ti".

Konec 18. stolet (doba josef n ská 1780—1800)Větš ch rozměrů je kolonisace Židů v Hořic ch již

za Marie Terezie (1740—1780). Za c saře Josefa I I .(1780—1790), kdy Židům dána úplná svoboda, kdyodstraněn vnějš „odznak" Židů (účes, šat), kdy Židům

) př stupny jsou všecky školy, úřady, zřizuje isr. obecnáb. sivou veřejnou německou obecnou školu v r. 1782.Obec zůstává v Karlově ulici. V r. 1783 (1784) se jvytýká, „že nemá inštrumentů k hašen ohně". Ve spisech mluv se o „malé obci". Židům se dovoluje us dlitise i mimo uzavřené měs,to. Již v r. 1784 dvorn mdekretem se povoluje hořiekému Židu Abr. Frankovi„v licitaci koupený křes anský dům obývati". PovolenŽidu nedodáno nebo podán protest, protože teprvev r. 1790 „úřad svoluje, aby ĚkLAbr. F rank v licitaci

.koupený dům j ti mohl". (Může;Běžeti též..o 2 různédomy.)

R. 1800 přicház do H. Johann šlechtic z Kottenburgu, židovský bern .

19. stolet (—1890).Z tohoto obdob zachováno je málo zpráv. Obec

Vzrůstá a dosahuje v r. 1857 největš ho počtu členů,

t. j . 405. Náboženskou výchovu vede obl bený rab ndr. Ehrentheil (v H. od 1855 do 1888), bohoslužbynavštěvuj souvěrci z dalekého okol (Nechanicka,Jič nska). Ritueln lázně byly do let sedmdesátýchposledně v domě Doktora, t. zv. „ Jelena", v č s. 50v Karlově ulici.

R. 1829:. Hluboká roklina v Židovské ulici, přeskterou byl položen most a která byla pro H. velikýmnedostatkem, byla letos celá překlenuta a bude takévydlážděna. Stala se z n nyn pěkná ulice 5 ) .

R. 1854: Obec žid. nabývá reality (pole) čk. 359.Kvitance zn na 96 zl. stř bra do české vyvažovači pokladny.

R. 1859: Požár v žid. městě zničil masné krámyv ulici k synagoze, soused c domy a synagogu.

V roce 1861 vykazuje obec vydán zl. 639'15.Na žid. v ru přestoupila v r. 1870 Anna Fabingrová

(katolička) před sňatkem s Goldfingrem, s n mž několik roků ve společné domácnosti žila. Měla s n m děti,což ji k tomuto kroku přimělo. Sňatek byl v Milet ně.

10. března 1881 koupen pro. školn účely dům nanáměst č. 167 se zahrádkou 111 V6 čtver. sáhů, kupncena 2600 zl. ,

V H. byly v té době 2 židovské hospody. Jedna,Adlova, v Karlově ulici, druhá (resurce) v domě Alberta Goldschmidta v č. 226. Erár dům koupil za11.500 zl. pro c. k. soud. Posledn hostinský, Fuchs,se. vy stěhoval z H. a Židé přes dlili do hostince č. 509U Fabingrů (nyn Čapků). V r. 1883? koupil důmAug. Erban. Židé navštěvuj pak hostinec Adlův aU beránka, kde jednotlivci usiluj založiti „Leseverein". O spolku tom čteme v městské kronice jižv r. 1869°). Patrně se založen delš dobu připravovalo, úředně však neuskutečnilo, nebo běž o pouhout. zv. stoln společnost.

Předst. obce v tomto obdob : • ,1827 jsou podepsáni na nadaci za představenstvo

obce Isak Šimon, Jonáš Mautner a H artmann Hirsch,r. 1845 je stár. obce H artmann David Hirsch, též v r.1856, 1857 a 1858. Ostatn členové předst. v r. 1858jsou: Isak F e u e r s t e i n , Jakob G o l d s c h m i d t ,N athan G o l d s c h m i d t , J.? H i r s c h ? , Isak Jonáš M a u t n e r ; v r. 1859 je stár. Bedř. H i r s c h ,členové předst. Isak F e u e r s t e i n , David P u t zk e r , Samuel S o b o t k a a Jakub H e l l e r . BedřichH i r s c h je stár. do 1863, v r. 1864 zvolen IsakF e u e r s t e i n , dalš členovi jsou uvedeni v r. 1864:Šalamoun G o l d s c h m i d t , Alb. G o l d s c h m i d t ,Samuel S o b o t k a a Šalamoun S i m o n (Simon?).

V r. 1870 (24. února) podepisuje se za stár. obceBedř. H irsch, v r. 1871 (16. února) podepsán je zaobec M. Goldschmidt. Od r. 1871 do 1877 je stár. obceBedř. H i r s c h . Členy předst. jsou 1871 Šalom. S im o n , I. C. (— Karel). M ü l l e r , Š a l o m. Goldschmidt, M af i c Goldschmidt, A l b e r t Goldschmidta Alex. G . r i i n b e r g jako pokl., v r. 1872 Šalom.S i m o n , 1. C, M ü l l e r , (Adolf Sobotka?), Šalom.G o l d s c h m i d t , Alex. G r ü n b e r g a MarkusP i c k , v r. 1874 Alex. G r ü n b e r g , Adolf S o b o tka , jsaak F e l d s c h a r e k a J. C. M ü l l e r , v r.1875 "Markus P i ck, Ad. So b o t k a a J.C . M ü l l e t .V r. |877 zvolen stár. J. C. ( = Karl) Müller,, dalščlenové předst. jsou uvedeni v r. 1877: Adolf Sobotjca,Markus Pick, Isaak Feldscharek a Bedř. S t r a u h s.Od r. J881 je slar. Bedřich H i r s c h , od r. 1884 J.H i r s c h, od r. 1887 do 1890 Eman. F e u e r s t e i n .Členy předst. v r. 1887—1889 byli: Markus P i c k ,J. C. M ii l . le r , Heřman I. D o k t o r , M. A. G o lds c h m i d \ Josef G o l d s c h m i d t , Ad. M a u t n e r ,• Sam. L a W.é z k y, Arnošt F e l d m a n n .

1835: Dle Sommrovy knihy (Das Königreich Böh

182 183 Hořice i

men) je na hořickém panstv 51 žid. .rodina, z tohopo 1 rodině v Mlázovic ch a Holovous ch; 20 domůs 252 obyvateli tvořilo zvláš konskribované židovskéměsto, 1 dům s 8 obyvateli byl podř zen př mo jurisdikci hořického panstv .

1852: K matrikářskému úřadu v H. přiděleno je113 rodin s 551 členem, z toho v H. 79 rodin s S93členy, mimo H. v některých obc ch po 1 rodině, v Lázn ch Bělohrade, Cerekvici a H . Brusnici po 2, v Stračově 5 rodin. "

R. 1856 má obec 20 domů. V knize „Handbuch derKönigingräzer Diözes von Josef Ant. Šrůtek, Königingräz 1857" uvád se 405 israelitů v Hořic ch, 6 v Holovous ch, 13 v Jeřic ch, 9 v Milet ně, 4 v Petrovic ch, 40 ve Slračově, 3 v Dohaličkáchi R. 1862napoč tán je v H. 21 obchodn k, z nich % Židů,3 lékaři, z nich 2 Židé (MUDr. V t L e v i t , MUDr.Karel L e d e r e r ) . R. 1869 je v J I . 386 (jinde 382)Židů, 1872 má obec všech členů 186 (196), mimo H.37, v r. 1873 382, r. 1874 419, v r. 1880 již jenom308 (351), r. 1885 308, r. 1890 272. V r. 1893 zjiš ujeokr. hejtmanstv počet oprávněných voličů žid. vyznánpro volby do zastupitelstva hořické obce náboženskéa napoč tává 68. Z nich je v Dohalic ch, Stračo.vě,Cerekvici, Sobčic ch, Jeřic ch, Holovous ch, Ostroměři, Domoslavic ch, Lanžově, Želkovic ch, Mokrovous ch, Dol. Černůtkách, Mžanech po 1 (13), v Milet ně 3, v H . 52. Seznamy uložené v archivu vykazujpouze 47 členů plat c ch daně.

V r. 1898 má obec 220 duš , r. 1900 198 duš ,r. 1901 201 duši, r, 1902 195 duš v městě, mimo H.45, r. 1907 186 duš , T. 1910 v H. 135 Židů, r. 1921103 Židy, r. 1930 pouze 74 občany nábož. istrael.

N á b o ž e n s k á d aň . Již H artmann David Hirschasi v r. 1856 podal žádost k okr. úřadu, aby všecky

> israel. rodiny v H. a roztroušené po venkově bylypřinuceny hraditi část výloh spojených se správounáb. obce v H. Žádost obnovil v r. 1859. Okr. úřadnevyhověl. Později však úřad daň schvaluje a mohlabjt i i soudně vymáhána. Vyměřován náb. daně dělose poměrně podle výše jednotlivcům předepsanýchveřejných dan . Vznikly st žnosti, které musil okr. úřadvyřizovati. Od r. 1870 nař zeno, aby o st žnostech dovýše předepsané daně rozhodl s konečnou platnostsám volený sm rč soud, jehož členy byli zástupci stěžovatele i obce. Ú řady však dále podporovaly, obecvšemožně při vymáhán náb. daně.

V r. 1857 plat 50 členů obce náboženskou daň. •R. 1862 stěžuj si členové obce na vysoké poplatky

za obřady při sňatc ch a pohřbech.V r. 1872 plat 57 členů náboženskou daň.V r. 1894 předepisuje se náb. daň na základě zákona

z 21. března 1890. Daňových tř d bylo 8. V nejnižšbyl př spěvek 6 zl., v nejvyšš 100 zl., nemajetn všakplatili i méně než 6 zl. Souvěrci jsou s předepsanoudan nespokojeni, hroz neplacen m, ojediněle i vystoupen m z c rkve. O nábož. dani vedena je v letech1879—1892 kniha, z n ž vidno je počet plat c ch v H.,mimo H., u každého jména připsána výše daně. Členyobce jsou někteř souvěrci i z Pecky, Všestar, Dohalic,Hořiněvsi, Martinic, Chotěboře, Žacléře a V dně.

V r. 1930 plat nábož. daň 21 osoba z H.

Obdob 1890—1914.Právn poměr ž. o. n. upravuje se zákonem ze dne

11. března 1890. K hořické obci praděleny mimosoudn okres hořický též obce z Nechanicka, Dohalice,Dub, Klenice, Lodin, Mokrovousy, Mžany, VelkéPetrovice, Sovětice a Stračov. Lázně Bělohrad aPecka, které se dosud hlásily vždy k Hořicům, bylypřičleněny k Jič nu. Poněvadž souvěrci z těchto m st

pochovávali v Hořic ch, měli zde svá kosteln m sta,byli členy zdejš ho Pohřebn ho bratrstva, vyhovělyúřady opětovným žádostem jejich a hořické nábož.obce a přidělily jmenované obce ot r. 1898 k Hořicům.

V listopadu 1890 zvoleno ve smyslu zákona zat mnpředst. Star. Jos. M ü l l e r , členy Eman. F e u e rs t e i n , Arnošt F e 1 d m a n n, Bohům. J. D o k t o r ,M. A. G o l d S c h m i d t , Josef G o l d s c h m i d t ,J. C. M ü l l e r , Adolf M a u t n e r , Markus P i c k ,Samuel L a w e t z k y , za náhradn ky Jindřich R e i c ha Adolf P u t z k e r.

