Neubauer, Zdenek - Joachim Da Fiore a Zrozeni Novoveku

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Joachim Da Fiore a Zrozeni Novoveku

1/8

Joachim da Fiore:Zrozeninovoveku

(Logos 1/2 1998, 20-26)Analy-zynovoveku, jeho pojet i vedy, pravdy, i ivota, j akjsme se s nimisetkavali v predchozich kapitohich, ponoukaly Z. Neubauera take k hle-dani korenu. dm to, ie se to pfihodi lo prave tak a ne j inak? Studuje ne-jen otce-zakladatele novoveku; jakyrni byli Galilei, Newton, Kopernik,Bruno, F.Bacon, Leibniz, Descar tes, Kirchner a dalsl , alejde do minu-losti vzdaIenejsf, aby nalezl prvni znarnky Noveho veku ve 13. stolen,Venuje se, k prekvapeni nezasvecenych, hluboke analyze osobnosna doby sv. Frantiska (2006), studuje osobnosti, jako byliJohn Dee, Picodella Mirandola, G. Vieo; pise 0kabale apod. Z teto plejady stati vybfra-me jednu 0Joachimovi da Fiore (1135-1202). Sledujme, jak se v davneminulosti odhalujf znamky vee{prfstfch ...

'pe 'KOJlmese s t im, ie geometricky mrav - "mos geometricus" a obecne mate-~ "mathesis universalis" se staly zavaznou reholi univerzalnfhonove, vseobecne plarne, vedecke rchole novoveku.

255


2/8

Zd e Rhaban je a p o m em bokusvetupt a 'Jdchym z K al ab rie v ed le n en o,p r os lu fj d a rem p r or o ck eh o v zn et u.Dante, Rajxn.139-i41, mluvi sv.Bonaventura

Novovek- "modernf vek", mls svet , do ktereho jsrne se narodili ,ktery obyvame a jehoz skutecnost zijeme, povstaI mnohem dH-ve, nez se domnfvame. NebyI zde vsak odevzdy _ ani od nepameti.Dejinna pamer je zde dokonce velmi presna: historicke datum one pa-matne udalosn znf: noc z 24. na 25. prosince leta Pane 1223; rnisto: jes-kyne uprostfed (tehdy divokych) lesu v blizkosti umbrijskeho mesteckaGreccio, kde poprve sv, Prannsek dal slouzit rnsi leeslavnosti narozeni...Pane mimo chnim, u jeslicek, s pranfm " zp o do b ni t z ro z en i b et le m sk eh o

...D ite te a n a n lja kj z Pu so b sp atfit te 'le sn jm a o cim a n ue no st a b id u, ve k te ren al ez al , k dy z m u c hy be 'lo v i e, c o n o vo ro ze ne p ot re bu je , j ak b yl u lo ze n v j e s-

lich a j ak odp ocival m ezi o ole m a oslem na se ne " (Tomas z Celana 1982).Vypravuje se, ze tehdy, v naruCi svetcove ozila figurina ditete, kte-viozil do jeslicek, nebo tez, ze se mu v naruCi zjevilo Bozi Diteprchave, svetelne viden! - virtualni sleutecnost. Je to tato udalost

roku 1224 - a nilcoliv jeji betIemslcy predobraz z pocatku naseho. - kterou velika cast soucasneho lidstva s t ak napadnou hou-atosti a talc naruzive slavf - bez ohledu na viru C i "nabozenslee

. obnovuje v ni bczdecne Zrozeni vlastnfho sveta _ sveta....Pocatek Novoveku jsme si zvykli kIast do stolen sestnacteho.

