Internet a politika

Christa Maar, Claus Leggewie

1998

O čem to je?

Struktura knihy

Úvod Síť sítí Demokratická informační společnost Síťová politika Síťový stát Síťový národ Síťové kompetence Síťový manažer Síťová praxe

Maar: Internet a politika

Jak se změní společnost, bude-li se politika dělat virtuálně?

online volby Nová média = změna paradigmat jak s

tím zacházet? 1997: Münchner Erklärung Mnichovská

inciativa Internet a politika

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/1 Trend 1: stále více lidí je online (práce,

vzdělání, obchod, peníze) Trend 2: Politizace internetu (od informací

po vlastní volby) „PC je mrtvé, ať žije internet.“ elektronická demokracie

demokracie není většina, ale „government by discussion“

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/2 1989: osídlení kyberprostoru Citizen Netizen nová technologie potřebuje politické

intervence nová média jsou politickáX

„Internet nebyl stvořen primárně pro politické účely“, „Síť je nepolitická.“

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/3 interaktivita = nové formy pol. komunikace

top down bottom up horozontální komunikace mezi voliči

„digitální lesklý papír“

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/4

Kritika internetové politiky populismus přehlcení informacemi konec veřejnosti erose státní suverenity oslabení principu reprezentace nezájem občanů o spoluúčast rozpad politické linie elitářství

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/5 ztráta kontroly národního státu X stát

přispěl vzniku a prosazení internetu regulativní moc státu

autoritativní ochrana, filtry (Čína, Singapur)obecné zákony, veřejnoprávní obsahy na netu

(DE, ČR) laisser-faire a ad hoc politika (USA)

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/6 další typy regulace

- ochranné národní zákonodárství

- centrální globální zákonodárství „shora“

- pluralita vzájemně si konkurujících opatření „zespoda“

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/7 kompetence kompetence

státy a nadnárodní agenturykvalitní přístup na net, ochrana dat,

vzdělávání… 1997: US ministerstvo spravedlnosti vs.

Microsoft (technicky maskované klíčování)

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/8 pravidla dálnice

technická (privátní komerční firmy)správa domén, technické standardy a

protokoly (post-naconální globální vláda) národní státy jednak vyjednávají na

transnacionální rovině a jednak si to regulují doma

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/9 Nové komunikační technologie

zeštíhlení byrokracie (formuláře online) Informace i pro „jednoduché občany“zvýšení průhlednosti stimuluje občany k

činnosti (petice, sjezdy, volby) Informační povinnost

THOMAS: zákony online, služba Library of Congress

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/10 1996: první kyberkampaň v USA

průlom? méně, než 10 % voličů se infomovalo online

Newsgroups a mailinglists: pro rozhodnuté www : pro nerozhodnuté

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/11 Aktivita občanů

Internet: od divácké demokracie k participační demokracii

nestačí jen možnost účastnit sesnazší přesáhnutí fyzických vazeb,

pohyblivější a křehčí vazbynedostatek info X přehlcení info

Leggewie: Demokracie na dat. dálnici/12

Shrnutí politika na netu je jen v malém množství (za

bussinesem a zábavou) hlavní část politické komunikace vedou strany ne lidi základem pro participační demokracii je dobře

informovaný občan úkol demokratické politiky = nová média mají zůstat

common carriers (universální služby)