Ú ředn knihy (podac protokol, kniha chudých,korespondence, pokladn knihy) vedeny jsou způsobemmodern m a vzorným. Jednac protokol a koresp. vedesám starosta a lze knihy ty považovati za náhražkukroniky, poněvadž zaznamenávaj skoro všecky události obce7) . . . . . ,

V obdob jmenovaném ztratila obec úmrt m řaduvěrných nezištně pracuj c ch členů a př znivců. Jsouto (podle záznamů stár. J . Müllera): V r. 1896 pochován v H. spisovatel MUDr. Arnold Hirsch (nar. v Hořic ch 1815). V r. 1898 zemřel Josef Goldschmidt,býv. předs. Chevry, jehož jméno podle usnesen zastupitelstva vryto na čestnou pamětn desku8) . V témžroce zemř. býv. starosta obce J. C. (— Karel) Müller,v r. 1900 člen zastupitelstva Adolf Mautner a Léop.Feldmann, 29. srpna 1903 náměstek starosty Boh. J.Doktor, v r. 1906 náměstek starosty M. A. Goldschmidt, 21. března téhož roku pokladn k obce Sam.Lawetzky (= Lavečký) , 15. února člen zastupitelstvaJosef Levitner, 14. května 1909 býv. stár. EmanuelFeuerstein, 19. února 1910 Bernhard Doktor,31. března 1910. člen zastup. Jakob Brunner,28. července 1910 Ferd. Goldschmidt, šéf firmyBratři Goldschmidtovi, 8. prosince téhož r. členzastupitelstva Adolf Putzker.

Obec podporuje vydatně dobročinné israel. ústavymimo H.

Finančn hospodářstv obce bylo obt žné. Obeczápasila s velkými výdaji (rab n, kantor, škola). Kdyžvšak rab n dr. Goldberg, kantor Auspitz a učitelMaděr odcházej z Hořic a funkce rab na a kantorasvěřeny učitelům, přicház rozpočet do rovnováhya nábož. daň může býti sn žena.

H nut českožidovské má vliv i na obec. Jednotu aobec však poj nejlepš přátelstv , protože většinačlenů správy jednoty jsou členy obec. zastupitelstva(představenstva). 22. listopadu 1896 je ustavuj cvalná hromada m stn ho odboru N árodn jednotyčeskožidovské v zasedac s ni městské radnice.Poslanec JUDr. Jak. S c h a r f odůvodnil téměř dvouhodinnou řeč , proč se zakládaj jednoty českožidovské. Odsoudil „neničen " Židů a zdůraznil, že němčinau Židů mus býti cestou přirozenou nahrazena češtinou,že čeština mus vniknouti i do kostela, rodiny a společnosti. Čeština mus býti židovstvu jazykem mateřským.

P ř i voibách zvolen předsedo» Josef Adel, jednatelem Jul. Kraús^ pokladn kem Arnošt Doktor, m stopřed. Boh. Eišner, členem výboru M. A. Goldschmidt.K žádosti jednoty.zavedeny bohoslužby české a hebrejské. Dalš žádosti, aby německá škola israel. v Hořic ch byla zrušena, nevyhověno s odůvodněn m, že nenposud vhodné náhrady za „vyučován němčině" a žeškola sama zanikne malým počtem dět .

Dalš činnost jednoty. 28. srpna 1898 svolánaveřejná schůze do hotelu F r .Poura, na n ž JUDr.Jak. Scharf mluvil o postupu českožidovského hnut .8. a 9. srpna 1903 na hořické hospodářské výstavě jesjezd členů Jednot českožidovských. Prvn den uspo

řádal jednatel Jul. Kraus akademii ve prospěchčeských menšin, na které účinkovali m stn členové.Druhý den věnován přednášce dr. O. Bondyho, advokáta z Kutné Hory, o společenském postaven českýchŽidů.

Mládež pořádá posv censké věnečky (purim) v hostinci J. Adla. Čistý výnos odváděl se Pohřebn mubratrstvu neb jinému dobročinnému účelu. Zábavy tybyly velmi obl beny a vlivem českožid. hnut vedenyv duchu českém.

Zákonem z 11. března 1890 dostává se obc m jednotných vzorných stanov, které pro H. schváleny6. srpna 1896. Prvn volby dle nového zákona provedeny 24. zář 1893. Zvoleno 7 členů předst.: M. A.G o l d s c h m i d t , Jos. M ü l l e r , Bohumil J. D o kt o r , Arnošt F e l d m a n n , Bedřich I p p e n ze Stračova, Eman. F e u e r s t e i n a Herm. J. D ö k t o r.Em. Feuerstein volbu nepřij má, poněvadž odcházz H. Sedmým členem za něho zvolen Adolf Mautner.V následuj c ch schůz ch představenstva zvolen stár.Jos. Müller, jenž je zároveň předsedou Pohřebn hobratrstva, náměstkem a pokladn kem Bohumil J.D o k i t o r , škol. dozorcem Arnošt F e 1 d m a n m,správcem kostela M. A. G o l d s c h m i d t , náměstkemjeho Adolf M a u t n e r . Dosavadn správce kostelaMarkus P i c k, jenž zastával funkci 20 let, pro stářodcház , obec jmenuje ho čestným členem.

18. ř jna 1909 stár. obce Jos. Müller chce „vyburcovati" hořické israelity z lhostejnosti k slavnýmdějinám, obce, která v letech devadesátých minuléhostolet byla z největš ch n,a českém severovýchodě.P še v provolám: „ Č l e n o v é z a p o m n a j n asvé p o v i n n o s t i k c t i h o d n é a s l a v n é o b c i ,p ř k l a d ů n a š i c h p ř e d k ů n e n n á s l ed o v á n o , o b e c u p a d á a s t o j m e p ř e d kr it i c k ým o k a m ž i k e m , že o b e c n a š e p ř i j d eo s v o u e x i s t e n c i a b u d e p ř i d ě l e n a k o b c is o u s e d TÍÍ.ÍI

Bylo to v době, kdy podle nař zen měla býti rabnům zajištěna existence dle norem stát. úředn ků.V Hořic ch to znamenalo značné zat žen obce a t mzvýšen náboženské daně.

Starosta p še v provolán dále: „ T o b y b y l a p r on á s r á n a n e j h r o z n ě j š , n eb . o m á m zat o , že j e s t n e j s v ě t ě jŠ p o v i n n o s t n a š ,a b y c h o m s a m o s t a t n o u o d 18. s t o l e ts t á v a j c o b e c u d r ž e l i a n e d o p u s t i l i ,a b yc h o m p l a t i t i m ě l i k o bc i s o u s e d n aj e š t ě p ř i t o m d o m a u d r ž o v a l i své b o h os l u ž b y . T o b y b y l o n a d n a š e s l y a k t o m uj e š t ě k n a š h a n b ě a p o k o ř e n . "

Obrozeni, obce vid starosta v práci mladš ch nadšených souvěrců. 7. listopadu 1909 provedeny volbydo zastupitelstva. Ve své zprávě starosta uvád , žepř spěvky ^obecn (daň náb.) nikterak nekryj vydánobce a nutno poč tati s mimořádnými dary. Majetekobce nemovitý hlášen takto: Chrám, obytný dům vedlechrámu č s. 4. Je bez dluhů. Dům na náměst č s. 167(býv. škola). Na něm váznou nadace Ad. Mautneraz Markhořů, rodiny Hirschovy a j . Oroky z těchtonadac (asi K 360 —) rozděluj se o velikonoc chchudým. ,K majetku obce patř dále starý a novýhřbitov. Dále má obec 8000 K v cenných pap rech a48.000 K v nadac ch.

V červnu 1907 vyňaty z kosteln ch bán katol.kostela pamětn spisy. Báně v červenci opraveny a domalé báně vložen též pamětn spis israel. obce nábož.,sepsaný starostou téže obce, Josefem Müllerem. Zntakto:

Již v 17. stolet bylo v Hořic ch několik rodin israelskýchusazeno. Roku 1788 byla postavena synagoga s dřevěnou stře

chou. Dř ve vykonávaly se bohoslužby v m stnostech najatých.Po ohni r. 1860 byla synagoga novou taškovou střechou opatřena. R. 1871 usnesli se israel. mládenci založiti fond ke zbudován nové školy a obnoven chrámu Páně. K tomu c li rozeslali pozván na zdejš i v cizině žij c israelity a ve 2 letechsešlo se tolik, že nejdř ve byla synagoga opravena nákladem3500 zl. r. m. a ještě zůstalo 3000 zl. Toho obnosu bylo použitor. 1880 ke koupi domku č. 167 pro novou školu. Tato bylar. 1881 dostavěna a svému účelu odevzdána. Vyučovalo se v nněmecky. Později uděleno j právo veřejnosti. M stn odborÚstředn matice školské domáhal se zrušen této školy, ale bezvýsledně, teprve na natlák obec. zastupitelstva usneslo se zastupitelstvo israel. obce náb. v H. 12. července 1898 zrušitituto soukromou školu.

V m stnostech bývalé školy bydl rab n a je tam zasedacs ň pro zastup, israel. obce nábož. Roku 1902 byla synagogaznovu obnovena nákladem 6000 K (nová sedadla, okna, malba).R. 1678 založen byl v severn části města hřbitov, který později byl rozš řen. R. 1872 koupilo Pohřebn bratrstvo od města1000 sáhů čtverec, za 1000 zl. k opětnému rozš řen hřbitova.K tomu však nedošlo, poněvadž r. 1897 byl nový hřbitov vedleměstského katolického nákladem 18.000 K z dobrovolných přspěvků postaven a 2. listopadu téhož roku vysvěcen. Prvn tambyl pochován Heřman Doktor, zdejš mistr řeznický, u věku83 let.

Pohřebn bratrstvo opatruje v ce nadac pro své chudé,které 40.000 K obnáš , v tom je odkaz Arnošta Hirsche 20.000 K.% úroků patř chudým, % pro potřeby obecné.

Starý hřbitov.Star. Jos. Müller ve svém pamětn m spise v báni

katolického kostela r. 1907 uvád založen hřbitovav r. 1678. Odkud čerpal toto č slo, nen jasno. V musejn ch spisech jsou prvn zprávy z r. 1748. Biskupská konsistoř v H radci Král. uznává nutnoát hřbitovnzdi a schvaluje výšku a š řku jej .

Dalš zprávy: K žádosti obce povoluje konsistoř(26. června 1752) po dobrozdán m stn ho faráře Jan^Václ. Řidla rozš řiti hřbitov přikoupen m pozemku aoplotili jej.

Asi r. 1775 chtěla o. ž. postaviti u svého hřbitova (

domek pro hl dače, poněvadž vrata a zdi jsou rozpustilými osobami poškozovány. Mimo m sto pro hldače má býti u domku márnice, . aby se zabrániloš řen nakažlivých nemoc . Obec podala žádost o povolen k cis. král. vojenské invalidn dvorn komisi.Žádosti vyhověno. — Následuj c ho roku hořická obecprodává Židům u žid. hřbitova m sto pro postavennemocnice (márnice) a bytu pro hl dače za 140 zl.

V r. 1777 byl př chod k žid. hřbitovu od města hořickými sousedy zabarikádován a učiněn nesohůdiným.Městská komise určila, že sousedé neprávem tak čina dovoluje Židům, aby si př chod ke hřbitovu upravilia oplotili.