'erne jej s padern Cafihradu (1453), objevenim Ameriky (1492),medicejslcou renesanci, kopernikovskym heliocentrismem,

vedou a kartezianskym racionalismem ... To vse je v j is-smyslu pravda - pravda vc smyslu ucebnic. Pro mnohe Novovekz porodnfch bolesti tricetilete valley - tedy zde u nas,Tento pocatek se nevztahuje k zrozenf Novoveku, nybd kjeho

n,,,",.,,,,,, vsak byli plne pravi apokalypticicym znamenim koneef't>,rn,nA veku, zraCfcim se v post-moderni rezignaci na hodnoty

(z nichz nejryznarnnejsije "pravda"), a esehatologickym na-.. .na novou hodnotovou orientaci , jak je ohlasuji ruzne podoby..New Age, je treba se rozhlednout Sifeji, proniknout ke korenum

257 '


3/8

258

ke ocekavani neceho, co bylo na spadnuti , vyslo naprazdno. Zatimcokralovstvi Kristovo neviditelne, bezdecne, nepozorovane prichazeloa postupne vystHdaIo vek stary, starnouci. Uprostred kompetencnichsporu 0 kosmogonii vsak sarna kosmicks promena - skonani svetaa pifchod noV('~hoveku - byla jaksi prehIednuta. Jako by k ni wbeenedoslo. Jdte sv. Augustin proZlva svou dobu jako s a ec u lum s ene s cen s,starnou-j Vek, a ve vypleneni Rima barbary vidi znameni nastavajicihokonee sveta. Nastoleni "Jeho kralovstvi" - stejne nenapadne, bezdec-. ne a nepozorovane pre!ozene kamsi do zasveti - bylo odlozeno "doaleluja", C1jak se dnes fika, "delegovano do absolutni budoucnosti",na kterou jest krestanum cekat "do soudneho dne". ("Parusie" _ vyrazs eschatologlckym pHslibem spojeny - zacala by! pHznacne vykladanaa dokonce prekladana jako "druhy pHchod Kristuv"; jakkoliv sam vy-..raz - P AR -U SIA - znamena proste ajednoznacne "pHtomnost" _ zdetajemnou a neustalou pTitomnost Kristovu ve smyslujeho ujisteni: "ja..s vami jsem po vsechny dny" (Mt 28.20).

"Tisicileta fise Kristova" talc byla ustavena doslova neviditelne, ta-..ernne, pokradmo - vpravde ,jako zlode]" (Mt 24.42-43). PoCitame-li,. j~ji pifchod byl dovrsen zhruba s rozpadem a zanikem Rimskeho im-trval vek Kristuv kupodivu vskutku tisic let: nazYvamejej "stft-. Proc "stfedovek"? Uejme tim davame najevo, ze veku-svetubyt celkem tri. Proc prave tfi? Nevedomky se totiz pohybujeme

. ramer trojicniho pojeti dejin, ktery narnkalabrijslcy opatJoachim da Fiore (1135-1202).82.....Je mozne, ze jste 0 nern ncslysel], ci jen co zminku _ okrajovouPfitomjde zrejme snad 0 nejryznamnejsi, vpravde kIicovounovovelcych dejin, jejiz vyznam nelze dost dobre precentr,se ovsern jevi teprve z eschatologicke perspektivy nasi postmo-

soucasnosn. SJoachimem da Fiore nase novovekt dejinne pove-sice vznika, on sam vsak - prave proto - k novovekym dejinamjeho prozfrava pfedpoved' zaznela in illo te mpore - za ono-tj. v dobe veku predchoziho. Z vnitrosvetske perspektivyjt proto nejen mozne, ale donedavna bylo pfirno osudoveze zustal bez povsimnun,

da Fiore by! zrejme prvni, kdo si uvedomil, ie se ohlasenyVeku Syna konal- ba ze uz dokonava a ze se v tomto skonani

259


4/8

260

hla , vk novy - cas tretiho stavu" (tempus tertii status) _ stavu DuchaaS1ve " bi I .svateho (status Spiritus Sancti), v nemz bude Duch puso It p nou SI-lou - "daleko mohutneji nd dosud" (multo altius qu~m hactenus]. ,

Joachim byl puvodne urednikem na sicilskern ~vore v Palv~rmu.~da.'v avdepodobne ze byl zidovskeho puvodu. ZaZlVobrace-se naneJVYspr, . . .ni vykonal pout do Svate Zeme, aby po navratu vstoupil do cisterci-