Historie internetu

Herbert Kubicek: Internet 1995 - 2005 Individualizované masmédium Spojuje stará média se synergickým efektem Struktura internetu je řízená technicky a politicky, ale

do určité míry i kulturně a využitím Prosazuje zavedení internetu do knihoven, škol a

veřejnoprávních institucí

Robert Cailliau: Historie internetu

Demokratická info společnost

Lawrence K. Grossman: Sen Nabukadnezarův rozdělená říše ze železa a hlíny je křehká = USA na

začátku 20. století první elektronická republika? možná přímá demokracie ale jsou zde pevné politické

struktury athénská demokracie /prosazoval ji i Al Gore/ preference lidí X politické principy Každý den můžou být online volby (předpoklad:

informovaný občan) nejtěžší zkouška, když mohou vládnout všichni

Demokratická info společnost

Heinz Kleger: Přímá a transnacionální demokracie Díky NM možnost přechodu od reprezentativní ke

přímé demo civilní společnost, aktivní občané Thomas Paine (1737-1809): universální společnost Internet refletuje strukturu města eurocities

telecities Telepolis : zde může být přímá demokracie, ale jen ve

formě diskuze Vzniká tak transnacionální demokracie

Demokratická info společnost Benjamin R. Baber: Jak demokratický je

internet? Nová média = výraz nového vývojového stádia

globální demokracie ambivalentní vztah technologie a demokracie více možností neznamená větší diverzitu

homogenizace nevzniká nová synergie, ale komerční totalitarismus

(prodáváme nebo tvoříme poptávku, potřeby) komerce privatizace smrt demokracie

Demokratická info společnost

Herbert I. Schiller: Komercializace informace budoucnost nových informačních technologií

1/ solidarita, kulturní, pegagogické obohacení 2/ komerce, privatizace

Dosud se privatizovaly a komercializovaly všechna existující média, čeká to i internet

Komercializace kultury a informace: copyrightové zákony

Domácí trhy nemají sílu změnit takto globální rozhodnutí

Síťová politika

Zezačátku byl internet anarchistický a nezkrotný Národněstátní regulace jsou velice složité díky

globalizaci Eli Noam: Anarchie v sítích?

„internet nelze regulovat“ je mýtus Ochrana dat:

Evropa: centrálně řízená obecnou ochrannou metodu USA decentralizovaně reaguje ad hoc, řeší v rámci států

Není globální vesnice, ale řada globálních sousedství

Síťová politika

Andrew Graham: Národní stát a světové hospodářství Elektronická superdálnice zbaví národní státy moci

a) anarchie a nerovnost b) nové struktura moci a demokracie pro všechny

Státy chtějí globalizaci, ale oslabují se tak Stát je neslinější nástroj pro demokracii

Infodálnice potřebuje mix z globální (interoperativní standardy), národní (obsahy a kulturní různorodost) a lokální (různorodost lidské zkušenosti) politiky

Síťová politika

Spiros Simitis: Trh bez kontrol? Velké občanské iniciativy aby se zamezilo cenzuře

internetu, v TV žádné internet je volný trh mínění (možnost vstupovat do

běžících diskuzí, neomezený počet diskutujících) Policie nemá na netu speciální přístupové pravomoce

některé státy chtějí „hlavní klíč“ – univerzální heslo Demokratická společnost se vyznačuje tím, že chce

vědět míň, než může ztráta a výhra zároveň

Síťová politika

Claus Leggewie: Vyvlastněte Billa Gatese?! monopol Gatese: přes 80% všech operací v roce 98

běží na Windows Integrace Exploreru do Windows /bude to monopol?/ Ani free speech neexistuje bez omezení: porno,

násilí, extrémní politika Filrty: internet se stává intranetem a cenzura je

prováděny privátně

Síťová politika

Frank Sieren: O sítích a zdech Internet v Číně: demokratický internet X státní

kontrola Čína = „Internetový trh příštího století“ chceme internet využít ekonomicky, ale ne politicky 1996: Ujednání o kontrole internetu („zdravý vývoj“

mezinárodní výměny informací) Cenzurní sofrtware (Microsoft a Netscape soutěží v

lepších nabídkách)

Shrnutí

divácká demokracie participační demokracie národní stát ztrácí moc politika se zabydluje na internetu

informovat občany interaktivně s nimi komunikovat vybízet a podporovat je k aktivitě

Jaký je nejefektivnější a nejmorálnější způsob kontroly internetu pořád nevíme.