Z prvé polovice 19. stolet jsou pouze 2 zprávy zachovány: V r. 1816 vyjednává se koupě pozemkuk rozš řen hřbitova, korec za 1000 zl.; v roce 1818uzavřena kupn smlouva, dle n ž israel. obec náb. odměsta H . kupuje 540 čtver. sáhů za 800 fl.

Druhá zpráva je z r. 1822 a zn : Domek ü hřbitovaslouž též jako nemocnice. V lednu byla určena vojenská exekuce pro neplacen bytové daně z nemocnice.Předst. nemocnice a pohřebn ho ústavu žádá město,aby předepsaná daň za léta 1820 a 1821 byla odepsána a nadále nemocnice daně zproštěna. Důvody:Nemocnice slouž pouze nemocným a k přechodnémuuložen mrtvol žid. př slušn ků. H l dač (hrobn k) mázde bezplatný byt. Z křes . špitálu byli převzati dožid. nemocnice pb dobu 6 měs ců všichni nemocnŽidé. Špitál nemá fondů a je odkázán na milodary.Podepsán na žádosti je N athan Seligmann jako předseda. Žádost se městem př znivě doporučuje.

Zemský úřad sn žil daň z 10. do 11. tř dy po léta1820 až 1823.

Z druhé polovice 19. stol. jsou četné zprávy. V T1857 (13. dubna) byl větrem povalen na hřbitově

pomn k Mořice G oldschmidta. Městský kronikář dodává: „Roztř štil se na mnoho kusů." ;.

V r. 1863 jedná se opět o rozš řen hřbitova. Městožádá za čtver. sáh 2 zl. Ke koupi došlo teprvev r. 1878. Pohřebn ústav kupuje 930 čtver. sáhů za930 zl. z parcel 1624, 1625, 1627 (1637) a 2381

H řbitovn domek (nemocnice a byt) č slo pop. 359vyhořel v r. 1866 a znovu postaveny 2 světnice a2 komory. Rozpočet na domek, rozš řen hřbitova aúpravu plotu zn na 2073'65 fl., později v roce 1867na 2238'42 zl. Ú hrada vykazuje značné dary, celkem129501 fl. Z tobo jsou větš dary: Adolf Mautner200 zl., Josef Mautner a H artmann H irsch po 100 zl.,S. L. Sobotka 50 zl., Max Mautner, F rank & Adler,MUDr. Seegen po 50 zl. Většina darů je od souvěrcůmimo H . .

V letech osmdesátých je hřbitov v ubohém stavu.Pomn ky povalené a zarostlé travou. Úroky z četnýchnadac a sb rky umožnily, aby hřbitov byl uveden dopořádku. Pomn ky postavil, opravil a oč sloval sochařa kamen k J. Černý v H . za 105 zl. 20 kr. Upravenytéž schody a cesta ke hřbitovu.

V letech devadesátých již hřbitov nevyhovuje požadavkům doby a úřady naléhaj na zbudován novéhohřbitova na jiném m stě. V roce 1897 má obec novýhřbitov a uzav rá starý slavnostně 31. prosince téhožro ku 9) .

Od té doby vyžaduje si udržován hřbitova značnýchnákladů. Větš ch oprav bylo v r. 1908 nákladem1300 K. Předseda bratrstva sb rá po členech v H . ap še př znivcům mimo H. Sb rka vynesla 890 K, z tohojsou dary: V. Mautner z Markhofů 400 K, cis. radaK. H irsch 100 K, c<ba ve V dni, 'hořické firmy B r a t ř iG o l d s c h m i d t o v i 9 0 K a H irsch & synové 100 K.

Dnes jsou mnohé pomn ky opět povaleny, nadpisypro buj c mech nečitelný. Na hřbitově je několikvojenských pomn ků z dob napoleonských.

N o v ý h ř b i t o v . Potřeba nového hřbitova jev sejiž v r. 1890. V následuj c m roce navrhuje městoisraelské obci, aby pochovávala své členy na projektovaném novém městském hřbitově, jenž sloužiti máobyvatelstvu všech vyznán . Israel obec náb. všakusnesla se p o s t a v i t i s vů j h ř b i t o v . Město nab z pozemek soused c s novým městským hřbitovem(1477 čtver. sáhů) za 420 zl. za korec a navrhuje, abyse israel. hřbitov stavěl zároveň s městským. Israel,obec stavbu odkládá na dobu, až bude m ti potřebnýkapitál. U úřadu žádáno, aby na starém hřbitově semohlo pohřb vat do r. 1897. Nab zený pozemek odměsta koupen 20. července 1896 za 773 85 zl. Vypsána soutěž na stavbu plotu, portálu a úpravu cestyke hřbitovu. Rozpočet prac s hmotami zn na 6110 zl.V prosinci přijata nab dka stavitele Karla Štastnéhona 5954 zl. Dö stavebn komise zvoleni JindřichKraus, Josef Levitner a Josef Adel. Na jaře r. 1897započato se stavbou pod dozorem Bedřicha Peka, tupl.a úř. aut. inž. v Jič ně, jenž dohl žel v minulých letechna stavbu měst. hřbitova. Stavba na podzim skončenaa 1. listopadu hřbitov slavnostně vysvěcen za velkéúčasti občanstva z města a okol . Pořad slavnosti bylten to: 1. Shromážděn souvěrců a hostů na náměst .2. Odchod ke hřbitovu. 3. Žalmy před branou. 4. Průvod po hřbitově a chorál. 5. Slavnostn řeč rab nadra G. Weinera z Prahy. 6. Reč starosty nábož. obceisrael. a předsedy Chevry. 7. Modlitba.

Rab n dr. G. W e i n e r z Prahy řečnil česky natéma: P rach a popel jsi, v prach a popel se obrát š.Starosta ž. o. Josef M ü l l e r v tal účastn ky takto:

„Přes 200 let trval starý, úctyhodný náš hřbitov, jehož brányod nynějš doby navždy se zavrou, a zde před námi velký lánzemě čeká na mrtvou kořist svou. Kéž by ta kořist měla po

žehnaný život za sebou, kéž by se o každém ř ci mohlo: ,Dobřýboj dobojoval, šlechetně život dokonal.' Když potřeba kázalastarý hřbitov zavř ti, usneslo se si. měst. zastup, poskytnoutipozemek pro nový hřbitov v sousedstv měst. hřbitova a protožjménem náboženské obce naš pros m, aby slav. měst. zastup,přijalo nejsrdečnějš vřelé d ky za tuto př zeň a podporu.Pros m snažně slav. zastup, obce hořické, aby nový hřbitov náša svatyni naši laskavě vzalo v ochranu svou a péči."

Dozorcem na hřbitově ustanoven městský hrobn k.Prvn zde pohřbený je H eřman D oktor, 85 let stár.H řbitov s pozemkem, úpravou cesty, zděným plotem,portálem a s nápisem „Prach jsi a v prach se navrát š" stál asi 8000 zl. Ú hrada doc lena sb rkou mimoH ořice, darem Chevry, obětavost všech souvěrců v H .a hotovost obecn ho jměn .

Uvád m větš dary v letech 1895—1897:500 zl. Vilém, Quido G oldschmidtovi; 300 zl. JUDr.

Rud. Mandelbaum, V deň; 150 z . H eřman S. .Doktor,N áchod; 100 zl. ředitel H ynek F leischner, Brno, Ferdinand G oläschmidt, P raha, Josef G oldschmidt V deň,Karel Löwith, Vrchlab , Eman. F euerstein; 75 zl.JU D r. Ant. Müller, Karla Straussová, V deň, HynekSommer, Kocl řov, Hugo Fuchs, V deň, Arnošt Mautner, . V deň, G ustav ryt ř Mautner, V deň, ArnoštH irsch, V deň, dr. Arnold H irsch, V deň, F erd. Goldschmidt, V deň, Josef Sobotka, Praha. Chevra kadišadarovala 1500 zl.

R. 1900 postavena na hřbitově modlitebna. Plányzhotovil v deňský staveb, rada arch. Vilém Stiassny.V r. 1902 vypracován hřbitovn řád a nadř z. úřadempo nepatrných opravách schválen v r. 1903.

R. 1902 vypracoval stavitel K. Štastný z Hořic plánhrobů a hrobek. Podle něho má hřbitov 4 pole pro dospělé s 572. hroby, pole pro děti s 96 hroby, pole náhradn s 50 hroby, mimo to 54 hrobky. (Plán schválenc. k. m stodržit. 29, června .1903.) H řbitov má svoustudni, jej ž voda podle rozboru v hořické lékárněje dobrá. . . . . :

V r. 1933 o. ž. postoupila městu asi pů korcehřbitova se studn pro rozš řen měst. hřbitova. Městoza to svým nákladem přem stilo ze ß právem přstupu ze žid. hřbitova ke studni, opravilo synagogu aze kolem starého žid. hřbitova. Nábož. obec židovskádoplatila 2500 Kč .

Škola.M něna je škola, která nahrazuje vzdělán v rozsahu

školy obecné10) .1782—1825: Škola zal. 2. května 1782 podle dvor

n ho dekretu z r. 1781, aby při žid. obc ch byly zřizovány něm. školy. Prvn mi učiteli jsou: BernhardB r e s l a u e r , Josef J a r o s c h, Abraham B e e r ,Löwi S o b o t k a , žák prvn ho uč. Bernh. B.r.es1 a u e r a, Šalamoun S o b o t k a . Škola um stěna „podbytem rab novým", pak se stěhovala sem a tam, v r.1808 postavena učebna z dřevn ku.

1826—1829. Od r. 1829 je uč. opět Löwi Sobotka,otec Šalamouna; Sobotky. V r. 1826 jsou ve škole64 děti.

1830—1840: Bohatš Židé pro své děti vydržuj sidomác učitele, část žid. dět chod do soukromé školy(pokoutn = Winkelschule) Samsona Felixe, óbch.kožemi, a do druhé školy stejného druhu, kde uč N .Jansik, přistěhovalý a v H . pouze.trpěný Ma ar. ČástŽidů hodlá pos lati své děti do městské školy katolické. Tyto okolnosti znač úpadek něm. školy israel.a proto učitel Sobotka žádá ochrany u úřadů pro svouexistenci, školu israel., zvláště pak, aby jmenovanédvě pokoutn školy nebyly trpěny. Löwi Sobotka jeznám jako výborný učitel a vychovatel, od rab na vyznamenán je titulem „Mořenu".

1840—1850: Zpráv nen .1851—1860: Počet školn ch dět stoupá. Je jich

186

kolem 70, v roce 1861 pak 81. Z učitelů uvád se PetrF u c h s .

1861—1870: Škola je podle záznamů v r. 1863/ 64trojtř dn . Učiteli jsou P etr F u c h s , jenž odcház

.1870 na odpočinek, F i s c h e r , S t i a s t n y , MarkusV a n t o c h , nar. 28. ledna 1836 v Libni u Prahy.