, , , 83 V'l b t kackeho radu. Pote, co se mu r. 1183 dostalo osvicenr, . r:rozl" Z y evzivota v rozjimani a spisovani, pozivaje ze vsech stran,. vcet~e papez-skeho stolce, obecne ucty, Zalozil v Kalabrii klaster ve Flore, Jemuz dalvlastni rehoiL , rRozsifena domnenka, zeJoachimovo uceni bylo Cirkvi odsouzenoa jeho dilo zce1a zniceno jako nejne~?~p.ecnejsi b~ud~rs,tv~, se n~- .zaklada na pravde; dobfe vsak odraZl jak potlac~van~ jeho vh~vu tak duslednost a krutost pronasledovani, jemuz byh vystavemJo~chimovi pozdejsl zastanci a nasledovnici ivs~chni tl, ktefi sedoslova sveto-borne ohlaseni prichodu Tfetiho Veku Ducha _ ~~.,,~.~.....li naplnit, , insk 'hOficialni a obecne zavazne cirkevni odsouzeni Later: :ns e. 0'1 k 1215 (D 431-433 0.-5. 803-807) se ve skutecnostlCIu ro u I ..v,

pouze jedineho spisku, jimz Joachim polemizova s tr~Jlc.m.. ,Petra Lombarda, Ten oznacil esenci BoZlTrojice _ pnncip JeJlty _ za "nejvyssi vee" (summa res): ~imz,dle)oachima do Boha"spolecnou bytnost _ jakoby COSIctvrteho ,(una~ comm_u~e~ ... .am, quasi quartam). Joachim v inkriminovanem dile na:r l1ta, ze me .koveho spolecneho, z::' idna"nejvysSf vec", jd h,r.byla jak Otee~, . .. .Synem tak Duchem svatym, neexistuje, a to ani jako esence: amsubsta~ee, ani jako pfirozenost. 'Iehdejsi Laterans~ ~onc.Il s:za Lombarduv pojem "nejvyssi veci" postavil: potvrdil, ze existujenepochopitelne a nevjslov~e, J..] naleze~ic!.kt~re~~livZ v~oiskjchosob,boiska podstata, bytnost ci prirozenost, JezJedznaJ~~ocatkem(iUares, videlicet substantia, esseniia seu natura d2~zna;qu~~so!a,versorum principium). V tomto jcmnem pojmove~ ~ozhsovav~l,nam dnes pfipada smesne, bezvyznamne a lhostejne, se zraci vpojmove balancovani mezi nebezpeCim trojbozstvi ~a, stranea promenou Trojice ve "ctvefici" na strane ~rvu~e.Kazd~ znosti by se minula hlubokym obsahem trojicru symboliky.Lateranskeho snemu si nicmene pospisili zduraznit, ze ve vsech

nich ohledech jsou jak florensky klaster s Toachimovou reholl' tak 'kl d 1 r , samza a ate bezuhonni; vzdyr: Joachim sam posilal sve spisy k pa v_sk~m_usotolcike schvaleni, (Nasledujici rozhodns odsouzeni uceni~~~-chlmlstu na koncilu v Aries roku 1263 melo toHko regionalni platnosta dodnes neni obecne zavazne.)

Zda se neuvefite1ne _ a prave proto to W e vYznamne - zejoachimis-mus povstal s drkevni podporou! Podobny zazrak se bude zanedlouhoopa~ovat pfi potv:z~ni rehole sv, Frantiska, jehoz spiritualita se staladedicern a uskuteentte1em Joaehimova duchovnfho odkazu.. . Jadro a dopad joachimovskeho ucent, spoCivajiciho v aplikaci tro-~lcni ?a~~ na hist~rii S~~t~- v ucenf 0 trojicnf struktufe dejin, s po-jmovymi remnostmr trojicniho dogrnatu uzce souvisi. Joachim rozlisil~~i.po sobe nasledujici useky, stadia, faze, udobi, epoehy, ery, etapyCl)alebyehom dnes nazvali to, pro co se v minulosti ustal ilo oznacem.."veky" C i "rise" a coJoachim sam nazyva] stavy;84stay Otce, stay Syna

..a stay Ducha svateho, Timto vyrazem _ stay, status - Joachim skutecne

. ~osi j ako ,Jakost" C i "vjvojovY stupen" sveta a tomu odpovidajicioradanf spolccnosrl. Jim pfisIuSi tfi rady (ordines): rad rodinny _

SVt:TS1


5/8

ne pfichazf a cemu je tfeba napomahar - "stat na strane pokroku",jak se jednou fekne - kraceni k svetlym zitrkl' lm, vyssim hodnotam,pravemu poznanf: svetlo, vYse, vzestup, vedenf, utech a jsou atributyDucha, ktereho Pan 1dls pfislibil misto sebe jako Ducha Utesitele,Ducha Pravdy, ktery nas "vsemu nauci" [J 14.16-17,26]. Duch, ktery"z Otce iSyna vychaz]" ( e x Pa t re F i li o qu e p r o ce d it ) ajenz je zosobnenimtahoto "vychazeni" (processio) , se sam stava timto "dejinnym proce-sem", dejiny "duchovnimi dejinami". Kultura - ba dakonce isarno

'nabozenstvi - se stava v tomto svetle "spiritualitou" - zalditosti du-chovni; oznaeenl "duchovni" pro kneze, "duchovenstvo" pro klerusa "duchovnf sprava" pro pastoraci se zrcjme rodi (doslova) "z tehozducha" - ducha joachimovskeho pqjeti dejin. Historie prestava by!. pauhymjinotajem nebo zrcadlem ( sp e c ul um h i st o ri a e) Bozfch tajemstvi,. . . c i toliko "uCitdkou zivota" (h is to ri a - m a gi st ra v ita e) a stava se matkou.....budoucnosti.

Ioachimuv treti status je skutecne stavern - dalsf, novou, "vyssii tou" tehoz svera, ktera oba predchozi stavy rusl, "prekonava",. usvedcuje z nepravdy. Snadno zde razpoznavame Hege10vu "fe-

ducha", ktera rovnez "dialektickjm trikem" _ negaci- adsuzuje minulost k nebytf. Hegelova filosofie dejinje jena nejrozpracovanejsi podobou joachimovske apakalypti-Ve skutecnosti vsak cela filosofie absalutniho ducha je vjklademsktltelC:il()stiv duchu Joachima da Fiore: myslen] nemeckeha idealis-

jasnozfive rozpoznalo duchovnf povahu novovekeho sveta. Odtudtrini tarni pojed dejin dostalo do zakonitosn "histo-materialismu" u Marxe a Engelse. Rozpoznameje vsak stejneivjinych triadickjch rozvrzich, s nimiz pfisly duchovni proudy..pohled daleko stflzlivejsf, prozaictejSi a racionalistictejsi, jakyrni

. treba klasicky pozitivismus v Comtove podani, s jeho ucenfmstadifch poznani - mytickem, tea]ogickem a pozitivnim _

fJV'~''-'''''J tade ipornerne nedavna Popperova filosofie vedy, jd vy -v pastulovanf ttf svetll: objektivnfho sveta fyziky, subjektivnihopsychiky a duchovnfho sveta vedeckjch zakomr, teorii, obecnychNa druhern konci skaly racionali ty sem nardi narodne-sacia-uceni 0 Tisicilete Tied Risi, jejimz predobrazem je tisfcileta

Bozich a KristOvYch" z dvacate kapitoly Zjeveni [Zj 20.6]:USWme~2'11 a sva tj, kdo z m a d il v p rvn im vzkfise ni, Na d te mif! ta d ru M