1871—1880: N adučitel S t i a s t n y do r. 1872, uč.S a x 1 odcház v r. 1871, přicház za něho uč. Jos.S e g e r, nar. 7. února 1837 v Nemoslavič ch u Ml.Boleslavi, Markus W a n t o c h je správcem školy odškol. r. 1872/ 73 do 1879/ 80, v r. 1876 uvád se opětuč. Jos. S e g e r, ve škol. r. 1879/ 80 veden je uč. JosefK r a u s . V r. 1873 založena školn knihovna o 300svazc ch. Škola se stává dvoutř dn . Počet žactva jepřed r. 1871 přes 100 ,ve škol. r. 1869/ 70 106, 1870/ 71102, 1872/73 klesá na 69, 1876/ 77 již jenom 54, 1879/8052. Školn m dozorcem uveden MUDr. Karel L e d er e r, jenž urovnal nepř jemnou st žnost rodičů naškolu, že se děti málo nauč a jsou přetěžovány úkoly.V r. 1877 vyhověno žádosti obce israel., aby škol.děti mohly při tělocviku použ vati tělocvičny měš anské školy.

1881 ^1890: Počet žactva klesá z 50 na 40. Učitelé: Správcem školy Josef S e g e r d o r . 1887, kdy zem řel1 1) , Josef K r a u s do r. 1883, za něho Ludv kK o l l m a n n , nar. 2.6. ledna 1864 ve Votici, odr. 1887 je správcem školy Isidor S c h w a g e r , v r.1889 (pouze 5 dn ) Amalie S p i n d l e r o v á , jej žustanoven nebylo úřady schváleno, poněvadž učitelkytehdy nesměly učiti na sm šených školách, po n Abraham M a d e r. V r 1881 hovoř se vážně o stavbě vlastnškoln budovy. Zat m je škola v nájmu v soukr. doměč s. 449. 10. března 1881 koupen od povozn ka AI.Erbana dům se zahradou čp. 167 na náměst za2600 zl. Koupi zprostředkoval bývalý purkmistr Hynek Raiman. Rozpočet na úpravu školn ch m stnostje od stavitele Jana Poličanského a zn na 6746*70 zl.Nadšen , že obec bude m ti vlastn školn budovu, bylovelké, jak dokazuje sb rka př spěvků a darů. Sešlo se3090 zl., z toho je 1000 zl. dar H ynka Ad. Mautpera,ryt ře z Markhofů ve V dni. Jiné podpory dostalo seškole půjčkou od Chevry v obnose 1000 zl. R. 1882školn m stnosti dostavěny a slavnostně otevřeny.Dům osvobozen od dan .

V listopadu 1882 m stn odbor Ú středn maticeškolské v H . navrhuje zrušen žid. školy s výzvouk předst. o. ž., aby d tky své pos lalo do školy české.

.. Odůvodňuje svůj návrh takto: .; Židé žij v českém městě, přes to vydávaj se za odpůrcečeského lidu. . Společná docházka dět křes a žid. bude m tipř znivý vliv na výchovu. Německé školy v H. nen třeba. Načeských školách se uč též němčině a děti žid. v těchto hodinách a domác m hovorem se také nauč německy. Jest třebaohledů k českému městu. Duševn úroveň z dvoutř dn obecnéškoly je u přirovnán k osmitř dn škole (obecné a měš anské)n zká. .

Náboji, obec israel. odpověděla:S úctou podepsaný předs. ž. o. n. dovoluje si t mto ctěný

dopis Váš ze dne 22. listopadu b. r. zodpověděti. Předseda jmenované tibče s velkým potěšen m uznává význam přátelskéhosmýšlen i Vašeho, a to t m v ce, an se upom nky na leckterénepř znivé nakládán zbaviti nemůže. Nespravedlivou předhůzku však, že obec naše národu českému co protivn k se ..vstř cstav , mus se vš opravdivost odm tnouti. Př slušn ci obce naši

sledn m sč tán lidu ě k o be o v a c ř e č ia stranu českou

stav , mus se vš opravdivost odm tn ou t i. P ř slp ř i posledn m sč tán lidu v e s m ě s k o bč e s k é s e p ř i h l á s i l i , p ř i volbách vždy n

ili žd ž b l š hh l á s i l i , p ř i volbách vždy n a st ran u českou

vždy se vynasnaž , by lepš ho dorozuměn seny křes anskými i b d t i d ž l i C

obou řeč našim dětem výhodnou bude. —• T mto opraven mmylné myšlenky Vaš , že škola naše výhradně . německou jesta s vyjádřen m, že zdejš školu měš anskou děti ze školy našvystupuj c navštěvovati mohou a vskutku navštěvuj a s dalšmvyjádřen m, že Vaše př větivé pozván stran školy obecné přijmeme, pakli by nám oběti peněžité př liš velikými se býtizdály, odpadne pak odpově na ostatn odstavce ct. dopisuVašeho sama sebou. — N žepsaný předseda přece všřk nemůžeopomenouti své hluboké politován vysloviti nad t m, že mysl te, jako by antisemitské třenice důkazem, jinak řečeno, následkem toho byly. Tyto třenice jsou zlosyněm proti vzdělanosti a neslouž nikoliv nynějšmu času pokročilému ke cti.My, Židé, považujeme se za rodáky a ne za hosty vlasti naša skorém bychom pyšnými býti mohli nad t m, když si vzpomeneme, že nám co dětem při vyučován bible se všt pilo:

Cizince nermu a nepotlačuj ho! (II . 20. 22.) Nepotlačujcizince v zemi své! (III . 19. 33.) Jak rodák, tak i cizinec'mábýti ctěn, který se u vás zdržuje, a miluj jej jako sebe samého!(III . 19. 34.) Totéž právo má m ti cizinec jako rodák. (I I I . 24.22.) Nezkracuj cizince v právu jeho! (V. 24. 17.) Proklát budiž,kdo cizince v právu zkracuje, neb vdovu a sirotka. (V. 27. .19.)

Jest Vám nyn volno toto zkoumati. Přijměte projeven nejhlubš úcty. Hirsch, předseda.

V Hořic ch, 14. prosince 1882.,Od r. 1884 má škola právo veřejnosti. — 8. června

1888 Josef Š astný v městském zastupitelstvu navrhuje toto: : v

„Slavná městská rado! Račiž po úřadě s vynikaj c mi členya zástupci I. sboru voličského vyzvati representanty zdejš o. ž.k jednán , zdali a za jakých podm nek byli by ochotni soukromou školu svou s vyučovac m jazykem německým zrušiti aděti své k vůli asimilaci a národn mu sm ru do našich českýchškol pos lati, po ř zen pak s dotyč. faktory v nejbližš př štschůzi zastupitelstvu našemu o tom zprávu podati."

N ávrh přijat.17. ř jna 1888 vzata na vědom ve schůzi měst. za

stupitelstva odpově obce israel.: .. „Slavný městský úřad v Hořic ch! Zástupcové zdejš >israel.

obce byli vyzváni př pisem Vašm ze dne 6. srpna 1888, abyvyslovili se, zdali souhlas 8 t m, aby zdejš konfesionělri israel,škola zrušena byla. Po dobrém uvážen usneseno bylo, abyzdejš od nepaměti zde stávaj c konfesioněln israel. škola, takjako doposud jest, i nadále ponechána byla, an škola tato vlastn m nákladem obce israel. vydržována jest. Poznámka p. navrhovatele ve schůzi obec. výboru z 8. června 1888, že by školatato po čase za břemeno městu připadnouti mohla, jest zcelabezdůvodná— neb v pádu, že by obec israel. školu tuto vlastn m nákladem vydržovati nemohla, samou zrušiti zajisté „neopomene. V H. 17. ř jna 1888. Feuerstein, za zástupce obceisraelské." •

Výsledky vyučovac byly v tomto obdob velmiuspokojivé. Jako zvláštnost uvád školn kronika,vedená od r. 1867, že r. 1890 vykonalo 6 žáků školypřij mac p semnou zkoušku do středn školy s takovým prospěchem, že jim byla ústn zkouška prominuta. Tento prospěch uvád se i v dalš ch letech. Školn m dozorcem je v roce 1890 Adolf Mautner, nástupcem jeho až do zrušen školy Arnošt Feldmann.*

R. 1891—1898. Správcem školy (ř d. uč.) je J.Schwager, učiteli do r. 1894 A. Maděr, pak AdolfMellion. Počet žactva náhle klesá. Ve škol.r . 1890/ 91bylo 30 dět . Školn kronika p še o: nebezpeč , že budeškola úředně zrušena. Školné od 30 dět nestač , abybyly kryty nejnutnějš školn potřeby. Provedenasb rka, která vynesla 900 zl. Žádost obce v r. 1891 osubvenci pro školu zam tnuta pro malý počet žactva.V škol. r. 1896/ 97 jsou zapsány pouze 22 děti. Protoškola byla přeměněna v jednotř dn s uějtelem J.Schwagrem. Učitel A. Mellion zůstává v H . jako kantor a uvolněné učebny použito ke schůz m předst.obce.

R. 1894: „H ořický list" vytýká o. ž., že má německou školu vydržovanou „Schulvereinem". P ředst. o.ž. zaslalo opravu, že žid. škola nedostává podpory odněm. Schulvereinu. . • . .

trn

• Škol. r. 1897/98 vykazuje již jenom 19 dět . Promalý počet žactva, z finančn ch důvodů a pod nátlakem veřejnosti dán ve schůz ch náb. obce 21. červnaa 12.. července návrh, aby škola byla koncem škol. r.1897/98 zrušena. Pro bylo 5, proti 3 hlasy. T m školazrušena, učitel odcház do Prahy. Kt. A. Mellion vedematriku, přeb rá zároveň vyučován israel. náboženstv na obec. a měš . školách, pokud m sto rb. nebude obsazeno.

Synagoga.Hořická o. ž. obrátila se dopisem z r. 1725 či

koncem r. 1724, podepsaným plnomocn kem obceRubinem Pickem, na pražského arcibiskupa Ferdinanda hraběte z Khiinburgu, děkuj c mu za povolenk vybudován jiné synagogy. Zároveň však ho požádala, nemaj c na stavbu dostatečných hotovost ajsouc nucena obrátiti se o výpomoc na své souvěrcev cizině, jako pražské, v deňské a jiné, aby j povolenobylo stavebn dř v i s dovozem a stav. materiál, z důchodu vrchnostenského v H. na úvěr a o hotovoustavebn zálohu 300 zl. Vše to slibuje ž. o. nejdélev nejbližš ch čtyřech letech s nejpoddanějš m d kemsplatiti a dává k zajištěn své veškeré jměn v zástavu.

Vyř zen této žádosti, podepsané samotným arcibiskupem Ferdinandem a datované dne 11. března 1725,vypraveno bylo na vrchnostenského hejtmana v H .Jana ^Michala Oppelta. Žádosti vyhověno a hejtmanOppelt poukázán, aby ž. o. na stavbu nové synagogypodle svého uznán stavebn materiál na úvěr vydala aby j z důchodu vrchnostenského dal vyplatiti zálöhu 300 zl. proti postupnému splacen .

V r. 1726 oznámila hradecká konsistoř tamn mubiskupovi v dopise z 10. února, že hořický děkanučinil oznámen , že v H . byl položen základ ke stavběžid. synagogy, které tu nikdy nebylo, a že se v pokračován se stavbou čeká pouze na jaro. Poněvadžby to (?) bylo protizákonné, dotazuje se konsistoř,jak se zachovati, a m n , aby o tom byl vyrozuměnpražský arcibiskup jako plnomocn k hořickéhopanstv .Židé již r. 1725 děkovali pražskému arcibiskupovi

za povolen k vybudován synagogy a proto oznámen; hořického děkana V. V. Krnovského přišlo trochu„opožděně". Tato liknavost byla hradeckou biskupskou konsistoř děkanu na schůzi dne 18. únorataké vytčena. Od těch dob zabývala se hradecká konsistoř hořickou synagogou poměrně často, tak v sezen ch 24. ledna, 10., 14. a 23. února a 12. zář 1729.Ve schůz ch těch hájila konsistoř proti hořickémuvrch. hejtmanu stanovisko, že synagoga nesm býtiani z kamene, ani větš ch rozměrů než dosavadn ,t. j . podle dosavadn ch plánů.

Podle předcházej c ch pramenů byl položen základn kámen ke stavbě v r. 1726, stavba provedenapozději, možná v r. 1729 neb 1730.

Dalš zprávy o synagoze jsou v protokolu ; schůzekonsistoře hradecké z 16. července 1764, Biskuphrabě z Bliimegenu vyžádal si totiž . od konsistoředobrozdán o žádosti hořických Židů, kterou mu předložili, aby jim dovolil rozš řen a znovuvybudovánsynagogy. Konsistoř vyžádala si od. Židů nárys synagogy staré i projekt nové i se sousedn m polohorysemstaven křes anských. Když pak Židé žádané nárysypředložili, podali hořický farář F rant. Procházka,hořický magistrát a obec své důvody proti' žádanénovostavbě. Konsistoř uložila proto smidarskému vikáři, aby zjistil, pokud vývody Židů i druhé stranyspoč vaj na pravdě. Vikář podal konsistoři zprávuv sezen dne 1. ř jna 1764, načež konsistoř všecka aktapředložila biskupovi k rozhodnut . t g n

Ve schůzi 29. listopadu 1764 oznámil konsistořihořický magistrát, že proti stavbě synagogy podal invalidn komisi rozklad, ale že dosud neobdržel vyř zen . ;

19. dubna 1765 obdržela hořická o. ž., pozůstávaj c ze 40 rodin, trvale v H. usazených a pož vaj c chzeměpanské ochrany, od hradeckého biskupa Heřmana Hanibala svobodného pána z Bliimegenu povolen k žádanému rozš řen a restaurován své tehdejš úzké synagogy. Důvodem bylo, aby Židé nebylinuceni vykonávati své obřady a pobožnosti na veřejnéulici, č mž mezi sousedn m křes anským obyvatelstvem vyvolávána byla nevole. Přitom bylo konsistořstanoveno, že např ště nesm vnitřn délka synagogypřekročiti 18, š řka 12, zevnějšek pak, výška i sestřechou ,14 loket., Zároveň podm něno, že budovamus býti beze všech vnějš ch okras. (Rozhodnut datováno 13. dubna 1765.) Ke stavbě došlo r. 1767;

Podle protokolu na magistráte města H., 14. března1845, za př tomnosti předst. n. o. ž., zástupců městskérady a znalců, byly odhadnuty ceny sedadel v synagoze (13 pro muže, 14 pro ženy). Nejdražš m sto za100 zl., dalš za 70 až 20 zl., pro ženy 20 až 15 zl.

V r. 1859 zděná synagoga s_ dřevěným krytem vyhořela. Byla opravena, zvýšena a opatřena ohnivzdorným krytem. Upraven též dům u synagogy, kdebyla israel. škola. Celkový náklad' rozpqčten je stavitelem Poličanským na 777'53 zl. (prače zednické,tesařské a pokryvačské).

Do r. 1873 vedeny knihy o kosteln ch m stech(sedadlech) u okres, soudu. Od t. r. vede je ž. o.M sta byla dědičná v rodině, mohla se však prodati.V letech 90 tých m sta darována do vlastnictv obce,která je prodávala, z skaj c tak nový zdroj př jmů.

Kdy byla v synagoze postavena kruchta (kůr), nemohl jsem přesně zjistiti. Zdá se, že v r. 1888.

V r. 1896 čteme výzvu předst. obce, aby se cvičily,pro bohoslužby sborové zpěvy v průvodu harmonia.Členstvo sebralo 33 zl. na udržován zkoušek (hudebnin a učitele).

Již v r. 1900 pomýšlelo se na vnitřn i vnějš opravusynagogy a přilehlého obytného staven . (Návrh, abytento dům byl zbourán, nepřijat) 1 2 ) .

Chrám opraven a.slavnostně otevřen 28 zář 19021S).Podle pokladn knihy stály opravy 4800 K, jindeuvedeno 4500 K.

Podle Sommra (viz vpředu) stává v H. synagogaod r. 1728, což odpov dá zápisům. Předs. Josef Müllerv pamětn m spise v báni katolického kostela uvádšpatně r. 1788. Rb. prof. dr. Gustav S i e h e r z Král.Vinohrad soud podle nápisu na stropě, na r. asi 1767(m něna je zděná synagoga s dřevěným krytem),opona nad schránkou je z r. 1755. Nadpis uvnitř zn :„Sláva libanonská k Tobě přijde, jedle, jilm a smrkspolu k ozdobě m sta svatyně mé." (Citát z Jezaiáše60, 13.) Zvenč je nápis: ;„0bnoveno po zničen domu Bož ho požárem r. 1859 "

Správci synagogy jsou v letech: 1816 MarkusM a u t h n e r, 1843 H artmann David H i r s c h, 1872Alex. G r ü n b e r g , a Marcus P i c k , tento do r. 1891,od r. 1891 je veden jako čestný správce do smrtiv r. 1896. Od r. 1891 do 1906 vede správu chrámuM. A. G o l d é c h m i d t , jeho náměstky jsou v r.1893 a 1894 Ad. M a u t n e r , v. r . 1896/97 JosefAd e l , v r. 1909 zvolen správcem Josef Ad e l , v r.1911 JUDr. R. B r u n n e r, nyn Rudolf M u n k.

Rab nové.R. 1755 Majer L e o (Lev = Loben?) je úřady po

tvrzen; 1761 „Ž idé.pro rb. světničku v jich chudémdomku stavěti chtěj "; 1787—1792 Markus L e w i t ;

(1795 Tobiáš Lewit = L e v i t ?); 1795—1811 Joachim D e u t s c h m a n n, kraj. rb. pro Hradec Král. aNový Bydžov; 1808, 1814, 1815, 1826 a 1827, 1836 a1837 uveden kraj. rb. David L e v i t (jeho syn Samuel Levit žádá o m sto' pro žid. rodinu v Kuniburku); 1855—1888 kraj. rb. dr. Adolf E h r e nt h e i 1, jeho nástupcem do r. 1894 dr. Mojž š G o 1 db e r g, 1894—1898 zastává funkce rb. ř d. uč. IsidorS c h w a g e r , od 1898 Adolf M e l l i o n , jenž r. 1919odcház do Nového Bydžova. Od té doby je obecbez rb. Do r. 1928 doj žděl učiti náboženstv rb. nobobydžovský, od r. 1928 uč rb. jič nský.

Dr. Adolf E h r e n t h e i l nar. se 25. prosince1824 v Prostějově. V H. byl 33 léta. Jako kazatel těšil se obliby v celém duchovn m světě israel. Jeho„Barmiczvah řeči" byly přeloženy do ma arštiny.Byl též poln m kazatelem I I I . armádn ho sboru.Zemř. 19. ledna 1888. Pohřeb měl v ; neděli. Zúčastnil se ho značný počet obyvatelstva z H. a okol .Řečnili 4 rb., prvn v domě smutku, druhý v modlitebně, 3. a 4. na hřbitově, jeden z nich česky. Na pohřebn výdaje učiněna subskripce. Sešlo se 189 zl.,z toho byly největš obnosy 20 zl., nejmenš 1 zl. Pohřebn náklad však činil 365 zl. 66 kr.

Dr. Mojž š G o l d b e r g byl synem kt. a nar. r.1857 ve Zloczově v Haliči. Studoval gymnasium veVratislavě a 8 semestrů university tamtéž. Promociměl 1888 v Lipsku. V H. byl ustanoven rb. zat mněna 3 léta 1. srpna 1889. Provisorium prodlouženoo dalš rok. V.r. 1894 odcház z H. na Německobrodsko.

Adolf M e l l i o n nar. se 24. února 1866 v Praze,tamtéž absolvoval německý učitelský ústav, učil v Benešově, od r. 1894 v H . V r. 1896 z skal si diplomrb. V r. 1919 přestěhoval se do Nov. Bydžova a zémř.zde 2. července 1928. Z Bydžova doj žděl do H. učitiisrael. náboženstv a hebrejštině. Znaje češtinu, vyhověl žádosti Čes. jednoty žid., aby v kostele a připohřbech zavedeny byly bohoslužby v řeči české.

Chevra kadischa.Nen zpráv o založen tohoto ušlechtilého sdružen .

Teprve v 19. stol. máme prvn zprávy o jeho činnosti.V r. 1822 uvád se jako předs. Nathan S e l i g m a n n ,pokladn kniha vedena a zachována od r. 1846. Sdružen plnilo úkol svůj dokonale. Viz dále starý a novýhřbitov! Svůj pohřebn vůz má od ' nepaměti. Zaválky 1866 použito ho. k dopravě raněných a zemřelých voj nů i civiln ch osob. Okres. úř. v r. 1860(9. června) nazývá sdružen Armenbrüderschaft ( =Chudinské bratrstvo). V r. 1870 vede účty Alex.G r ü n b e r g. 26. února 1871 usnáš se představenstvo obce, aby předseda Chevry byl zároveň členempředstavenstva obce. Usnesen to plat ještě dnes.28. ledna 1872 koná se valná hromada spolku za přtomnosti 26 členů. Po prvé vyskytuje se název Krankenpflege und Beerdigungsbrüderschaft ( = Bratrstvo pohřebn a pro péči chudých). 2. února 1875předsedá valné hromadě MUDr. V. L e v i t , poněvadžpředs., m stostarosta a pokladn k byli resignovali.Opět zvolen předs. Mořic G o 1 d s c h m i d t, pokladn kem Markus P i c k. V r. 1882 resignuje dosavadnpředs. a za něho zvolen Markus P i c k , m stopředs.Josef Goldschmidt, pokladn kem Emanuel Feuerstein. Spolek má značné jměn . Mohl půjčiti na stavbuškoly 1000 zl. I potřebným souvěrcům půjčuje se naběžný úrok.

V r. 1890 uveden jako: předs. Josef M ü l l e r .V r. 1891 je předs. Markus P i c k , jenž r. 1892 resignuie. V srpnu svolána valná hromada (dostavilo se28 členů) a nadpolovičn většinou zvolen za předs.

9

M. A. Goldschmidt, jenž volbu nepřij má. V druhévalné hromadě v listopadu pověřeni správou spolkuJosef G o l d S c h m i d t (předs.), Samuel Law e t z k y (m stopředs.). Tak zn protokol. Ale z přpisu 1. prosince téhož r. předs. ž. o. pos lá M. A.Goldschmidtovi, m stopředs., knihy, stř bro, pokladničku a hotovost. Vedl tud ž M. A. Goldschmidt pokladnu, j '

V r. 1893 vydává výbor Chevry tištěné provolánke všem Isra«litům v H. a okol , aby spolek podporovali. Uvedeno, že Chevra stává již 150 let. Ročn přspěvky čin nyn 1 zl., dř ve 50 kr. Podepsáni jsouJosef M ü l l e r , předs., M. A. G o l d s c h m i d t,m stopředs.