262 263


6/8

N~jzll


7/8

266 267

krat revidovan - ucdovYmi retuscrni odsouvan do budo~cnosti , jdt~k nastupu veku Ducha nedoslo. Nikoho vsak nenapadlo, ze ke zro~emNovoveku doslo, a to dokonce jdte dfiv, nd kalabrijsky op,at pred-pokladal: jak receno - 0Vanocich leta ,rane ti~~clho dvousteho ?va-cateho tretiho, u osady Greccio v italske Ilmbrii . K ~omuto ~rvmm.uzjeveni doslo mysterijne - ve skrytosti horske jeskyne u~:ostred lesu.Novovek se narodil nepoznan zprvnkh jeslice~ s:. Frantls~a. . ,

Zjevil se - nebo se zrodil? Ci se toliko ohlasil znamemml, zazra-ky , sdelil svou pfitomnost oZivenim umele fi~uriny. - hom~~ku~a?Nebo zjevenim svetelne podoby Bozskeho Dit~te - . ~eho vzkf1s~mma probuzenim? V duchovnim svete, jeho~ sku:ec:no.stlJe J?ueh "pane~a ol.ivujidm" (dominus et vivificans), neru mezi temito zpusoby povsta-vani - ek-sistence - zasadni rozdil, r .Dokladem toho jsou ruzna vypraveni 0 vanocnim vzazra~usv, Frantiska. A nevypravuji pifbeh ledajaky: za~eehal po sobe ~agle~ .kekouzlo v podobe nasich Vanoc, jd dod,n~~?pres ~rop~~t ~edml actvrtin stoleti, zda se, neztratilo nie na sve ucinnosti. ~,~Jlma, ,podmanuje si mysl vetsiny lidi nasiv eivili~av~e- napnc kon!e,sn~,nicke ci kulturni pfislusnosti. I kdyz se vetsma z nas vdommva, zeVanoce vztahuji k betlemske udalosti na pocatku. nase~o e,tot)O(;tuiive skutecnosti se vztahuji k Frantiskove inscenaci betlemsketi - jej i "reprodukci", pine odpovidajid duchovni .po.vaz~veku, v neml. je skutecnosti dosahovano napodobou, imitacr,ranim reprodukci, kopirovanim. ..v jistem ohledu vsak nezustala ducho;ni kosm?vgon~ezcela bezvsimnuti a spravne interpretacc: ve svatcm Fr~nt1sk?V1~yl"NovY Elias", predpovedeny]oaehimem da :lO:e, ~l pr:m~, - .dem k jeho stigmatizaci - joachimuv "andel seste ~e~et1v~~Jaz 17], ba pfimo druhy Kristus (alter C~~stu~) a "nv~'7 clov~~.novus). Duchovni nasledovnici sv, ~ran~ls~a ~~~?oznve spatnh vvystoupeni pocatek nove epoehy. Ti radlkalneJsl -: tzv. .pozadujici, aby se Kristova telesna Cirkev (Ecclesza.c~rnalzs)vala v Cirkev duchovni (Ecclesiaspiritualis - odtud jejich VhU'''~''''''''spirituali) - neuspeli a byli vyvral.deni tak, ja~o bvetl?mslcapfi pfichodu Kristove. jejich idea1r :sak, od t~vch,casu z,novu aoiivovaly vsechny reformni snahy 1hdova kacirska hnuti.

Novoveke novorozene vsak zazrakem prdilo vc skrytosti tak jakse s~~sipro ~oho, kdo je pfedveden aprorokovan. A takjako s: ]diSovir~d:ee ~teleh ~o ~gypta - do temne zeme nevedomi a nepamen, kdep~~~kah ohrozeni, t~k se umirneni Frantiskov] potomci utekli podzastitu struktur noveho typu - na univerzity. V paralelnich str let _, h" lri, h v "u urae v ,;ySO,,-yC ~ceni ~ "hajemstvi teorie", jej icbZ pocatek saha pif-zna~~e ,d~Jo~eh:m,ov;.:doby, nalezli hledanou "duchovni cirkev", kteratr~dl~nl, ms:ltucm" teles~ou Cfrkev K:istovu zpocatku nenahradila,.nyb~z po cela stalet i koexistovala soubdne s ni, (Natolilc, zejsou uni-verzuy dodnes pokIadany za typicky stredoveke insti tuce - col, obtiz-ne vysvetluje je~i~~vrch?Iny rozk;:,et a rust autority prave v novoveknl)p~~ o;hranou jejich zdi a pod zastitou akademickych svobod a privi-IeJ~z~al::ovovek ~vmysterijne dite zrozene v utrobach zeme, vjeskyniv lune pnrody - a celealna svlij cas.