Na žádost některých členů spolku svolána 13. listopadu 1898 valná hromada, ve které zvoleni za předs.Josef M ü l l e r , m stopředs. Mat. G o l d s c h m i d t ,pokl. Adolf M a u t n e r . V r. 1904 (6. listopadu) přijaty opět nové stanovy a vydány tiskem. Zároveň koupen nový pohř. vůz od Kn žka v Turnově. Vůz um stěn v obec. domě č. 167 na náměst v nově postavenékůlně (vjezd ze Sladkovského ul.). Kůlna a vůz bylyihned proti požáru pojištěny. Předs. je Josef M ü l l e r .V násled. r. byla bratrstvu povolena koncese vypravovati pohřby v obvodu ž. o. náb. (Schválen m stodrž. 11. listopadu 1905.) P ři volbách 16. května zvoleni předs. opětně Josef M ü l l e r , m stopředs. M, A.G o 1 d s c h m i d t, pokl. Adolf P u t z k e r , dalšmičleny výboru Josef L e v i t n e r z H. a Anton n L ev i t n e r z Jeřic, revisory účtů Hugo L a v e c k ý aJul. G r u n d m a n n .

23. února 1909 předs. Jos. M ü l l e r , členy výboruArnošt D o k t o r , Samuel L a w e t z k y a JosefAd e l , nynějš předs. je Rudolf M u n k ,

Od nepaměti konaj se mezi př slušn ky obce peněžité sb rky, aby chudým souvěrcům mohlo býti přispěno na otop v zimn ch měs c ch. Nejstarš seznamdárců je z r. 1856. Sb rky vynesly v r. 1858 72 60 zl.,v r. 1885 76 50 zl., 1889 95 50 zl., 1895 100"50 žl.,1899 115 50 zl., 1903 229 K, 1906 215 K, 191.3164 K, 1914 187 K, 1916 212 K.

Majetnějš členové se zavázali podporovati vdlovupo zemř. učit. Segrovi po dobu výchovy. jej ch dět .V r. 1889 čin podpora 560 zl., v letech 90 tých klesána 440 zl., dále 400 zl., po r. 1900 je 800 K, v posledn ch letech již jenom 650 K. Kdežto v prvn chletech jsou v seznamu dárci z H., jsou v posl. letechdobrodinci mimo H. Tak jediný Josef S o b o t k az Prahy přisp vá ročně 300 K. Mimoto konány občasně sb rky ve prospěch chudých jednotlivců, chudýchškoln ch dět nebo nemocných, spolek dále ze svéhojměn podporoval dobročinné korporace z H . a israel.ústavy v Praze a ve V dni.

5. června 1907 zapsal stár. J. Müller do jednac hoprotokolu: „Od r. 1901 poskytovala Ch. vdově Endesové, vrátivš se opět do c rkve israel., měs čně podporu. Teprve nyn zjištěno, že Endesová zůstala katoličkou a byla pohřbena na katol. hřbitově. Podpora čin od r. 1901—1907 725 K." . • .

Těžký úkol nastal Ch. ve světové válce, když i dohořického okresu přijat značný počet válečnýchuprchl ků z Haliče (israel.). Stravován a ošacovánjejich svěřeno zvláštn mu komitétu, který zjistil početuprchl ků v každé obci, z skal podpory od israel.korporac pražských a v deňských, m stn Ch. a mohltak podle daných poměrů vydatně pomoci svým souvěrcům. • "

Pro př znivce dárce obec založila čestnou pamětnknihu. Je vázána v kůži, hřbet a předn strana zdobeny zlatým p smem. Knihy se však nepouž vá. Zapsáno je několik dárců, den úmrt chyb u všech,

výše daru uvedena pouze u manželů Fischerovýchz Nové Páky. ;

Počet členů Ch. je v r. 1869 42, klesá v letech 1870a 1871 n§ 31, v dalš ch letech se udržuje na 50, až dor. 1902: Pak klesá nápadně. Členů je v letech 190331, 1907 30, 1908 29, 1912 22, 19Í3 20, 1915 17,v r. 1931 14.

Obec za války a po válce (od 1914).V r. 1913 nemůže Jos. Müller pro nemoc zastávati

úřad starosty. Zastupuje ho JUDr. Rud. B r u n n er ,a v témže roce je zvolen starostou, v r. 1914 jehonáměstkem Vilém S t e i n e r . R. 1915 odcház starosta.JUDr. B r u n n e r na vojnu, úřaduje za'..'něho ;býv.starosta Josef Müller, za padlého V. Steinera zvolenArt. F e u e r s t e i n , jenž je pokl., později předáváp.okladnu Gust. D o k t o r o v i . Po smrti Jos. Müllerav r. 1916 obec osiřela a od té doby zůstává obc napap ře, spravuj c pouze nadace. Válkou! (úmrt m a přestěhován m po válce i vystoupen m, z c rkve) ztratilaobec většinu svých člejiů. Rab n nastoupil nové m stov N. Bydžově, obec zůstává bez rb., chrám je opuštěn,okna jeho rozpustilou mládež zčásti vytlučena, starýhřbitov volá po opravě. Náboženstv uč doj žděj csem jič nský rb., jenž povolává se i při pohřebn chobřadech. Členové s právy náboženské obce podle provedených voleb v roce 1924: JUDr. Rudolf B r u nn e r,;,:adv., starosta. Artur F e u e r s t e i n, tov., náměstek. Alfred M ü l l e r , velkoobch. na odpočinku,komerčn rada. Hugo L a v e c k ý, velkoobchodn k,pókl. Rudolf M u n k , továrn k, přednosta Pohřebn hobratrstva. Podle voleb 1932: JUDr. Rud. B r u n n er ,adv., starosta. Eduard B a u m a n n, obch., náměstek.Hugo L a v e c k ý , velkoobch., pokladn k. Rud.M u n k , tov., předseda Chevry a správce synagogy.Vilém H e r l i n g e r , oběh., člen výboru. Vilém Va n .t o c h , obch., a Bedř. L a m m , centr, tov řed., jakonáhradn ci.

Starostové (primátorové) isr. o. n. v letech:1731 Abraham G o l d s c h m i d t , Abraham M o y

se.s; 1755 Samuel I s a a k přej má od obce hořickéurovnané spisy židovské. Maj se opět vrátiti. 1760,1762, 1766, 1768 u,vád se Šalomoun M a u t n e r ,1777 Eliáš B a r u e h , 1792 Beer B a r u c h, 1793 opětEliáš B a r u e h , 1796 Siegfried B a r u e h , pachtýřdan , 1802 týž, 1827 G. H i r s c h " ) , 1845, 1856 až1859 Hartmann David H i r s c h , tov., 1859—1863Bedřich H i r s c h , tov., 1864, 1865 Isak F e u e rs t e i n , tov., 1870 Bedřich H i r s c h , tov., (1871 M.G o l d S c h m i d t ) ? 1872—1876 (1877?) BedřichH i r s c h , tov., 1876 (1877 ?) až 1880 J. C. M ü 11 e r,velkoobch., 1881—1883 Bedřich H i r s c h , tov., 1884J. H i r s c h , 1887—1889 Emanuel F e u e r s t e i n ,tov., (1889—rl890) opět Bedřich H i r s c h , jenž resignuje (zemř. 15. května 1890), 1890—1913 Josef M ü 11 e r, tov.,od 1913 JUDr. Rudolf B r u n n e r, advokát.Náměstkové: 1893—1898 Bohumil J. D o k t o r ,velkoobch., 1899 M. A. G o l d s c h m i d t , obch.,1902 Bob.. J. D o k t ogr, velkoobch., 1906 Jo,sef Ad e l ,hostinský, 1909 Arnošt L i e b l i n g , továrn ředitel,1912—1913 JUDr. R. B r u n n e r , adv., 1913—1915Vilém S t e i n e r , tov., od 1915 Artur F e u e r s t e i n ,tov., od r. 1932 Ed. B a u m a n n , obch. Pokladn ci obcej;'1871 Alex G r ü n b e r g , 1893 Boh. J. D o k t o r ,1896—1902 Arnošt F e l d m a n n , 1902 Samuel Law e t z k y (Lavecký), 1909 Hugo L a w e t zky, 1910Samuel L a w e t z k y , 1912 Art. F e u e r s t e i n ,1915 Gustav D o k t o r , nyn Hugo L a v e c k ý .

M a t r i k a oddac vedena je od r. 1788, rodná od

r. 1785, úmrtn od 1788, kde na 1. str. jsou výtahyze žid. knihy dle V ta Lewy ho (Löwy ho, Levi ho),jenž přidával k podpisu jednou chirurg, jindy fel(d)šér, lékař a j . Od r. 1842—1860 vede matriku u hořického magistrátu Leop. Josef Doktor, 1860—1888 rb.dr. Ehrentheil, 1888 až 11. prosince 1890, kt. LeopoldAuspitz, 11. prosince 1890 až 2. května 1894 rb. dr.Goldberg, 2. května 1894 až 1. zář 1898 uč. a rb.Schwager, 1. zář 1898 až 1928 rb. Mellion, od r. 1928jič nský rb. Rb. dr. Goldberg přej má od kantoraAuspitze. 10 svazků matrik a zjiš uje, že v matrice(2. svazku) je vytržený list. Patř tam jména HerrmannEger, :Nathan Popper, Simon Sussmann (čtvrté jménonezjištěno.) v/ době od 20. dubna do 24. července 1866.

1. záři . 1898 přej má Adolf Mellion od IsidoraSchwagra 11 knih matrik s doklady. Nynějš matrikářpřevzal jen část knih, ostatn knihy jsou bu skrytyv soukr. bytě nebo ztraceny.

V rodné matrice u jména „Demeter F rank" jest připsánov řeči německé: Jeho Apoštol. Veličenstvo ráčilo diplomemz 11. srpna 1880 zde jmenovaného Demetra Franka (narozeného12. července 1829 v Hořic ch), t. č. generáln ho ředitele Rumunské tanky v Bukurešti a jeho manželské potomky nejmilostivěji povýšiti do stavu ryt řského. ' ' /

U jména „Siegfried Adler": Jeho c. k. Apoštol. Veličenstvoráčilo diplomem z 11. června 1882 zde jmenovaného SiegfriedaAdlera (nar. v H.) i s jeho manželskými potomky nejmilostivějipovýšiti do stavu ryt řského. (Došlo od hejtmanstv v HradciKrál. v srpnu 1884.)

S t a t i s t i k a 1 B ) . '1765 bylo v H . 40 ro d in žid . 1789 406 Ž idů , 1816

55 r o d in , 1818 20 ž idovských d o m ů a 258 Ž idů v H oř ic ch , 1829 366 Ž idů . • •••• ?[•

Průmysl.Průmysl maj v rukou většinou žádé, dř ve pouze

Židé. Nejstarš zpráva je z r. 1720. Zn : Sesypala sekoželužna u Panského mlýna pronajatá AbrahamuPutzkerovi. V r. 1743 se povoluje Samsonu Šimonovi,aby v křes . domě směl najmouti m sto k fabric rovánpentl . Totéž ještě jednou uvád se v r. 1774. R. 1776panská výroba a prodej pálenky pronajata kontraktemŽidu Jak. Marku P o k o r n é m u za 1125 rýnskýchročně. Po jeho smrti nastoupil v nájmu syn Abraham.Smlouvy trvaly 6 let, v r. 1797 je nájem v rodině Pokorných dědičný. R. 1796 čin nájem 1200 rýnských.Nájemce je povinen udržovati v pořádku budovy a zař zen na svůj. náklad a patřičné 'dř v bráti z panstvhořického za hotové! Po smrti Abrahamově vede výrobu a prodej vdova po něm 1 6) . Kontrakt o dědičnémnájmu byl cis. nař z. zrušen.

R. 1785 vydán cirkulář, aby pentle, které zde Židyfabric rovány jiSou, byly štemplovány.

R. 1800 přicház Wolf Goldschmied (Goldschmidt),žid. výrobce pentl .

R. 1801 uveden je ve spisech Abraham K o h n,výrobce pentl v H .

V domě čp. 365 v H. .,U panského mlýna" bylav letech třicátých minulého stolet tiskárna na kartouny Žida Goerbera. Natištěné zbož se vozilo doměsta. V m stech, kde nyn stoj staven čp. 463, stálovysoké (asi 15 až 16 m) lešen z trámů, pokrytéstřechou šindelovou a se všech stráň otevřené avzduchu př stupné, asi toho způsobil, jako nynějš za^ř zen pro cvičen hasičů, a tam se pestré barevné zbožsušilo. Pohled na pestře a bohatě ověšené lešen sytězbarvenými kartouny byl zaj mavý a lákavý. — Vedlestála veliká dřevěná bouda, v n ž byl um stěn velikýmechanický mandl, do něhož býval zapřáhán kůň sezavázanýma očima a chodě dokolečka byl celémustrojn mu zař zen hybnou silou. Bylo to asi podobňézař z en jako při pozdějš ch žentourech při poln mhospodářstv . Mnoho lid se na to chodilo d vati. Na

190

Rb. Dr. Adolf Ehrěnteil Hřbitov (stará část) Bedřich Hirsch

Rb. Ad. Mellion JUDr. Rudolf Brunner Učitel Josef Seger Učitel Josef Stiassny .

tehdejš ch kartounech, různě potištěných, převládalyjako základn barvy fialová v četných odst nech,zelená, žlutá (odst nu okrového), indická červeň,temně růžová a směs žluté s indickou červen . (ZeSafránkovy kroniky.)

R. 1856. 1. července otevřeli bratři Goldschmidtovia Feuerstein d lnu na bavlněné zbož , t. z. tkalcovnuza Jaroměřskou ulic č s. d. 468. Pracuje tu 120 tkalcůna 100 stavech. Jsou d lem zdejš , d lem cizinci(Němci) opatřeni domovským listem, za jichž; .osobnost továrn ci ruč . Pracuje s.e od 6 hod. ráno do8 hod. večer. Farn pamětnice o tom p še:

Až do r. 1856 nebylo v H . továrny, zdejš tkalcipracovali na svých, stavech toliko doma. Teprve1. dubna 1856 počal od žid. podnikatelů podporován. (?.). Josef Šulc zdejš soused č s. p. 468 v Jaroměřské ulici nový dům stavěti, který ke konci června sedostavěl. Byla tu prvn d lna, která vyráběla bavlněnézbož (kaliko). Tato* továrna trvala jen asi 6 let azanikla.

Téhož r. v červenci zač ná stavěti tkalcovnu BedřichH i r s c h v Bělohradské") ulici, větš než posudstává v Jaroměřské ulici.

R. 1857. V březnu zač naj .stavěti tkalcovnu v Milet nské18) ulici G o l d s c h m i d t a M a u t n e r .

V r. 1862 stav se tkalcovna v Hradecké ulici (nynějš Husově tř dě). Majitel Isak F e u e r s t e i n .Toivárna má býti největš ze všech'. Všechny textilntovárny zaměstnávaj (v H.) asi 300 lid . Denn plattkalce je asi 30 kr. — Mě3t. kronika zmiňuje se„o americké válce, vzestupu cen bavlny, zdraženvýrobků. Prům. textiln utrpěl válkou. Výroba v továrnách zastavena nebyla, byla pouze přechodněomezena. Ale již t m u dělnictva nastala b da, lidéchodili žebrotou. Různé př spěvky b du neodčinily."

R. 1875 je v žid. továrnách 800.tkalců.R. 1888. 1. května kladen základn kámen k nové

továrně text. v Jič nské (nynějš Havl čkově) ulici.Majitelé Ferd. a Josef Goldschmidt. Téhož roku8. ř jna dopraven kotel do továrny.

R. 1907 stav firma "Bratři G o 1 d s c h m i d t o v inovou továrnu textiln (tkalcovnu) v Ostróměři.V r. 1912 postavili tkalcovny u Chvaliny Ád. Mautnera Josef Müller. Jej m majitelem je od r. 1929 AdolfP o p p e r . Asi v r. 1890 zal. chemická továrnav Husově tř dě u nádraž . Zakladatelem a prvn m majitelem byl Em. Scheib, později koupili továrnu S t e in e r a sp o l . (tato firma stává dosud), dalš mimajiteli jsou bratři Steinerovi, později Vilém S t e in e r , dnes R. M u n k.

Tkalcovnu bratř Goldschmidtových v Havl čkověulici koupila v r. 1928 firma Em. F e u e r s t e i n &sp o l . , továrna Goldschimidt & spol. přišla, v majetekH eřmana Reifa, V deň.

V r. 1896 zaměstnávaly tyto továrny 46 úředn kůa 1797 děln ků a dělnic, v r. 1928 je zaměstnánov uvedených továrnách 5 ředitelů, 73 úředn ci, 1666děln ků a dělnic. Pro nynějš hospodářskou krisiReifova továrna ( = firma Goldschmidt & spol.) bylazrušena a majetek rozprodán, ostatn továrny omezilyvýrobu. ,

Zm nky zasluhuje též výroba macesů v Karlově ul.v létech devadesátých předešlého stolet . Pekl jeAbsolon R a u b i t s c h e k . Sám mouku mlel v obecn m mlýně. Macesy dodával do nejlepš ch rodinv dalekém okol .

J o s e f M ü l l e r n ar . se dn e 6. březn a 1841 n a m alémdvorc i u K u t n é H ory, jako nejm ladš ze t ř dě t . Jeh o otec záhyzem řel a zan ech al vdovu s m alým i dě tm i ve velmi špatnýchpom ě rech , t akže tato , n em oh la svého syna udržovat i d louho n astud i ch . Vychodil pouze obecnou školu v M alešově a pak dvěr eá ln é t ř dy v K u t n é H o ře . ,

O tec jeh o byl d vakrá t ženat a z prvého m anželstv mě l oh o d n ě starš ho syna, sam ostatn éh o obchodn ka v H . Ten , vidašp a t n é pom ěry m atč in y, vzal si o dvacet let m ladš ho bra t r ak sobě a jako t ř in ác t i le t éh o ch lapce ho zaměstn al ve svémzávodě jako učn ě . P o skončen é p raxi stal se u n ěh o obchodvedouc m . Josef M. podporoval svoji starou n em ocn ou m a t kua své dvě sestry, k t e r é se velmi špatn ě vdaly. Za t m účelembyl t a ké zproštěn povin n é vojenské služby.

P o n ěkolika letech zavedl si sam ostatný obchod kom isionářský, h lavn ě s an glickou př z a faktorstv společně s pan emSt rau ßem , o tcem nynějš ho společn ka firmy E m . F euerst e in &spol. Když po tom p an St rauß ze společn ost i vystoupil, vedl panJosef M üller obchod sám, zprvu v K ar l. u l. v domě nynějš hovšeobecn ého kon sum u, později ve vlastn m domě v H usově t ř .Obch od jeh o dobře prosperoval a zkvétal. Z původn ch asi 20ručn ch t ka lců zam ěstn ával záhy asi 150. Zbož t akt o vyroben édodával h lavn ě do Brn a, V dně a Budapešt i, kam ž bylo v t é t odobě dováženo ještě form any.

10. březn a 1912 oslavoval ve vyzdobeném ch rám ě své 701etén arozen in y, č len stvo m u věnovalo na pam át ku cenný dar .P a m ě t n deska n a n ovém h řbitově h lásá: „ Svém u zasloužilémustarostovi p . Jos. M üllerövi za jeh o zásluhy p ř i zbudovánt o h o t o h řbitova věn ován o od č lenstva P oh řebn h o bra t r st va . "Z em ře l po operac i 19. srpn a 1916.

*Prameny:

Archiv Archeol. a musej. spolku (registratura hořickéhopanstv , zápisky Janderovy, Crhovy, Pokorného, Šafránkovy),Archiv český, archiv israel. obce nábož., městská kronika, zprávyrab na prof. dra G. Sichra v Praze, zprávy kronikáře J. Řeháka,životopis Jos. Müllera od Madelaine Mautnerové.

*1) D as Kön igreich Böhm en , stat ist isch topograph isch darge

st e llt von Jo h an n G ot t fr ied Sommer, I I I . Ban d, BidschowerK reis. P rag 1835. K n ih a je v Archeol. m useu pod inv. č s. .1538.

2) Výpisy z n ař zen . (Opis uložen v Archeol. m useu podin v. č. 10.742.) St ran Ž idů , jak se maj ř dit i, aby řem esln kůmn edě la li p řekážky. Jakož t ak v m ém m ěstě H . mezi n žepoloženým i řem esln ky, lidm i obchod vedouc m i a obc židovskourozličn é n evole vzrost ly a t akové m n ě od n ich obou st rank p řed n esen p ř išlo , čehož jsem p ro výst rah u budouc takovýchrozt rž it o st , různ ic , n ep ř lež itost t o t o n a ř zen n a pap r uvést idala , obzvláště :

Z a prvé: Co se kožešn ického řem esla dotýče, tu , když by on iko n t r a k t koupě koz mě li, aby Ž idé týmž kožešn kům v tomžád n é p řekážky n eč in ili, v čemž, jestliže by st ižen i byli a n an ě p rokázán o být i m oh lo , maj t i Ž idé po ku tě do m éh o důch o du beze vš výmluvy u p ad n o u t i .

Z a d r u h é : V p ř č in ě řemesla ševcovského n em aj Ž id é p o d

žádným způsobem od ševcův d la do krám ů p ř ij m at i a vyvěšovat i pod p ro pad en m podobným způsobem do m éh o důch odu .

Za t ře t : V p ř č in ě řem esla tkalcovskéh o n a ř zen své čin m,aby Ž idé o t rz ch týh odn ch dom ác m zdejš m t ka lcům p ř zin evykupovali, leda by ta věc byla, že by lidé t akovou p ř zi dodomů jejich p ř in esli, t akovou svobodně ko u p i t i m oh ou .

Z a č t vr t é : M ydlá řům p ak n em aj Ž idé žádn ou p řekážku keškodě v řem esle jejich č in it i skrze mýdla an eb sv čky odjinuddo svých krám ů sem p r a k t i c r o va t i . . .

Z a p á t é : (Týká se železn ků .)Za šesté: Co se p ak kr a m á ř ů týče, že Ž idé jim k veliké

škodě skrze krám ské zbož dům od dom u h aus rovan jsou,t akt o zapov dám , aby Ž idé an ebo Ž idovky zde v m ěstě H . n icv ce ( leda by to bylo, že by soused an ebo p řespo ln osoba je.muan eb j se zbož m př išli, zkázán uč in il, a to by se provést im oh lo , že t om u t a k jest ) n eh aus rovali. A jest li by se p řececo t ako véh o stalo, v t o m by st ižen i byli, bu on n ebo ona,t akové zbož p ro p ad n e a pryč vz t i se m á, též n a to vězen mt rest án být i m á.