~aleo,~y docha:ela naplneni ]oachimova slova: Bolestivemu vlku...~uce,dntku bude na;~efovat vznesenj a jasnj vel rozjimajicich a videni,ze Cirkev hodnostaru (Ecclesiadericorum ~ srv. anglicke clerk = ured-... . ) , bude na?ra~e?a Cirkvi ro~jfmajicfch (Ecclesia contemplantium)Cfrkev namahaJlclch se (Eccleszalaborantium) Cirkvi odpoCfvajfcfchtsccsesia quiescentium), j ii bude stacit Janova Iodicka. 'Je vpravdl nut-aby Petr;uv vjznam e= a misto nej zustal vjznam 'Januv, napsaloacrurn: neco podobneho vsak bylo mozne jen v ramci "univerzalnfho

vucencu. ~ ta,kf:antis~anska spiritualita paradoxne pestovanado~: :kad


8/8

268 269

To by vsak bylo jine vypraveni. Spokojme se zde s tim, ze geome-tricky mrav ( m os g eo m e tr ic u s) a obecne matematicke vedeni (mathesisuniversal is) se sta ly zavaznou rehoH Joachimem predpovec ieneho "uni-verzalniho rnnisstvi" nove, vseobecne platne vedecke fehole Novoveku:geomet rizace sveta a matematizace poznani "pretvohly" - e teri zovaly,sublimovaly - renesancni hermetismus (magii, alchymii, astrologii)v novovekou vedeckou racionalitu (techniku, chernii, mechaniku). Tasejiz neopira 0 pHrozenou zkusenost jako magie a svou moe neodvo-zuje ze skrytych sil pHrody: tato nova, vedecka racional ita , oCistenaod obrazotvornosti - imaginace, spekulace, fantazie, imituje a insce-nuje skutecnost pomoci ryze intelektualnich machinad - kalkulacia manipulaci principy ryze duchovnimi - formalnimi, abstraktnimi,idealnimi, na zaklade kterych vedavytvari C i vyvolava k existenci zku-senost umelou - artificielni, experimentitlni, Iaboratorni, ins trumen- . .. ..talni, Tu vnucuje svetu a skrze ni popira, potlacuje jeho pfirozenou, ...telesnou a h motnou povahu. Redukce prirody na "zakonitosti" a ..na "objekt ivni real itu" otevfela cestu do veku informatiky, sve taa internetu a do kyberpros toru virtualni skutecnosti, spradaneho za j ednicek poeitacovych programu a ctyr pismen sobeckych genu.

Svet vedeckeho obrazu sveta a rozmanitych vedeckycha ideologii nebyl "materialisticlcy". Ruzne dosavadnf podobyvedeckychmaterialismu a rozmanita vedecka pojeti svetajako - udajne HU.AV.,"'-objekt ivni reali ty byly toliko maskami a rafinovanymi prevlekyryze duchovni, svetelne povahy novovekeho sveta . CistY duch jedejem pfedvadeni, pfedstaveni, pfedstirani, pfetvafky a nap odobyusilim 0 imponovani, zdani - 0 "image" ajeji propagace.

Tento duchovni stav vec i, ohlaseny Joachimem da Fiore, Zf()Zf!llV'Csve telny fantom Franti skovy inscenace be tlemske uda losti ,ve svetelne mystice, projektivni perspektive a forrnalni komUU.H

Neubauer, Zdenek - Joachim Da Fiore a Zrozeni Novoveku

Documents

Transcript of Neubauer, Zdenek - Joachim Da Fiore a Zrozeni Novoveku