Z a sedm é: P on ěvadž t a ké m ezi řezn ky a Ž idy již v jmenovan ém m ěstě H . skrze d robn éh o dobytka bit n edorozum ěnvzrost lo , a společně řezn ci p ř i m n e v t é p ř č in ě , že skrze todo n ejvě tš škody a chudoby p ř icházej , žalobn ě poh ledovali;i aby t o m u st ran ě oboj v témž n ed o ro zu m ěn a nevoli pom oženo být i m oh lo , jsem p ř i sobě povážila t o t o n a ř zen (p ředpisuje se počet po ražen éh o dobytka a d á le ) : Ž idé n em aj bezp ř t o m n o st i 2 z cechu řezn ickéh o k t o m u depu t rovaných mist rův k spa t řen an i jedn oh o kusu koš rovat i dát i. Takový pakkošr m á ve dn e a n e v noci, jak p ředešle p rakt ic rova li a potut e ln ě č in ili, skrze žádn éh o jin éh o Ž ida, t o liko sam ého jejichcan to ra židovského, kt e rém u to pa t ř , se st á t i . Jest liže by kterýŽ id v t o vydat i se opovážil a maso do d o m u sem otam roznášela lidem (krom ě domů židovských) p rodával, v tom post iženýbyl, m á se m u t akové maso p ryč vz t i a j l o špitá lu chudýmlidem d á t i . Z venč pak z města H . p řsn ě se zapov dá, žádn éh ovelkéh o an eb m alého dobytka ve všech a obzvláště n a ciz mpan stv n a žádný způsob koš rovat i a p o t o m maso sem prakt ic rovat i, v tom , kt erý by zast ižen byl, a p řes t u t o zápově couč in il, nerci li to maso pryč vz t i, ale podobn ě do rdůchodum éh o p o ku t ě p ro p ad n o u t i m á.

P ročež č in m p ř i m ém pan stv h o ř ickěm p ředst aven ém u hejtm an u, p u rkm ist ru a r adě města H . t m t o n a ř zen m , aby onin ad těm it o ozn ám eným i p u n kt y dobrý pozor a r u ku loch ran n oudrželi, k t o m u p ro lepš jo t o po tvrzen jsem t o t o m é n a ř zenvlastn ru ko u po tvrzen m a mým h raběc m šécrit em př it iskn u t m ujist ila, jenž se stalo v H . 30. březn a 1681. . ' j .

H r a ěn k a Strdzzi.3) N a dom ě čp. 505 v Karlově u lici je zachován o i st aré

č slován — X.4 i Z ám ek, pivovar, vin opaln a, 21 stodola, 16 m asných krámů ,

israel. škola, o st a tn byly obytn é domy.6) Jan derovy „ P o zn ám ky", st r . 2803.6) 12. březn a 1869 je schůze k zař zen no.vého n ěm eckéh o

Leseverein u „ F o r t sc h r i t t ", kterýž zakládaj n ěkt e ř zdejš Ž idéspolečně s dě ln ky z jejich továren .

7 ) N a p ř . : 31. prosin ce 1908 zem řela Alžbě ta M yšková, roz.P icková, kt e r á dn e 22. ř jna 1891 z křes . v ry opě t se vrát ilak v ře israel.

8) K u c těn jeho zásluh o obec h o řela v kostele 30 dn olejová lam pa.

8) P ozem ek u h řbitova, u rčený p ro rozš řen st aréh o h řbitova, ale dosud n epoužitý, p ro d án za 550 zl.

1 0) O židovské škole m luv se již, v r. 1728. J e to škola, kdevyučován o bylo h ebrejšt in ě a n ábožen stv .

"• ) Vdově s dě tm i byla obc zaručen a měs čn podpora podobu výchovy dě t . Viz C h evru!

n) Stavitel Š astný p ředkládá v r; 1900 3 rozpoč ty, ale žádnýn ep ř ija t . V r . 1901 n ásleduje 4. a zn v p řeh led u : P rác e zedn ické, t esařské, pokryvačské a klem p řské K 4644"56, pá tý rozpočet n a K 5443 35 (synagoga 4387 55, dům 1055 80). M ezit mjiž od r. 1900 kon án y v H . i m imo H . sb rky n a ú p ravu ch rám u.P rvn sb rka vynesla K 2019 60, z toh o 300 K K ar . H irsch , Vdeň , po 200 K dali Jos. Sobotka, P rah a , E m an . F euerst e in , zde,G ustav M au t n er ( kde?) , Vilém H irsch , zde, Vilém a QuidoG oldschm idtovi, zde, 100 K F erd . G oldsch m idt , V deň . Šestýrozpočet je v r. 1902 a zn n a K 7833 51.

) P ř i slavnost i dáván a skladba od M en delssoh n a. Z p vali jiM. F elčárková a K. F e ld m an n .

1 4 ) N a jin é list ině (n adaci) podepsán je za obec H a r t m a n nH irsch .

1 5 ) ' U n ěkt erých č sel chyb dodatek, zdali v H o ř ic ch n ebv okrese. Ze spisů to m n o h dy n en jasn é, ale přes t o č slauvád m , pon ěvadž p r o n ep a t rn ý počet Ž idů n a venkově n enn ikt e rak ru šen celkový obraz.

1 6 ) Som m er (viz vp ředu ) p še: V r. 1826 byla pan ská vinopaln a ^pronajata doživotně vdově M arii P o ko r n é .

1 7 ) N yně jš Sladkovského ulici, vchod z Karlovy u lice.l s ) N yně jš M aixn erově .

.. rw * o „ , . Geschichte der JudenDejmy Židu v Humpolci. { n H u m p o l e c .

Zpracoval

Adolf Brock v Humpolci.

•p r íipitpt v n T 1

Adolf Brock, Humpolec.

K d y se p r v n Židé v Humpolci usadili, nen známo. Podle nejstarš listiny ze dne 15. května 1385,v želivském arch. kláštern m uložené, bydlelo r. 1385již několik žid. rodin v H." Později ale o nich nikdezm nky nen a při sčt án lidu r. 1618 konaném nenv seznamu ani jediný žid. obyvatel; možno však, žeŽidé pod ochranou heraleckých pánů také k Herálcipřipočteni byli.

Prvn sč tac list (1719), uložený v arch. ž. o. v H ..vykazujeě již př tomnost 10 rodin se 49 členy.

Toho r. také zakoupeno bylo pole a založen tamhřbitov tehdejš m př. J. Markem Falgem, obch. plát

Adolf Bauer Simon Schneider

nem. Týž založil Ch. K. r. 1728, jehož byl př.; v tomtoúřadě následovali ho př. Šalomoun Löbl L u r j e, Bernard Beck (zemř. 1801), Lazar B a u e r (zemř. 1854),Albert B a u e r (zemř. 1884), Abraham B o n d y(zemř. 1897), Adolf B a u e r (zemř. 1900) a od tédoby Šimon S c h n e i d e r .

Bož služby konány byly po domech soukromých.R. 1754 žádal jmenovaný Isák Marek Falg. majiteleHerálce, Jakuba Benedikta svobodného pána z Neffzernů, gubernium a arcibiskupskou kónšistoř, o povolen k stavbě synagogy, s jej ž stavbou r. 1760 bylo započato. • • • • • • • • ..• .;; M sto stavebn (zahrada Jana Bečváře, za niž dostalpole ,,Tajovsko" zvané) prodal svobodný pán z Neffzernů o. ž. za 420 zl. rýn. Stavělo se z peněz darovaných m stn mi i ciz mi Israelity, a nová synagoga bylar. 1762 za př. Tsaka Marka F a l g a odevzdána svémuúčelu. Jelikož o. ž. pozemek pro synagogu koupila odkřes anského majitele, platila poplatek 2 zl ročně fařehumpolecké, jak svědč kolkovaná kvitancé farn hoúřadu r. 1798 v arch. ž. o. v H .

P ř . I . M. Talga následoval v úřadě Isák MichalN e u m a n n, o kterém.pouze známo, že r. 1787 resignoval a r. 1801 zemř. 1

R. 1787 bylo v H. 24 žid. rodin. Téhož r. zvolen zapř. Kopelman B o n d y. Uradoval do ř. 1801, zemř.

1838. R. 1801 nastoupil př. Löwy Bauer. Löwy Bauerbyl asi nejvýznamnějš př. ž. o. Vynikal vysokým vzdělán m, pracovitost a vzácnou dobro činnost . Založilnadaci. 10.000 zl. pro chudé nevěsty z rodiny Bauerovy, dále nadaci pro chudé př slušn ky ž. o. humpolecké.

Obě tyto nadace spravuje, až podnes zemskýúřad (podle jeho posledn . vůle ze .dne .22. června1810). Pro obec zakoupil za. 275 zl. domek, odjircháře ve „Fluscvně" (nynějš posledn staven ).V něm r. 1801 zř dil špitál a lázně. Synagoze darovalnovou toru se všm stř brným nářad m, sametovýmzlatem protkaným plášt kem a velkou oponu předsvatou skř ň (darovac , listina ze dne 17. června 1807).

Potom, předsedoval Šalomoun B e c k (zemř. 1824).Za jeho úřadován zal. Isák Kern z Ledče nadaci proisrael. chudé v H. Po Š. Beckovi byl př. BenjaminS t i a s s n y , po tomto Šimon H o r n e r (zemř. 1842).Za úřadován posledn ho stihla velká pohroma našipbec. Požár v r. 1825 zničil 10 domů, Židům patř c ch.Po Hornéroivi byl př. Gabriel Hellmann (zemř. 1852).Gabriela Hellmanna následovali př. Rub n Bauer(zemř. 1857), Aron Löwy a Emanuel Pollak (1846až 1857). • . •

V této periodě byly založeny dva dobročinné odbory obce, a to: R. 1851 spolek „Kupos anijim" Michalem Löwym a Eliášem Hellmannem, k podpořem stn ch a ciz ch israel. chudých; r. 1852 spolek „Bihkur chólim" dre n Šalomounem Frankem pro zakotř *pěn léků chudým, př padně pro poskytován pokrmů těmto.

R. 1854 daroval dř vějš př. Rub n Bauer obci novoutoru s plášt kem, nebesa k obřadu oddávac mu a kapitál 105 zl., z jehož úroků se tyto předměty udržuj .

Současně založil velký dobrodinec Jakub B e c krůzné nadace pro chudinský odbor, stipendium prostudenty, odkaz škole atd. Účelům těm věnoval celkem1312 zl. 50 kr.

V témž roce po prvé zvolen byl do obecn ho zastupitelstva také Žid, a to MUDr. Šalomoun F rank. Následuj c r. 1855 přinesl naš synagoze dar Mojž še Zelenky: novou toru s pláštěm a stř brným nářad m.:

V r. 1857 résignoval Emanuel Pollak a nahrazenAlbertem Bauerem, který však funkci tuto již v r. 1858složil. R. 1857 přinesl obci naš zase dvě nové nadacepro chudé: nadaci Rubina Bauera (kapitál 420 zl.) anadaci Isáka Lošvyho (kapitál 420 zl. a sedadla kosteln č. 26, 33, 40, 15). Po Albertovi Bauerovi byl př.Leopold Löwy, který pouze jeden rok úřadoval (1858až 1859). Poté zvolen Ignác Hellmann (1859—1864).Týž byl mužem modern m a pokrokovým, který kráčels duchem doby a hleděl obec povznésti duševně. Jehodobročinnosti hlavně co děkovati, 'že stará synagogabyla opravená a vyzdobena. Pro oddělen ženské byla

Humpolec!